BODÁKY M95 část 1/3

Bodák Mannlicher M95

Bodáky Mannlicher M1895 jsou nejčastěji zastoupené chladné zbraně habsburské monarchie u nás. Je to velice zajímavý sběratelský materiál a je zde ještě dost neprobádaných oblastí i vzhledem k tomu, že se tyto bodáky rozšířily do dalších zemí.

Vedle pušky M1895 existovaly rovněž jezdecká karabina M1895 a krátká puška M1895 (Stutzen) pro pěchotu, nahrazované později jednotným vzorem s bočními poutky na řemen (jako u karabiny), i s dolními poutky (jako u krátké pušky) a se záchytem na upevnění bodáku. Bodáky na štuc (karabinu) mají na nákružku mušku, která překrývá mušku zbraně, a tím upravuje změněné balistické vlastnosti po nasazení bodáku.

Další rozdělení je podle provedení pro mužstvo a pro poddůstojníky. Poddůstojníci měli bodák upravený pro upevnění střapce (portepe). Úprava spočívala v osazení hlavice rukojeti očkem a příčky hákem.

Bodáky se liší i provedením, rozlišujeme mírovou a válečnou produkci a bodáky náhradní, vycházkové a pro vojenské gážisty.

Poslední způsob rozdělení je podle značení. Na bajonetech se vyskytují tyto druhy značení: značka výrobce, datum výroby, armádní přejímací značka (někdy obsahující datum), kód jednotky, číslo zbraně, technologické značky výrobce a označení vzoru. Originál bodáky M95 nebyly sériově číslovány.

S bodáky M95 vás seznámí jejich sběratel Karel Uzel, jemuž tímto děkuji za spolupráci. Petr Rubín

Obsah:					Kontakt pro zájemce o toto téma: M1895@seznam.cz
Nová aktualizace 19. 02. 2021
Předchozí aktualizace 03. 01. 2018

A
	1.	KONSTRUKCE BODÁKU
		1.1	Konstrukční detaily
		1.2	Stručný přehled variant
			1.2.1	Seznam bodáků M95 podle typu
Aktualizováno		1.3	Zbraně osazené bodákem M95
Nově přidáno		1.4	Slovník - vocabulary - dictionnaire - Wörterbuch - словарь - diccionario - słownik - dizionario

	2.	ZNAČENÍ
		2.1	Přehled výrobců
			2.1.1	Přehled značek výrobců
			2.1.2	Řazení bodáků podle výrobců
Aktualizováno		2.2	Přehled přejímacích značek
			2.2.1	Neidentifikované značky
		2.3	Značení bodáků značkami vojenských útvarů habsburské monarchie
			2.3.1	Staré značení
			2.3.2	Nové značení
			2.3.3	Schéma mírového číslování bodáků podle instrukce G3
		2.4	Značení československých bodáků
Aktualizováno			2.4.1	Kódy divizí
			2.4.2	Značení čs. bodáků a šavlí 1918 - 1939
		2.5	Značení německých bodáků
			2.5.1	Popis značení
			2.5.2	Monogramy panovníků
			2.5.3	Příklady značení bodáků
Aktualizováno			2.5.4	Význam zkratek

	3.	GALERIE BODÁKŮ
		3.1	Rakousko-Uhersko
		3.1-1	Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
			3.1-1.1.1	3.1.3	OEWG
Aktualizováno			3.1-1.1.2	3.1.56	OEWG
Nově přidáno			3.1-1.1.3	3.1.72	OEWG - W
			3.1-1.2.1	3.1.6	FGGY
			3.1-1.2.2	3.1.14	FGGY
			3.1-1.2.3	3.1.28	FGGY
Nově přidáno			3.1-1.2.4	3.1.64	FGGY
			3.1-1.3.1	3.1.47	Zeitler Wien
			3.1-1.3.2	3.1.5	Zeitler Wien
			3.1-1.4.1	3.1.60	BFM
Aktualizováno			3.1-1.0.1	3.1.48
		3.1-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.1-2.1.1	3.1.4	OEWG
			3.1-2.1.2	3.1.31	OEWG
			3.1-2.1.3	3.1.32	OEWG
Aktualizováno			3.1-2.1.4	3.1.37	OEWG
Aktualizováno			3.1-2.1.5	3.1.38	OEWG
			3.1-2.1.6	3.1.39	OEWG
			3.1-2.1.7	3.1.40	OEWG
			3.1-2.1.8	3.1.43	OEWG
			3.1-2.1.9	3.1.49	OEWG
			3.1-2.1.10	3.1.53	OEWG
			3.1-2.1.11	3.1.59	OEWG
Nově přidáno			3.1-2.1.12	3.1.66	OEWG
Nově přidáno			3.1-2.1.13	3.1.67	OEWG
Nově přidáno			3.1-2.1.14	3.1.69	OEWG
			3.1-2.2.1	3.1.15	FGGY
			3.1-2.4.1	3.1.12	BFM
			3.1-2.4.2	3.1.46	BFM
			3.1-2.5.1	3.1.18	AB
			3.1-2.5.2	3.1.54	AB
			3.1-2.0.1	3.1.33
		3.1-3	Bodáky pro mužstvo na pušku, degradace původně poddůstojnické verze
			3.1-3.1.1	3.1.16	OEWG
			3.1-3.1.2	3.1.17	OEWG
			3.1-3.1.3	3.1.19	OEWG
			3.1-3.6.1	3.1.2	E. Jung, Wien
		3.1-4	Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele
			3.1-4.1.1	3.1.26	OEWG
Aktualizováno			3.1-4.2.1	3.1.1	FGGY
			3.1-4.2.2	3.1.25	FGGY
Aktualizováno			3.1-4.2.3	3.1.58	FGGY
Nově přidáno			3.1-4.2.4	3.1.70	FGGY
		3.1-5	Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele
			3.1-5.1.1	3.1.13	OEWG
Nově přidáno			3.1-5.1.2	3.1.64	OEWG
			3.1-5.2.1	3.1.23	FGGY
Nově přidáno			3.1-5.2.2	3.1.63	FGGY
Nově přidáno			3.1-5.5.1	3.1.73	AB
		3.1-6	Bodáky pro mužstvo na štuc, provizorní úprava
			3.1-6.1.1	3.1.22	OEWG
			3.1-6.5.1	3.1.41	AB
		3.1-7	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, hranatý žlábek čepele
Aktualizováno			3.1-7.1.1	3.1.9	OEWG
Aktualizováno			3.1-7.1.2	3.1.50	OEWG
			3.1-7.2.1	3.1.20	FGGY
Nově přidáno			3.1-7.2.2	3.1.61	FGGY
			3.1-7.3.1	3.1.52	Zeitler Wien
		3.1-8	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele
Aktualizováno			3.1-8.1.1	3.1.8	OEWG
			3.1-8.1.2	3.1.45	OEWG
			3.1-8.1.3	3.1.55	OEWG
			3.1-8.1.4	3.1.57	OEWG
Nově přidáno			3.1-8.1.5	3.1.62	OEWG
Nově přidáno			3.1-8.1.6	3.1.68	OEWG
			3.1-8.3.1	3.1.10	Zeitler Wien
			3.1-8.0.1	3.1.30
			3.1-8.0.2	3.1.34
		3.1-9	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, úprava modelu pro mužstvo
			3.1-9.1.1	3.1.27	OEWG
Nově přidáno			3.1-9.1.2	3.1.71	OEWG
			3.1-9.2.1	3.1.35	FGGY
			3.1-9.2.2	3.1.44	FGGY
		3.1-10	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, hranatý žlábek čepele
			3.1-10.1.1	3.1.24	OEWG
		3.1-11	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele

		3.1-12	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, úprava modelu pro mužstvo
			3.1-12.1.1	3.1.36	OEWG
Nově přidáno			3.1-12.1.2	3.1.74	OEWG
Aktualizováno			3.1-12.2.1	3.1.11	FGGY
		3.1-13	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, improvizovaná úprava modelu pro mužstvo na pušku
			3.1-13.1.1	3.1.42	OEWG
		3.1-14	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, improvizovaná úprava modelu pro poddůstojníky na pušku
			3.1-14.1.1	3.1.21	OEWG

		3.2	Rakouská 1. republika
		3.2-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.2-2.7.1	3.2.1	GM
			3.2-2.8.1	3.2.2	HWF
			3.2-2.8.2	3.2.7	HWF
			3.2-2.9.1	3.2.4	Stf.
			3.2-2.9.2	3.2.5	Stf.
		3.2-3	Bodáky pro mužstvo na pušku, degradace původně poddůstojnické verze
			3.2-3.9.1	3.2.3	Stf.
		3.2-4	Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele
Nově přidáno			3.2-4.2.1	3.2.13	FGGY
		3.2-5	Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele
			3.2-5.7.1	3.2.8	GM
			3.2-5.9.1	3.2.10	Stf.
			3.2-5.9.2	3.2.12	Stf.
Nově přidáno			3.2-5.9.3	3.2.15	Stf.
		3.2-8	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele
			3.2-8.9.1	3.2.6	Stf.
		3.2-11	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele
Nově přidáno			3.2-11.1.1	3.2.14	OEWG
			3.2-11.9.1	3.2.9	Stf.
			3.2-11.10.1	3.2.11	Steyr Daimler Puch

		3.3	Maďarské království
		3.3-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.3-2.2.1	3.3.1
		3.3-11	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele
Nově přidáno			3.3-11.2.1	3.3.2	FGGY

		3.4	Německá říše / nacistické Německo
		3.4-1	Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
Aktualizováno			3.4-1.1.1	3.4.7	OEWG
			3.4-1.11.1	3.4.1	ERNST BUSCH
			3.4-1.11.2	3.4.2	ERNST BUSCH
			3.4-1.11.3	3.4.4	ERNST BUSCH
		3.4-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.4-2.1.1	3.4.3	OEWG
			3.4-2.1.2	3.4.6	OEWG
			3.4-2.1.3	3.4.12	OEWG
Nově přidáno			3.4-2.1.4	3.4.13	OEWG
			3.4-2.5.1	3.4.5	AB
			3.4-2.14.1	3.4.9	PRAGA
		3.4-5	Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele
			3.4-5.9.1	3.4.10	Stf.
		3.4-7	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, hranatý žlábek čepele
			3.4-7.0.1	3.4.8	GM

		3.5	Československá republika
		3.5-1	Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
Aktualizováno			3.5-1.13.1	3.5.4	ČSZ
			3.5-1.13.2	3.5.9	ČSZ
			3.5-1.13.3	3.5.11	ČSZ
			3.5-1.13.4	3.5.22	ČSZ
Aktualizováno			3.5-1.13.5	3.5.28	ČSZ
Aktualizováno			3.5-1.14.1	3.5.1	PRAGA
			3.5-1.14.2	3.5.21	PRAGA
Nově přidáno			3.5-1.14.3	3.5.35	PRAGA
Aktualizováno			3.5-1.15.1	3.5.3	MO
			3.5-1.15.2	3.5.6	MO
			3.5-1.15.3	3.5.8	MO
Aktualizováno			3.5-1.15.4	3.5.12	MO
			3.5-1.15.5	3.5.13	MO
		3.5-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
Aktualizováno			3.5-2.1.1	3.5.5	OEWG
			3.5-2.1.2	3.5.10	OEWG
			3.5-2.1.3	3.5.20	OEWG
			3.5-2.1.4	3.5.26	OEWG
			3.5-2.4.1	3.5.17	BFM
Nově přidáno			3.5-2.4.2	3.5.34	BFM
			3.5-2.5.1	3.5.7	AB
Nově přidáno			3.5-2.5.2	3.5.30	AB
			3.5-2.14.1	3.5.2	PRAGA
Aktualizováno			3.5-2.14.2	3.5.15	PRAGA
			3.5-2.14.3	3.5.19	PRAGA
			3.5-2.14.4	3.5.25	PRAGA
		3.5-4	Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele
Nově přidáno			3.5-4.2.1	3.5.31	FGGY
Nově přidáno			3.5-4.13.1	3.5.33	ČSZ
		3.5-5	Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele
Nově přidáno			3.5-5.1.1	3.5.29	OEWG
			3.5-5.7.1	3.5.18	GM
		3.5-8	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele
Aktualizováno			3.5-8.1.1	3.5.23	OEWG
Aktualizováno			3.5-8.1.2	3.5.24	OEWG
			3.5-8.1.3	3.5.27	OEWG
Nově přidáno			3.5-8.1.4	3.5.36	OEWG
Nově přidáno			3.5-8.1.5	3.5.37	OEWG
			3.5-8.14.1	3.5.16	PRAGA
		3.5-11	Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele
			3.5-11.1.1	3.5.14	OEWG
Nově přidáno			3.5-11.1.2	3.5.32	OEWG

		3.6	Jugoslávské království
		3.6-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele, provedení M95M
			3.6-2.1.1	3.6.2	OEWG
			3.6-2.16.1	3.6.1	ATZ
			3.6-2.0.1	3.6.3
			3.6-2.0.2	3.6.4

		3.7	Bulharské carství
		3.7-1	Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
			3.7-1.1.1	3.7.1	OEWG
			3.7-1.1.2	3.7.2	OEWG
			3.7-1.1.3	3.7.8	OEWG
Nově přidáno			3.7-1.1.4	3.7.11	OEWG
Nově přidáno			3.7-1.1.5	3.7.13	OEWG
			3.7-1.2.1	3.7.5	FGGY
			3.7-1.2.2	3.7.6	FGGY
			3.7-1.2.3	3.7.7	FGGY
			3.7-1.12.1	3.7.4	SIMSON SUHL
Nově přidáno			3.7-1.12.2	3.7.12	SIMSON SUHL
			3.7-1.17.1	3.7.3	CA
			3.7-1.0.1	3.7.9
		3.7-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
Nově přidáno			3.7-2.1.1	3.7.14	OEWG
		3.7-7	Bodáky pro poddůstojníky na pušku, hranatý žlábek čepele
Nově přidáno			3.7-7.1.1	3.7.10	OEWG

		3.8	Polská republika
		3.8-1	Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
			3.8-1.18.1	3.8.2	ZB Kr
			3.8-1.18.2	3.8.3	ZB Kr
		3.8-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.8-2.18.1	3.8.1	ZB Kr

		3.9	Rumunské království
		3.9-2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.9-2.19.1	3.9.1	Ars Arm
			3.9-2.19.2	3.9.2	Ars Arm
			3.9-2.19.3	3.9.3	Ars Arm
			3.9-2.19.4	3.9.4	Ars Arm

		3.10	Turecká republika
		3.10.2	Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele
			3.10-2.1.1	3.10.1	OEWG

		3.11	Albánská republika
Nově přidáno

		3.12	Finská republika
Nově přidáno

		3.13	Italské království
Nově přidáno

		3.14	Západoukrajinská lidová republika
Nově přidáno

B next
	4.	VYCHÁZKOVÉ BODÁKY A POBOČNÍ ZBRANĚ VOJ. GÁŽISTŮ
	5.	POCHVY

C next
	6.	ZÁVĚSNÍKY
	7.	STŘAPCE
	8.	ROZMĚRY
		8.1	Rozměry bodáků
		8.2	Rozměry pochev
	9.	ODVOZENÉ BODÁKY A BODÁKY UPRAVENÉ PRO M95
	10.	NEURČENÉ BODÁKY
	11.	ÚPRAVA M95 NA ÚTOČNÝ NŮŽ
	12.	MINIATURY
	15.	PŘÍLOHY
		15.1	Příklady skutečných značek jednotek a jejich egalizační barvy
		15.2.1	Tabulka doplňovacích (odvodních) obvodů
		15.2.2	Mapa rozmístění jednotek rakousko-uherské armády a zeměbrany v roce 1898.
		15.3	Výrobci bodáků M95
	16.	PRAMENY

1. KONSTRUKCE BODÁKU

Bodák M95 je osvědčené nožové konstrukce jednoduchých tvarů s jednosečnou čepelí se středovým hrotem a falešným ostřím. Jednoduchá příčka s nákružkem pro uchycení na hlaveň má u poddůstojnické verze hák na provlečení střapce. Příčka je přinýtována k řapu čepele dvěma nýty s půlkulatou hlavou. Verze pro štuc má na vrcholu nákružku rybinu ve které je upevněna stranově nastřelitelná muška. Střenky z ořechu jsou přinýtovány dvěma nýty s půlkulatou hlavou s podložkami. Hlavice bodáku s uzamykacím zařízením je k řapu čepele přinýtována nýty se zabroušenou hlavou. Poddůstojnická verze má na hlavici rukojeti ze spodní strany upevněné ploché očko na střapec. Pochva na bodák M95 je vylisována z ocelového plechu podélně sletovaného, na spodní straně je ukončena kuličkou. Na horním konci je naletován nosec sloužící k upevnění závěsníku. V ústí pochvy je dvěma nýty s půlkulatou hlavou připevněn náustek se dvěma pružinami zabraňujícími volnému pohybu bodáku. Povrch bodáku je upraven leštěním, pochva je lakovaná.

zpět na obsah

1.1 Konstrukční detaily
	Detaily uzamykacího zařízení	Západka uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Stiskátko - matička uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Vratná pružina uzamykacího zařízení

	Detaily uzamykacího zařízení	Hlavice upravená pro ploché očko na střapec

	Nosec pochvy	Očko pro uchycení střapce

	Obůstek pochvy	Očko na střapec - zjednodušení výroby

	Muška M95 pro štuc (karabinu)	Detail nýtů příčky
		Detail nýtu střenek
Detail hrotu čepele

*******************************************************

zpět na obsah

1.2 Stručný přehled variant
	Bodák M95 Boodák M95 na štuc





	Bodák M95, zjednodušená válečná produkce. Boodák M95 na karabinu, zjednodušená válečná produkce. Bodák M 1895/90. Jelikož se projevil nedostatek bodáků M1888 a M1890, bylo rozhodnuto o výrobě nového bodáku, typově vycházejícího z modelu M95. Bodák na pušku a karabinu M95, náhradní bodák vyráběný v Německu během 1. světové války, používaný jak Němci, tak Rakušany. Bodák na pušku a karabinu M95, jeden z široké palety konstrukčně podobných náhradních bodáků používaných rakousko-uherskou armádou. Německá repase provedená po roce 1938. Část takto repasovaných bodáků mohla být určena na vývoz se samopalem SI-100

	Poddůstojnické provedení bodáku M95, mírová produkce. Poddůstojnické provedení bodáku M95, válečná produkce (zjednodušení výroby). Poddůstojnické provedení bodáku M95 na štuc. Náhradní bodák vzniklý úpravou modelu pro mužstvo. Poddůstojnický bodák z válečné produkce s improvizovanou muškou. Úprava spočívá v našroubování pomocné mušky vysoustružené z hranolku na nákružek příčky. Poddůstojnický bodák s atypickým očkem na střapec. Poddůstojnický vycházkový bodák, vzácné provedení v podobě bodáku na štuc. Náhradní bodák v poddůstojnickém provedení

zpět na obsah

1.2.1 Seznam bodáků M95 podle typu
Pro mužstvo	Na pušku	Hranatý výbrus (x.x-1.x.x)	3.1.3, 3.1.6, 3.1.14, 3.1.28, 3.1.47, 3.1.48, 3.1.56, 3.1.60, 3.1.65, 3.1.72, 3.4.1, 3.4.2, 3.5.1, 3.5.3, 3.5.4, 3.5.6, 3.5.8, 3.5.9, 3.5.11, 3.5.12, 3.5.13, 3.5.21, 3.5.22, 3.5.28, 3.5.35, 3.7.1, 3.7.2, 3.7.3, 3.7.4, 3.7.5, 3.7.6, 3.7.7, 3.7.8, 3.7.9, 3.7.11, 3.7.12, 3.7.13, 3.8.2, 3.8.3, 3.10.1, 4.4.2, 4.4.4
		Kulatý výbrus (x.x-2.x.x)	3.1.4, 3.1.5, 3.1.12, 3.1.15, 3.1.18, 3.1.31, 3.1.32, 3.1.33, 3.1.37, 3.1.38, 3.1.39, 3.1.40, 3.1.43, 3.1.46, 3.1.49, 3.1.53, 3.1.54, 3.1.59, 3.1.66, 3.1.67, 3.1.69, 3.2.1, 3.2.2, 3.2.4, 3.2.5, 3.2.7, 3.3.1, 3.4.9, 3.4.12, 3.4.13, 3.5.2, 3.5.5, 3.5.7, 3.5.10, 3.5.15, 3.5.17, 3.5.19, 3.5.20, 3.5.25, 3.5.26, 3.5.30, 3.5.34, 3.8.1, 3.9.1, 3.9.2, 3.9.3, 3.9.4
		Degradace bodáku pro poddůstojníky (x.x-3.x.x)	3.1.2, 3.1.16, 3.1.17, 3.1.19, 3.2.3
	Na štuc	Hranatý výbrus (x.x-4.x.x)	3.1.1, 3.1.25, 3.1.26, 3.1.58, 3.1.70, 3.2.13, 3.5.31, 3.5.33, 3.9.1
		Kulatý výbrus (x.x-5.x.x)	3.1.13, 3.1.23, 3.1.63, 3.1.64, 3.1.73, 3.2.8, 3.2.10, 3.2.12, 3.2.15, 3.4.10, 3.5.18, 3.5.29
		Předělávka z modelu na pušku (x.x-6.x.x)	3.1.22, 3.1.41
Pro poddůstojníky	Na pušku	Hranatý výbrus (x.x-7.x.x)	3.1.9, 3.1.20, 3.1.45, 3.1.50, 3.1.52, 3.1.61, 3.4.8, 3.7.10 4.4.3
		Kulatý výbrus (x.x-8.x.x)	3.1.8, 3.1.10, 3.1.30, 3.1.34, 3.2.6, 3.5.16, 3.1.45, 3.1.55, 3.1.57, 3.1.62, 3.1.68, 3.5.23, 3.5.24, 3.5.27, 3.5.36
		Předělávka z modelu pro mužstvo (x.x-9.x.x)	3.1.44, 3.1.27, 3.1.35, 3.1.71
	Na štuc	Hranatý výbrus (x.x-10.x.x)	3.1.24
		Kulatý výbrus (x.x-11.x.x)	3.2.9, 3.2.11, 3.2.14, 3.3.2, 3.5.14, 3.5.32,
		Předělávka z modelu pro mužstvo (x.x-12.x.x)	3.1.11, 3.1.36, 3.1.74
		Předělávka z modelu pro mužstvo na pušku (x.x-13.x.x)	3.1.42
		Předělávka z modelu pro poddůstojníky na pušku (x.x-14.x.x)	3.1.21
M95M			3.6.1, 3.6.2, 3.6.3, 3.6.4, 9.8.1,
95/90			9.1.1, 9.1.2, 9.1.3, 9.1.4, 9.1.5
Atypické repase			3.4.3, 3.4.4, 3.4.5, 3.4.6, 3.4.7, 3.4.11
Vycházkové bodáky			4.1.1, 4.1.2, 4.1.3, 4.1.4, 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8, 4.1.9, 4.1.10, 4.1.11, 4.1.12, 4.1.13, 4.1.14, 4.1.15, 4.1.16, 4.1.17, 4.1.18, 4.1.19, 4.3.1, 4.3.2, 4.3.3, 4.4.1
Bodáky pro gážisty			4.2.1, 4.2.2, 4.2.3, 4.2.4, 4.2.5, 4.2.6

zpět na obsah

1.3 Zbraně osazené bodákem M95


Puška Mannlicher M 1895

Puška Mannlicher (Österreichisches Repetiergewehr M.95) ve všech svých modifikacích se stala v přelomu 19. a 20. století hlavní dlouhou ruční palnou zbraní Rakousko-uherské armády. V roce 1897 byla zavedena také do výzbroje bulharského vojska. Na začátku 1. světové války Rakousko - uherská armáda disponovala zhruba 2,5 miliony pušek všech typů, nejmodernějších M1895 z nich ale byla jen třetina. Po rozpadu monarchie převzaly pušky M95 vesměs všechny nástupnické státy. V Rakousku a Maďarsku zůstala základní zbraní. Ve své výzbroji si ji ponechalo zmiňované Bulharsko. Částečně jimi bolo vyzbrojeno také Polsko, Rumunsko a Československo. V roce 1924 byly některé pušky M95 adaptovány na náboje ráže 7,92 mm Mauser a dodávány	především do balkánských zemí. Za okupace získala německá armáda velké množství těchto zbraní, které byly užívány hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. V závěru války byly jimi vyzbrojeny i jednotky Wolkssturmu. V protektorátu Čechy a Morava bylo puškami Mannlicher vyzbrojeno četnictvo a tzv. vládní vojsko. Na Slovensku bylo použití "Mannlicherek" pouze v řádu kusů, několik málo stovek se jich postupně shromáždilo v Ústredné zbrojnici, v roce 1942 bylo 1600 ks prodáno Chorvatsku. Zbraň pro svoji přesnost využívaly i odstřelovači, kteří jí doplnili speciální optikou.

Technické údaje opakovací pušky Mannlicher vz.1895:

Puška Mannlicher M95 je opakovací kulovnice ráže 8 mm, specifická svým přímotažným závěrem se zdokonaleným uzamykacím mechanizmem, tvořeným otočným závorníkem, který je vybaven v přední části dvěma uzamykacími ozuby. U tohoto typu závěru nedochází k odemčení otáčením závěru okolo podélné osy, otevírá a zavírá se posunováním vzad a vpřed, to mimo jiné zrychlilo rychlost střelby. Na rozdíl od otočného závěru střelec neztrácí při přebíjení vizuální kontakt s cílem (klika závěru mu nezakrývá záměrnou). Manuální pojistka se nachází v zadní části závěru. Do nábojové schránky se vkládá pásek s náboji, který po vystřelení posledního náboje vypadne samovolně ze zbraně.

Místo původu:

Výroba:

Počet vyrobených kusů:

Ráže:

Úsťová rychlost:

Dostřel:

Délka zbraně:

Délka hlavně:

Hmotnost zbraně:

Počet nábojů v nábojové schránce:

Rakousko-Uhersko

1895 - 1921

3 000 000 +

8 x 50 R (Mannlicher)

620 m/s

1950 m

1270 mm (s bodákem 1515 mm)

765 mm

3,65 kg




Štuc a karabina Mannlicher M 1895

Karabina (Österreichisches Repetierkarabiner M.95) se liší od štucu - krátké pušky (Österreichisches Repetierstutzen M.95, někdy označované jako Extracorpsgewehr M.95) jednoduchou horní objímkou bez úchytu na bodák a umístěním poutek. Jelikož se karabina nosila přes záda, byla poutka umístěna z boku.	Od roku 1913 se vyráběl pouze štuc (jednotný model), jenž měl horní poutko kombinované s očky na boku i dole a dolní poutka měl dvě, boční a spodní. Vyobrazený exemplář má spodní poutka odstraněna. V průběhu 1. sv. války byly na karabinách nahrazeny jednoduché horní objímky objímkami na štuc.

Stutz M1895





Kombinovaná karabina










http://www.deactivated-guns.co.uk		MP 30 - MP 34 (ö) Další zbraní osazenou bodákem M95 byl v Rakouské republice zavedený samopal Steyr-Solothurn SI-100 (MP 30) ráže 9 mm Steyr (9 x 23). Bodák byl nasazen z pravé strany, úchyt bodáku byl připevněn na perforovaný kryt hlavně. V roce 1930 zakoupilo Rakousko tento samopal pro policii a v roce 1934 jako MP 34 pro armádu (přičemž byly zbraně osazeny úchytem pro bodák typu Mannlicher M95). Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 používali německé jednotky původem z Rakouska bodáky M95 a to s puškou a karabinou M 1895 a se samopalem MP 30. Samopaly MP 30 dostaly nové hlavně v ráži 9 mm Luger (9 x 19) a nové označení MP 34 (ö). Samopaly SI-100 byly exportovány do mnoha zemí světa (Maďarsko, Portugalsko, Čína, Japonsko, Bolívie, Salvador, Uruguay, Chile). Za 2. sv. války Německo poskytlo určitý počet samopalů MP34(ö) svému spojenci - fašistickému Chorvatsku.

*******************************************************

zpět na obsah

1.4

SLOVNÍK - VOCABULARY - DICTIONNAIRE - WÖRTERBUCH - СЛОВАРЬ - DICCIONARIO - SŁOWNIK - DIZIONARIO

*******************************************************

zpět na obsah

2. ZNAČENÍ M95
2.1 Přehled výrobců M95
2.1.1 Značky výrobců M95
	5 *2	Altena a Bartl, Perštejn a Vejprty	v 4,3 mm š 4,2 mm
	-	Neidentifikovaný výrobce, značka zatím doložena pouze na pochvě
	16	Artilerijsko-tehnički zavod, Kragujevac	v 7,2 mm š 8,7 mm
	19	*Arsenalul Armatei, Târgovişte, Rumunsko 1**	v 4,9 mm š 16,3 mm
	19	*Arsenalul Armatei, Târgovişte, Rumunsko 1**	v 5,0 mm š 17,6 mm
	-	Neidentifikovaný výrobce, snad bratři Bartlové, Vejprty	v 4,0 mm š 4,5 mm
	4	Bittner, Fükert a Morgenstern, Vejprty	v 4,1 mm š 6,7 mm
	11	Ernst Busch, Solingen	v 4,3 mm š 18,0 mm
	17	Sofia Arsenal	v 5,3 mm š 4,0 mm
	13	Československá zbrojovka a. s., Brno	v 4,3 mm š 7,0 mm
	-	Československá zbrojovka a. s., Brno kontrolní značka	š 3,5 mm
	-	Dürbeck, Wien IX
	-	Dürbeck, Wien IX - cechovní značka vídeňských mečířů? Tuto značku používá také firma Ludwig Zeitler, Wien (druhá značka z leva).
	2	Femaru Fegyver és Gépgyár, Budapest	v 5,7 mm š 6,3 mm
	-	Grasser, Wien VII.
	7	(GM) Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach	v 3,0 mm š 5,9 mm
	8	Heeres Waffen Fabrik	v 3,6 mm š 5,5 mm
	6	E. Jung, Wien	v 8,9 mm š 12,4 mm
	-	W. Kralka
	-	Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin, Chorvatsko	š 8,5 mm
	15	Moravské ocelárny a železárny Olomouc - Řepčín	v 3,9 mm š 6,2 mm
	1	Österreichische Waffenfabrik Gesellschaft, Steyr	v 3,0 mm š 3,0 mm
	14	Zbrojovka Praga, Praha - Vršovice	š 6,5 mm
	18	Zbrojovka Krakov (ve spojení s Kr.)	v 3,9 mm š 5,6 mm
	18	Zbrojovka Krakov	v 5,4 mm š 7,0 mm
	18	Zbrojovka Krakov
	18	Zbrojovka Krakov
	-	Resicka Wien
	12	Simson & Co., Suhl	v 6,0 mm š 17,4 mm
	-	Vogel & Noot, Hartberg - výrobce pochev	v 3,2 mm š 5,7 mm
	-	Solinger Stahl
	9	Staatsfabrik	v 3,2 mm š 4,7 mm
	-	Staatsfabrik kontrolní nebo materiálová značka
	-	Staatsfabrik kontrolní nebo materiálová značka	v 3,5 mm š 3,9 mm
	-	Značka znamenající provedení kontroly (ÜBERWACHEN), nebo repase (ÜBERHOLUNGS)
	10	Steyr Daimler Puch, od roku 1934
	-	Weiss Manfred Müvek, Csepel, Maďarsko
	-	Weyersberg, Kirschbaum & Companie, Solingen	v 8,1 mm š 9,4 mm
	-	Wiener Waffenfabrik	v 3,6 mm š 4,3 mm
	-	Wiener Waffenfabrik
	-	Joachim Winternitz, Steyr
	-	Wlaszlovits, Štós
	3	Ludwig Zeitler, Wien	v 6,3 mm š 12,0 mm
	3	Ludwig Zeitler, Wien
	3	Ludwig Zeitler, Wien - cechovní značka vídeňských mečířů? Tuto značku používá také firma Dürbeck, Wien IX (druhá značka z leva).	v 9,2 mm š 7,4 mm

*1 - Celé logo firmy známé pod zkratkou Ars Arm, na M95 není doloženo, tato značka pochází z poboční zbraně pro rumunské dělostřelce.
*2 - vysvětlivka pro označení bodáku v galerii, druhé číslo zprava určuje výrobce. (x.x-x.3.x)

zpět na obsah

2.1.2 Řazení bodáků podle výrobců rozměry zpět na obsah
AB	3.1.18	M95 AB
	3.1.41	M95 AB, provizorní muška
	3.1.54	M95 AB
	3.1.73	M95 AB na štuc
	3.4.5	M95 AB, německá repase
	3.5.7	M95 AB
	3.5.30	M95 AB
Ars Arm	3.9.1	M95 Ars Arm
	3.9.2	M95 Ars Arm
	3.9.3	M95 Ars Arm
ATZ	3.6.1	M95 ATZ
BFM	3.1.12	M95 BFM
	3.5.34	M95 BFM
	3.1.46	M95 BFM
	3.1.60	M95 BFM
	3.5.17	M95 BFM
	4.1.19	M95 BFM
ČSZ	3.5.4	M95 ČSZ
	3.5.5	M95 ČSZ (OEWG), kompletace
	3.5.9	M95 ČSZ
	3.5.11	M95 ČSZ
	3.5.22	M95 ČSZ
	3.5.33	M95 ČSZ na štuc
	4.3.1	M95 ČSZ niklovaný
E. Jung	3.1.2	M95 bulharská úprava původně poddůstojnického bodáku, E. Jung
Ernst Busch	3.4.1	M95 Ernst Busch
	3.4.2	M95 Ernst Busch
FGGY	3.1.1	M95 na štuc, FGGY, mírová produkce
	3.1.6	M95 FGGY
	3.1.11	M95 na štuc, pro poddůstojníky (předělávka modelu pro mužstvo), FGGY
	3.1.14	M95 FGGY mírová produkce
	3.1.15	M95 FGGY válečná produkce
	3.1.20	M95 FGGY pro poddůstojníky, mírová produkce
	3.1.23	M95 FGGY na štuc, válečné provedení
	3.1.25	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.1.28	M95 FGGY mírová produkce
	3.1.35	M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.1.44	M95 FGGY, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.1.58	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.1.61	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.1.63	M95 FGGY na štuc, válečné provedení
	3.1.65	M95 FGGY, mírové provedení
	3.1.70	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.2.13	M95 FGGY na štuc, mírové provedení
	3.3.1	M95 FGGY
	3.3.2	M95 FGGY na štuc, pro poddůstojníky
	3.5.31	M95 FGGY
	3.7.5	M95 FGGY
	3.7.6	M95 FGGY
	3.7.7	M95 FGGY
	3.9.1	M95 na štuc, mírová produkce
	4.2.2	M95/90 úprava modelu pro mužstvo, FGGY
	4.2.4	M95 na štuc, mírová produkce, FGGY
	4.2.6	M95 FGGY
	4.4.2	M95 mírová produkce, FGGY
GM	3.2.1	M95 GM
	3.2.8	M95 GM na štuc
	3.5.18	M95 GM na štuc
HWF	3.2.2	M95 HWF
	3.2.7	M95 HWF
W. Kralka	4.1.9	M95 vycházkový, naznačená muška
MO	3.5.3	M95 MO
	3.5.6	M95 MO, bulharská repase
	3.5.8	M95 MO, převzatý Němci
	3.4.4	M95 MO, německá repase
	3.4.11	M95 MO, německá repase na útočný nůž
	3.5.12	M95 MO
	3.5.13	M95 MO
OEWG	3.1.3	M95 mírová produkce, OEWG
	3.1.4	M95 válečná produkce, OEWG
	3.1.8	M95 pro poddůstojníky, OEWG válečná produkce
	3.1.9	M95 pro poddůstojníky, OEWG mírová produkce
	3.1.13	M95 na štuc, OEWG válečná produkce
	3.1.16	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.17	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.19	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, OEWG
	3.1.21	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení, úprava bodáku na pušku
	3.1.22	M95 OEWG na štuc, válečné provedení, úprava bodáku na pušku
	3.1.24	M95 OEWG na štuc pro poddůstojníky, mírové provedení
	3.1.26	M95 OEWG na štuc, mírové provedení
	3.1.27	M95 OEWG individuální úprava pro poddůstojníka, válečné provedení
	3.1.31	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.32	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.36	M95 OEWG na štuc, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.1.37	M95 OEWG
	3.1.38	M95 OEWG
	3.1.39	M95 OEWG
	3.1.40	M95 OEWG
	3.1.42	M95 OEWG, provizorní úprava pro poddůstojníky a na štuc
	3.1.43	M95 OEWG
	3.1.45	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.1.49	M95 OEWG
	3.1.50	M95 OEWG pro poddůstojníky, mírové provedení
	3.1.53	M95 OEWG, válečné provedení, repase
	3.1.55	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.1.56	M95 OEWG
	3.1.57	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.1.59	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.62	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.1.64	M95 OEWG na štuc, válečné provedení
	3.1.66	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.67	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.68	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.1.69	M95 OEWG, válečné provedení
	3.1.71	M95 OEWG, válečné provedení pro mužstvo, individuální úprava pro poddůstojníka
	3.1.74	M95 OEWG na štuc, provizorní úprava pro poddůstojníky
	3.2.14	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.4.3	M95 OEWG, válečné provedení, německá repase
	3.4.6	M95 OEWG, válečné provedení, německá repase
	3.4.7	M95 OEWG, mírové provedení, německá repase
	3.4.12	M95 OEWG, válečné provedení
	3.4.13	M95 OEWG, válečné provedení
	3.5.10	M95 OEWG
	3.5.14	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.5.20	M95 OEWG
	3.5.23,	M95 OEWG pro poddůstojníky
	3.5.24	M95 OEWG pro poddůstojníky
	3.5.26	M95 OEWG, válečné provedení
	3.5.27	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.5.29	M95 OEWG na štuc, válečné provedení
	3.5.32	M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.5.36	M95 OEWG pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.6.2	M95M OEWG
	3.7.1	M95 OEWG (1903 řecké námořnictvo)
	3.7.2	M95 OEWG, (1903 řecká armáda)
	3.7.8	M95 OEWG, (1903 řecký)
	3.7.10	M95 OEWG pro poddůstojníky, mírové provedení
	3.7.11	M95 OEWG
	3.7.13	M95 OEWG
	4.1.3	M95 OEWG
	4.2.3	M95 OEWG
	4.3.2	M95 OEWG pro poddůstojníky, niklovaný, čs. repase
	4.3.3	M95 OEWG pro poddůstojníky, niklovaný, čs. repase
Stf.	3.2.3	M95 úprava původně poddůstojnického bodáku, Stf.
	3.2.4	M95 Stf. s trojúhelníkem
	3.2.5	M95 Stf. se čtvercem
	3.2.6	M95 poddůstojník, Stf
	3.2.9	M95 na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
	3.2.10	M95 na štuc, Stf
	3.2.12	M95 na štuc, Stf
	3.2.15	M95 na štuc, Stf
	3.4.10	M95 na štuc, válečné provedení
Steyr Daimler Puch	3.2.11	M95 na štuc, pro poddůstojníky, válečné provedení
Praga	3.4.9	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.1	M95 Praga, nová výroba
	3.5.2	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.15	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.16	M95 pro poddůstojníky, Praga (OEWG), kontrola
	3.5.19	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.21	M95 Praga, nová výroba
	3.5.25	M95 Praga (OEWG), kompletace
	3.5.35	M95 Praga, nová výroba
Simson Suhl	3.7.4	M95 Simson Suhl
	3.7.12	M95 Simson Suhl
Sofia Arsenal	3.7.3	M95 Sofia Arsenal
M. Sorlini	4.1.5	Vycházkový M95 Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin
	4.1.14	Vycházkový M95 Industrijska kovnica M. Sorlini, Varaždin
VK&C	4.1.6	Vycházkový bodák s muškou
	4.1.12	Vycházkový bodák
	4.1.18	Vycházkový bodák s pilou
W	3.1.72	M95 kompletace OEWG, čepel Weis Manfred Müvek, Csepel, Maďarsko
Zbrojovka Krakow	3.8.1	M95 Zbrojovka Krakow
	3.8.2	M95 Zbrojovka Krakow
	3.8.3	M95 Zbrojovka Krakow
L. Zeitler	3.1.5	M95 L. Zeitler
	3.1.10	M95 pro poddůstojníky, L. Zeitler, zabroušené nýty
	3.1.47	M95 L. Zeitler, zabroušené nýty
	3.1.52	M95 L. Zeitler pro poddůstojníky
Neznámý výrobce	4.1.10	Neznámý výrobce, pravděpodobně z Vídně
	3.1.33	Neznámý výrobce
Bez označení	3.1.30	Neznámý výrobce
	3.1.34	Neznámý výrobce
	3.1.48	Neznámý výrobce
	3.1.51	Neznámý výrobce
	3.7.9	Neznámý výrobce
	4.1.1	Neznámý výrobce
	4.1.2	Neznámý výrobce
	4.1.4	Neznámý výrobce
	4.1.7	Neznámý výrobce
	4.1.11	Neznámý výrobce
	4.1.13	Neznámý výrobce
	4.2.1	M95 s kostěnými střenkami, neznámý výrobce
	4.2.5	Neznámý výrobce
	4.4.1	Neznámý výrobce
	4.4.3	Neznámý výrobce
	4.4.4	Neznámý výrobce

*******************************************************

zpět na obsah

2.2 Přejímací značky
	1	Bulharsko	v 3,8 mm š 3,2 mm
	2	Bulharsko	v 5,0 mm š 4,0 mm
	3	ČSR 1918 - 1923	v 6,2 mm
	4	ČSR 1918 - 1923 Značka vyražena na příčce bodáku	v 3,2 mm š 2,8 mm
	5	ČSR 1918 - 1923, číslice 18 se nachází na zbraních vyrobených před vznikem ČSR
	6	ČSR 1923
	7	ČSR 1918 - 1923, 7. divize, velitelství Olomouc
	8	ČSR 1918 - 1923	v 7,4 mm
	9	ČSR - četnictvo	v 4,4 mm š 8,1mm
	10	Německo - Třetí říše
	11	Komisja Odbiorcza, kontrolní komise polské armády, vyraženo na střence u příčky
	12	Polsko
	13	R-U monarchie, Uhersko(Zalitavsko) malý znak používaný v letech 1867-1918	v 3,9 mm š 2,3 mm
	14	Státní znak Rakouska-uherska používaný v letech 1867-1915
	15	Státní znak Rakouska-uherska používaný v letech 1867-1915	v 3,5 mm š 3,3 mm
	16	Malý dvojitý státní znak Rakouska a Uherska rovnocenně zastupující rakouské i uherské země v letech 1915-1918	v 3,5 mm š 4,8 mm
	17	Povolovací značka, bodák prošel v roce 1916 budapešťskou zkušebnou zbraní. Značka se nalézá na příčce pod nákružkem směrem k rukojeti.
	18	Povolovací značka, bodák prošel v roce 1917 budapešťskou zkušebnou zbraní. Značka se nalézá na ricasu.
	19	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 6,0 mm š 4,4 mm
	20	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 5,6 mm š 5,0 mm
	21	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 4,3 mm š 5,0 mm
	22	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 4,3 mm š 4,3 mm
	23	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934
	24	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934
	25	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 3,6 mm š 3,6 mm
	26	Znak Rakouské 1. republiky v letech 1919 - 1934	v 3,6 mm š 4,1 mm
	27	Znak fašistického Rakouska v letech 1934 - 1938	v 3,8 mm š 3,6 mm
	28	Znak fašistického Rakouska v letech 1934 - 1938
	29	Znak fašistického Rakouska v letech 1934 - 1938
	30	Znak fašistického Rakouska v letech 1934 - 1938
	31	Řecko (přejímací značka armády, na hlavici)
	32	Řecko (přejímací značka námořnictva, na hlavici)
	33	Řecko (na čepeli)	v 2,6 mm š 2,5 mm
	34	Řecko (na pochvě)	š 3,0 mm

zpět na obsah

2.2.1 Neidentifikované značky
	1	Neidentifikovaná značka, snad rumunská (doložena na čs. vz. 24 vyvezeném do Rumunska)	š 3,9 mm
	2	Neidentifikované značky na čepeli
	3	Neidentifikovaná značka na příčce ze předu u čepele
	4	Neidentifikovaná značka na příčce bodáku od výrobce Ars. Arm. (3.9.3)

*******************************************************

zpět na obsah

2.3 Značení bodáků značkami vojenských útvarů habsburské monarchie

Veškeré podrobnosti, jak označovat palné a chladné zbraně značkami vojenských útvarů obsahovala instrukce G3 a její dodatky. Byla zde přesně stanovena velikost raznic, místo na zbrani, kde se značky vyrážejí, způsob rušení značek, které pozbyly platnost, a následné vyrážení značek nových. Zároveň zde byly uvedeny četné příklady nejběžnějších zkratek vojenských útvarů. V každém případě se jedná pouze o příklady značek a ne o nějaký úplný seznam. Takový prostě neexistuje.V instrukci G3 jsou značky rozdělené na tzv. starší a novější. Značky starší jsou složitější a lze z nich podrobně vyčíst, u kterého pluku, praporu a roty byla zbraň ve výzbroji. Uspořádány jsou do podoby zlomku s lomící čarou. Značky novější jsou méně podrobné a bez lomící čáry. Bez znalosti systému mírového číslování z nich lze vlastně vyčíst jen základní údaj o vojenské jednotce, tj. pluku nebo praporu.

2.3.1 Příklady starého značení:

5.R.		5. pěší pluk, štáb, zbraň č. 24. Infanterie Regiment Nr. 5, Staab, Waffe Nr. 24.
24
5.R. 4.B.		5. pěší pluk, 4. prapor, štáb, zbraň č. 2. Infanterie Regiment Nr. 5, 4. Bataillon, Staab Waffe Nr. 2.
2
27.R. E.B.		27. pěší pluk, 2. prapor, 5. rota zbraň č. 134. Infanterie Regiment Nr. 27,2. Bataillon, 5. Kompanie, Waffe Nr. 134.
5. 134
P.R. 4.B.		Pionýrský pluk, 4. prapor, zbrojní rezerva, zbraň č. 36. Pioniere Regiment, 4. Bataillon, Zeughaus Reserve, Waffe Nr. 36.
Z.R. 36
P.R.		Pionýrský pluk, zbrojní sklad, zbraň č. 186. Pioniere Regiment, Zeughaus Depot, Waffe Nr. 186.
Z.D. 186
23. S.A.		23. sanitní oddělení, zbraň č. 238. Sanitätsabteilung Nr. 23, Waffe Nr. 238.
238
40. S.K.		40. polní sanitní kolona, vozatajové, zbraň č. 8. Sanitätsfeldkollone Nr. 40, Train, Waffe Nr. 8.
T. 8.

zpět na obsah

2.3.2 Příklady nového značení:
84 R	84. pěší pluk Infanterie Regiment Nr. 84.	15SA	15. sanitní oddělení Sanitätsabteilung Nr.15
2. JR	2. pluk tyrolských císařských myslivců Kaiserliche Tirolisch-Jägerregiment Nr. 2.	40SC	40. sanitní kolona Sanitätskolonne Nr. 40
3 BHR	3. bosensko-hercegovinský pěší pluk Infanterie Regiment der Bosnia-Herzegowina Nr. 3.	TZD	Zbrojní sklad vozotajstva Trainzeugsdepot
2 DR	2. dragounský pluk Dragoner Regiment Nr. 2.	Z Bdp	Dělostřelecký sklad Budapešť Artilleriezeugsdepot Budapest
14 HR	14. husarský pluk Husaren Regiment Nr. 14.	Z Bgs	Dělostřelecký sklad Bergstadt Artilleriezeugsdepot Bergstadt
6 UR	6. hulánský pluk Ulanen Regiment Nr. 6.	Z Ctt	Dělostřelecký sklad Cattaro
4 LUR	4. zeměbranecký hulánský pluk Landwehr Ulanen Regiment Nr. 4.	Z Gr	Dělostřelecký sklad Graz
12 AR	12. sborový dělostřelecký pluk Artillerie Regiment Nr. 12.	Z Jos	Dělostřelecký sklad Josefstadt
6 DAR	6. pluk divizního dělostřelectva Divisionsartillerie Regiment Nr. 6.	Z Jb	Dělostřelecký sklad Innsbruck
5. FR	5. pluk pevnostního dělostřelectva Festungsartillerie Regiment Nr. 5.	Z Kb	Dělostřelecký sklad Karlsbad
7 PB	7. prapor pionýrů Pionierbataillon Nr.7	Z Ksch	Dělostřelecký sklad Kaschau
1 GAR	1. pluk horského dělostřelectva Gebirgsartillerie Regiment Nr. 1.	Z Kom	Dělostřelecký sklad Komorn
2 FKR	2. pluk lehkého dělostřelectva (polních kanónů) Feldkannonartillerie Regiment Nr. 2.	Z Kr	Dělostřelecký sklad Krakau
GSchR	Pluk horských střelců Gebirgsschützenregiment	Z Lb	Dělostřelecký sklad Lemberg
ER	Železniční a telegrafní pluk Eisenbahn und Telegraph Regiment.	Z Mst	Dělostřelecký sklad Mostar
GR	Ženijní pluk Genie Regiment.	Z Pa	Dělostřelecký sklad Pola
PR	Pionýrský pluk Pioniere Regiment.	Z Pg	Dělostřelecký sklad Prag
PZD	Zbrojní sklad pionýrů Pionierzeugsdepot	Z Prz	Dělostřelecký sklad Przemysl
8 SB	8. prapor sapérů Sapeure Bataillon Nr. 8.	Z Pw	Dělostřelecký sklad Peterwardein
9 FJB	9. prapor polních myslivců Feldjäger Bataillon Nr. 9.	Z Sr	Dělostřelecký sklad Sarajewo
3 FB	3. prapor pevnostního dělostřelectva Festungsartillerie Bataillon Nr. 3.	Z Tm	Dělostřelecký sklad Temesvar
sHD	Divizion těžkých houfnic Schwere Haubitzdivision	Z Tnt	Dělostřelecký sklad Trient
FHD	Divizion polních houfnic *Feldhaubitzdivision*	rtSchR	Pluk jízdních střelců Reitendes Schützenregiment
FKD	Divizion polního dělostřelectva *Feldkanonendivision*	RTKJ	Pluk tyrolských císařských myslivců Regiment der Tiroler Kaiserjäger
SFAR	Samostatný polní dělostřelecký pluk *Selbständiges Feldartillerieregiment*	GJK	Rota pohraničních myslivců *Grenzjägerkompagnie*
FsAB	Prapor pevnostního dělostřelectva *Festungsartilleriebataillon*	BB	Mostní prapor *Brückenbataillon*
FsAR	Pluk pevnostního dělostřelectva *Festungsartillerieregiment*	TD	Divizion trénu (vozatajstva) Traindivision
10 FHR	10. pluk polních houfnic Feldhaubitzer Regiment Nr. 10.	TR	Vozatajský pluk Train Regiment.
RFB	Cyklistický prapor Radfahrbataillon	TR	Telegrafní pluk Telegraphenregiment
rtAD	Division jízdních dělostřelců Reitende Artilleriedivision	LFR	Domobranecký pluk polních houfnic Landsturmfeldhaubitzen regiment
HHR	Zeměbranecký husarský pluk *Honvéd huszárezred regiment*	GB	Prapor chemického boje *Gaskampfbataillon*
LSchR	Pluk zemských střelců *Landesschützen regiment*	FW	Finanční stráž *Finanzwache*
TSchR	Tyrolský pluk zemských střelců *Tyroler landesschützen regiment*	Ksch	Válečná škola *Kriegsschule*
SchR	Střelecký pluk Schützenregiment	LWR	Zeměbranecký pěší pluk *Landwehr regiment*
rtTKSch	Jízdní tyrolští císařští střelci Reitende Tiroler Kaiserschützen	BHB	Bosensko-hercegovský pěší prapor *Bosnisch - hercegowinisches bataillon*
KschR	Pluk císařských střelců *Kaiserschützenregiment*
ZW	Celní stráž *Zool wache*	ID	Pěší divize *Infanterie division*
28. května 1909 byl vydán věstník, na jehož základě bylo standardizováno značení zbraní i pro další vojenské jednotky a instituce.
A	Theresianische Militärakademie	II	Infanteriekadettenschule Innsbruck
AK	Artilleriekadettenschule	IK	Infanteriekadettenschule Königsfeld
F	Militär-Reit-und-Fahrlehrer-institut	IKa	Infanteriekadettenschule Karlstadt
FI	Fohlenhof (Remontedepot) in Ihaszi Marczaltö	IKm	Infanteriekadettenschule Kamenitz
FK	Militärfachkurse	IKs	Infanteriekadettenschule Kassa
FKl	Fohlenhof (Remontedepot) in Klecza Dolna	IL	Infanteriekadettenschule Liebenau
FL	Fohlenhof (Remontedepot) in Labod	ILm	Infanteriekadettenschule Lemberg
FOd	Fohlenhof (Remontedepot) in Odalmand	ILz	Infanteriekadettenschule Lobzow
FOz	Fohlenhof (Remontedepot) in Ozora	IM	Infanteriekadettenschule Marburg
FT	Fecht - und Turnlehrerinstitut	IN	Infanteriekadettenschule Nagyszeben
FV	Fohlenhof (Remontedepot) in Valaszut Bonczhida	IP	Infanteriekadettenschule Prag
G Br Gr	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Graz	IPz	Infanteriekadettenschule Poszony
G Br Gö	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Göding	IT	Infanteriekadettenschule Temesvar
G Br OW	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Oberwikow	IW	Infanteriekadettenschule Wien
G Br Pg	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Prag	K	Krigsschule
G Br Pi	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Piber	KK	Kavalleriekadettenschule
G Br Rd	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Radautz	M1	Monturdepot Nr. 1
G Br St	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Stadl	M2	Monturdepot Nr. 2
G Br SW	Militärabteilung der k.k. Pferdezeuchtanstalt in Sadonia Wisznia	M3	Monturdepot Nr. 3
u G Br Ba	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Babolna	M4	Monturdepot Nr. 4
u G Br D	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Debreczen	OMKi	Militär-Oberrealschule in Kismarton
u G Br Fo	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Fogaraz	OMW	Militär-Oberrealschule in Mähr. Weiskirchen
u G Br Kb	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Kisber	PK	Pionierkadettenschule
u G Br Me	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Mezöhegyes	R	Militär-Reitlehrinstitut
u G Br Nk	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Nagykörös	S	Armeschiesschule
u G Br Sp	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Sepiszentgyörgy	T	Militärabteilung der Tierärztlichen Hochschule
u G Br Sz	Militärabteilung der k.u. Pferdezeuchtanstalt in Szekesfehenvar	TA	Technische Militärakademie
b G Br G	Militärabteilung der bosn.-herzeg. Pferdezeuchtanstalt in Gorazda	TK	Technische Militärkomitee
b G Br Sr	Militärabteilung der bosn.-herzeg. Pferdezeuchtanstalt in Sarajewo	UE	Militär-Unterrealschule Enns
kr G Br Br	Militärabteilung des königl. kroat. Hengstendepots	UF	Militär-Unterrealschule Fischau
GI	Militärgeographisches Institut	UK	Militär-Unterrealschule Köszeg
IHLm	Invalidenhaus Lemberg	UKs	Militär-Unterrealschule Kismarton
IHN	Invalidenhaus Nagyszombat	UMV	Militär-Unterrealschule Maros-Veserhely
IHP	Invalidenhaus Prag	UP	Militär-Unterrealschule St. Pölten
IHW	Invalidenhaus Wien	US	Militär-Unterrealschule Stras
IB	Infanteriekadettenschule Budapest	V.M.Kr.	Zásobovací (proviantní) sklad Krakov Verpflegsmagazine Krakau
K těmto značkám se přidá číslo zbraně, dle následující tabulky 2.3.3, podle kterého znalá osoba určí číslo praporu a roty.
Příklady skutečných značek jednotek a jejich egalizační barvy najdete v části PŘÍLOHY (15.1)

Značky používané ve vojsku Rakouské republiky
Abt.	Oddíl *Abteilung*	FHB	Baterie polních houfnic *Feldhaubitzbatterie*
AJB	Prapor alpských myslivců *Alpenjägerbataillon*	FJBR	Cyklistický prapor polních myslivců *Feldjägerbataillon zu Rad*
AJR	Pluk alpských myslivců *Alpenjägerregiment*	FKB	Baterie polního dělostřelectva *Feldkanonenbatterie*
BAA	Oddíl brigádního dělostřelectva *Brigadeartillerieabteilung*	GKB	Baterie horského dělostřelectva *Gebirgskanonenbatterie*
BFK	Brigádní dopravní setnina *Brigadefahrkompanie*	LAR 8	8. Pluk lehkého dělostřelectva *Leichtes artilerie regiment nr.8*
BKFK	Brigádní automobilní setnina *Brigadekraftfahrkompanie*	MWB	Minometná baterie *Minenwerferbatterie*
BTK	Brigádní telegrafní setnina *Brigadetelegraphenkompagnie*	SAR	Samostatný dělostřelecký pluk *Selbständiges Artillerieregiment*
DSch	Dragounská švadrona (eskadrona) *Dragonerschwadron*

zpět na obsah

2.3.3 Schéma mírového číslování bodáků podle instrukce G3

Prapor (batalion):	Rota (kompanie):			Od čísla:	Do čísla:
I.		1.		1	215
		2.		216	430
		3.		431	645
		4.		646	860
II.		5.		861	1075
		6.		1076	1290
		7.		1291	1505
		8.		1506	1720
III.		9.		1721	1935
		10.		1936	2150
		11.		2151	2365
		12.		2366	2580
IV.		13.		2581	2795
		14.		2796	3010
		15.		3011	3225
		16.		3226	3440
Náhradní prapor:	Náhradní rota:	1.		3441	3655
		2.		3656	3870
		3.		3871	4085
		4.		4086	4300
Štábní četa pluku:				4301	4330
Poddůstojníci nosičů raněných a polní četníci pluku:				4331	4339
Jednotky stavěné v mobilizaci měly zbraně číslovány od čísla:				4340

			Pěchotní pluk č. 2 1. prapor 4. rota zbraň č. 817

*******************************************************

zpět na obsah

2.4 Značení československých bodáků
Nejčastější přejímací značkou je stylizovaný lev. Někdy je tento lev doplněn písmenem S a vícemístným číslem. A to tak, že nejdříve je písmeno S, potom stylizovaný lev a nakonec vícemístné číslo. Vícemístné číslo může mít dvě funkce.

1. Kódově označuje divizi, která tento bodák převzala do výzbroje. V té době měla naše armáda 12 divizí a číselné kódy označovaly místo jejich velitelství.

2.4.1 Kódy divizí
	S 1	Praha
	S 2	Plzeň
	S 3	Litoměřice
	S 4	Hradec Králové
	S 5	České Budějovice
	S 6	Brno
	S 7	Olomouc
	S 8	Opava
	S 9	Bratislava
	S 10	Bánská Bystrica
	S 11	Košice
	S 12	Užhorod

2. Někdy byla u čísla označujícího divizi také číslo označující poslední dvojčíslí letopočtu, kdy byl bodák převzat do výzbroje čs. armády. Například S "lev" 7 23
Pokud to rozebereme S "lev" 7 = divize s velitelstvím v Olomouci. 23 = 1923 v tomto roce armáda tento konkrétní bodák převzala.


Při správné identifikaci značek by mělo souhlasit číslo divizní zbrojnice s číslem pluku dle následující tabulky:

zpět na obsah

2.4.2 Značení čs. bodáků a šavlí 1918 - 1939

SRM	pomocná rota MNO	ZU	učliště zbrojní
SRP	pomocná rota ZVV Praha	VZÚ	vojenský zeměpisný ústav
SRB	pomocná rota ZVV Brno	ZZ	zemská zbrojnice
SRR	pomocná rota ZVV Bratislava	DZ	divizní zbrojnice
SRU	pomocná rota ZVV Košice	VMT	vojenská muniční továrna
PD	velitelství divizí	ZLS	zemský letecký sklad
HB	velitelství horských brigád	VTLU	vojenský technický a letecký ústav
PDB	velitelství polních dělostřeleckých brigád	HZNS	hlavní ženijní sklad
TDB	velitelství těžkých dělostřeleckých brigád	TS	vojenský telegrafní sklad
JB	velitelství jezdeckých brigád	HZLS	hlavní železniční sklad
P	pěší pluky	VZS	vojenský zdravotní sklad
D	dělostřelecké pluky	AZ	automobilní zbrojovka
H	horský pluk	DPS	divizní proviantní sklad
HN	hraničářský prapor	OS	hlavní oděvní a lůžkový sklad
C	cyklistické prapory	VCHU	vojenský chemický sklad
IP	instrukční prapor	PZ	roty pomocného zdravotnictva
ZN	ženijní pluky	DSV	výcvikový tábor Vyškov
T	telegrafní prapory	DSH	výcvikový tábor Humenné
ZL	železniční pluk	DSP	výcvikový tábor Plavecké Podhradie
PUV	pluky útočné vozby	DSJ	výcvikový tábor Jince Čenkov
A	automobilní prapory	DOV	okresní doplňovací velitelství
VS	vysoká škola válečná	VH	vojenský hřebčinec
VA	vojenská akademie	VEK	vojenská evidence koňstva
UP	pěchotní učiliště	VT	vojenská trestnice
UUV	učiliště útočné vozby	VV	vojenská věznice
UD	dělostřelecké učiliště a instrukční děl. oddíl	BS	brigádní voj. soud a voj. prokurátor
UL	učiliště letecké	G	státní vojenské reformní reálné gymnázium
UJ	učiliště jezdecké	Dodatek vydaný v lednu 1939
UZN	učliště ženijní	SV	pomocná rota vojenského sboru
UT	učiliště telegrafní	HP	hraničářský pluk
UA	učiliště automobilní	ÚZ	ústřední zbrojnice
IS	vysoká intendantní škola	VP	vozotajský prapor

*******************************************************

zpět na obsah

2.5 Značení bodáků Německé říše

Jelikož byly zbraně Mannlicher M95 používané i německými jednotkami, může se najít bodák M95 s německým značením.

2.5.1 Popis značení
	1)	Značka výrobce
	2)	Iniciála panovníka a datum převzetí zbraně armádou
	3)	Přejímací značky
	4)	Zkratka útvaru a číslo zbraně

2.5.2 Monogramy panovníků
Německo bylo 14. dubna 1871 sjednoceno a stalo se císařstvím pod vládou Wilhelma I., císaře Německa. Německé císařství sestávalo ze 4 království a dalších menších útvarů, jako jsou velkovévodství, knížectví, svobodná města atd. Panovníci jednotlivých království sice větší část své svrchovanosti předali do rukou císaře, nicméně alespoň formálně byli uznáváni za hlavy svých království, a proto se na některých zbraních objevují písmena označující jednotky formálně podřízené těmto králům. Nad monogramem panovníka bývá malá panovnická korunka. Uvádím jména panovníků, která se mohou vyskytnout na bodácích M95.
	L	Ludwig III.	král bavorský (1913-1918)
	W	Wilhelm II.	král pruský a císař Německa (1888-1918)
	FA	Friedrich August III.	král saský (1904-1918)
	W	Wilhelm II.	král wurtembergský (1891-1918), používal gotické W

2.5.3 Příklady značení německých bodáků
	Bodák S71/84, výrobce Hanel, přejímací značka z roku 1888. Hornoslezský pluk č. 62, 4. rota, č. zbraně 171.
	Pochva bodáku S71/84. Zrušeno: Pěší pluk "Prinz Friedrich der Niederlande" č.15, 3. rota, zbraň č. 82. Colbergský granátnický (pěší) pluk č. 9, kulometná rota, č. zbraně 31.
	Bodák S71/84, výrobce WK&C, převzat roku 1889. 3. (bavorský) pěchotní pluk "Prinz Karl von Bayern", 2. rota, č. zbraně 133.
	Pochva bodáku S71/84. Zrušeno: Gardový vozotajský prapor, 2. rota, č. zbraně 110. Rezervní pěchotní pluk č. 23, 10 rota, č. zbraně 42.
	Bodák S84/98 a. A., výrobce Schilling, 1888. Rezervní pěchotní pluk č. 138, 3 rota, č. zbraně 22.
	Bodák KS98, Erfurt, 1912. Pořádkové síly Německé východní Afriky, č. zbraně 863
	Bodák S84/98 n.A., Richard Herder, 1917. Letecký náhradní oddíl č. 2, č. zbraně 1094.

zpět na obsah

2.5.4 Význam zkratek
*	za války
**	Výmarská republika
*******	policie

A.	Arbeiter Abteilung.
A.	Feldartillerie-Regiment
A./J.R.	Ausbildungs-Bataillon/Infanterie Regiment**
A.A.	Feldartillerie-Regimentl Abteilung ......
A.B.	Ausfall-Batterie ......
A.B.	Kommando der Feldartillerie-Brigade ...
A.c.	unknown*
A.D.	Feld-Artillerie-Regiment/(Rekruten)-Depot
A.D. ALTONA.	Artillerie-Depot Altona*
A.D. DEUTSCH.R.	Artillerie-Depot Deutsches Reich*
A.D. DEUTSCHES.R.	Artillerie-Depot Deutsches Reich*
A.D.Drsd.	Artillerie-Depot Dresden*
A.D.HANNOVER.	Artillerie-Depot Hannover*
A.D.L.	Artillerie-Depot Ludwigsburg*
A.D.Posen.	Artillerie-Depot Posen*
A.E.	Feldartillerie-Regiment/ Ersatz-Batterie
A.E.D.	Feld-Artillerie-Regiment/Ersatz Abteilung/Rekruten-Depot*
A.E.r.	Reitende Ersatz-Batterie. Feldartillerie-Regiment
A.F	Fußartillerie-Regiment. .....
A.FB.	Fußartillerie-Regiment/Bataillonstab
AFB.	Kommando der Fußartillerie-Brigade .....
AFB.P.	Parkkommando der Fußartillerie-Brigade
A.FE.	Fußartillerie-Regiment, Ersatz-Bataillon ....
A.FH.	Fußartillerie-Regimenti Feldhaubitz-Kompagnie
A.FII.H.	Fußartillerie-RegimentlIl Bataillon/Munitionskolonne/schwere Feldhaubitzen
A.FII.2.H.	Fußartillerie-Regt.llI Bataillon/2.Munitionskolonne/schwere Feldhaubitzen
A.FH.M.	Fußartillerie-Regimenti Munitionskolonne/schwere Feldhaubitzen
A.FH.M.	Fußartillerie-Regiment/Handwerker-Munitionskolonne
AFL.	Fußartillerie-Regiment/Landwebr Bataillon
AFM.	Fußartillerie-Regiment, Munitionskolonne
A.F.II.2.M.	Fußartillerie-Regiment/II Bataillon/2. Munitionskolonnel Morser
A.F.P.	Parkkommando der Fußartillerie*
A.F.R.	Fußartillerie-Regiment, Ersatz-Bataillon, Rekrutendepot.. ..
A.F.S.M.	Fußartillerie-Regimentischwere Mörser-Kompagnie
A.G.E.	Feldartillerie-Regiment/Ersatz-Abteilung/Genesenen-Batterie
A.H.	Feldartillerie-Regiment/Handwerker-Abteilung
A.H.R.	Feldartillerie-Regiment, kombinierte Reserve-Batterie
A.K.	Armeekorps
A.L.	Feldartillerie- Regiment/Landwebr Kompagnie
A.L.	Landwebr-Fußartillerie-Bataillon
A.L.P.	Landstunn-Pionier-Kompagnie/Armeekorps
A.M.I.	Feldart!llene-Reglment/Murutionskolonne der I Armeekorps
A.R.	Feldartillerie-Regiment
A.R.	Ersatz-Batterie, Feldartillerie-Regiment, Rekruten-Depot
A.R.R.	Feld-Artillerie-Regiment/Rekruten-Depot*
A.r.	Feldartillerie-Regiment/reitende Batterie
A.T.A.	Armee-Telegraphen-Abteilung
A.T.A.	Armee-Telegraphen-Abteilung
A.T.L.	unknown*
ARD.DRSD.	Artillerie-Depot Dresden*
Art.Dep.Magdb.	Artillerie-Depot Magdeburg*
AWM	Artillerie-Werkstatt München
B.	Batterie*
B.	Bayerisch ...
B.A.	Bekleidungsamt
B.A.	Betriebsabteilung
B.A.G.	Bekleidungsamt des Gardekorps
B.A.S.	Kgl. Bayer. Armeekorps/Sanitäts- Kompagnie
B.A.F.H.M.	unknown
B.A.W.	Werkstatt der Belagerungsartillerie
B.B.K.E.	Bay. Bezirkskommando Erlangen
B.B.T.	Kgl. Bayer. Korps-Brückentrain
B.2.Ch.	2. Kgl. Bayer. Chevaulegers-Regiment*
B.2.CH.R.	2. Kgl. Bayer. Chevaulegers-Regiment*
B.D.	Bau-Division"
B.E.A.	Kgl. Bayer. Eisenbahn-Arbeiter-Kompagnie
B.E.B.	Kgl. Bayer. Eisenbahn-Betriebs-Kompagnie
B.F.A	Kgl. Bayer. Fernsprech-Abteilung
B.F.B.	Kgl. Bayer.Feld-Infanterie-Bataillon*
B.J.	Kgl. Bayer. Jäger-Bataillon
B.J.E.	Kgl. Bayer. Jäger-Ersatz-Bataillon*
B.J.P.	Kgl. Bayer. Jäger zu Pferde
B.K.	Bezirkskommando
B.L.	Bayer. Leib-Infanterie-Regiment
B.L.A.	Bayer. Luftschiffer-Abteilung*
B.L.A.E.	Bayer. Luftschiffer-Ersatz-Abteilung*
B.M.G.A	Bayrische Maschinengewebr-Abteilung
B.P.B.	Kgl. Bayer. Pionier-Belagerungstrain
B.P.E.	Kgl. Bayer. Pionier-Bataillon/Ersatz-Abteilung
B.R.A.F	Kgl. Bayer. Reserve-Fußartillerie-Regiment
B.R.K.	Bayerisches Reserve-Kavallerie-Regiment*
B.R.P.	Kgl.Bayer.Pionier-Bataillon/Reserve-Pionier-Kompagnie
B.2.s.R.	2. Kgl. Bayer. Schweres Reiter-Regiment*
B.2.s.R.E.	2. Kgl. Bayer. Schweres Reiter-Regiment/Ersatz-Abteilung*
B.T.	Belagerungsartillerie- Train
B.T.	Brückentrain
B.T.A.	Belagerungs- Telegraphen-Abteilung
B.T.B.	Bayerisches Telegraphen-Bataillon
B.T.G.	Brückentrain/Garde-Infanterie-Division
B.U.P.	Kgl. Bayer. Ulanen-Regiment/Pionier-Zug*
Br.K.Pi.	Brückenkolonne Pionier-Bataillon"
B.Z.	Baden Zoll
C.	Coblenz
C.	Kadetten-Corps
C.A.	Kommando der Corps-Artillerie
C.B.	Kommando der Kavallerie-Brigade
C.D.	Kommando der Kavallerie-Division
Ch.	Chevaulegers-Regiment
Ch.D.	Depot-Eskadron der Chevaulegers-Regiment
Ch.H.	Handwerker-Abteilung der Ersatz-Eskadron des Chevaulegers-Regiments*
Ch.R.	Chevaulegers-Regiment, Ersatz-Eskadron*
Chev.R	Chevaulegers-Regiment, Ersatz-Eskadron*
C.P.B.	Pionier-Bataillon/(Brücken)-Kolonne
C.P.F	Feld-Pionier-Compagnie
C.R.	Cuirassier-Regiment, Eskadron
DEUTSCH	Germany (Deutschland)*
Deutschland	Germany*
D.	Dragoner-Regiment
D.A.	Diziplinar-Abteilung
D.D.	Dragoner- Regiment/Depot -Eskadron
D.E.	Dragoner-Regiment/Ersatz-Eskadron
D.T.A.	Divisions-Telegraphen-Abteilung
D.T.A.G.	Divisions-Telegraphen-Abteilung des Garde-Corps
E.	Eisenbahn-Abteilung
E.	Eisenbahn-Bau-Kompagnie
E.	Etappe
E.A.	Eisenbahn-Arbeiter-Kompagnie
E.A.	Eisenbahn-Arbeiter-Kompagnie, Ersatz-Abteilung*
E.A.	Feld-Artillerie-Regiment/Ersatz-Abteilung*
E.A.K.2.K	Kraftfahr-Bataillon/2. Ersatz Abteilung/Kompagnie*
E.A.2.K.B.2.K.	Kraftfabr-Bataillon/2. Ersatz Abteilung/2. Kompagnie*
E.B.	Eisenbahn - Betriebs-Kompagnie
E.B.A.	Eisenbahnbrigade/Betriebsabteilung
E.B.l.	Militär-Betriebs-Inspektion
E.B.I.R.	Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.BJ.R.	Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.B.L.J.R.	Landwehr-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.B.L.R.	Landwebr-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.B.R.	Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.D.	Militär-Eisenbahn-Direktion
E.E.	Eisenbahn-Regiment/Ersatz-Abteilung
E.F.	Etappen-Fuhrparkkolonne
E.F.	Femsprech-Ersatz-Abteilung*
E.F.	Ersatz-Fernsprech-Abteilung*
E.F.A.R.	Ersatz-Feldartillerie-Regiment*
E.H.	Eisenbahn-Regiment/Handwerker Abteilung
E.I.	Etappen-Inspektion
E.I.	Etappen-Inspektion I.Armee*
E.l.IV.	Etappen-Inspektion/4 .Armeekorps *
E.I.R.	lnfanterie- Regiment/Ersatz- Kompagnie*
E.J.	Jäger-Bataillon/ Ersatz-Kompagnie*
E.L.	Landwebr - Infanterie- Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.K.K.	Ersatz- Kraftwagen-Kolonne
E.L.R.	Landwebr-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.M.	Etappen-Munitions-Kolonne*
E.II.M.	Etappen-Munitions-Kolonne/2.Armeekorps
E.M.G.	Ersatz-Maschinengewebr-Abteilung
E.M.G.K.	Ersatz- Maschinengewebr -Kompagnie
E.M.G. K.II.A.K.	Ersatz-Maschinengewehr-Abteilung 2.Armee- Korps
E.P.D.	Ersatz-Pferde depot
E.R.I.	Reserve-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.RJ.	Reserve-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
E.S.B.	Ersatz-See-Bataillon
F.	Fahr-Abteilung**
F.	Fernsprech-Abteilung
F.	Flieger-Bataillon
F.	Fuhrpark-Kolonne*
F.A.	Flieger-Abteilung
F.A.	Fernsprech-Abteilung*
F.A.II.	Fernsprech-Abteilung/2.Armeekorps
FA.A.	Feld-Artillerie-Abteilung
F.A.G.	Fernsprech-Abteilung/Gardekorps
F.A.R.	Feld-Artillerie-Regiment*
F.A.R.D.	Feld-Artillerie-Regiment/Rekruten-Depot*
F.B.	Feld-Artillerie-Batterie*
F.E.	Fernsprech/Erstaz-Abteilung*
F.e.a.	Flieger-Ersatz-Abteilung*
F.E.B.K.	Festungs-Eisenbahn-Betriebs-Kompagnie
F.F.K.	Festungs-Fernsprech-Kompagnie*
F.Fl.A.	Feld-Flieger-Abteilung*
F.G.	Festungs-Gouvernement
F.G.	Festungsgefrengnis
F.G.	Feldgendarmerie
F.G.G.	Feldgendannerie/Gardekorps
F.K.	Feld Kompagnie Deutsh-Südwestafrika
F.K.	Feld Kompagnie Kamerun
F.K.	Feld Kompagnie Deutsh Ostafrika
F.K.	Fuhrpark-Kolonne
Fl.E.	Flieger-Ersatz-Abteilung
F.M.	Feld-Munitions-Park
F.M.GA.	Festungs-Maschinengewehr-Abteilung
F.M.G.FK.W.II.	Festungs-Machinengewebr-Fonnation Feste Kaiser Wilhelm II*
F.M.G.K.	Festungs-Mashinengewebr-Kompagnie
F.M.G.K.II.A.K.	Festungs-Mashinengewebr-Kompagnie/2. Armeekorps
F.M.S.	Stab der Abteilung zum Feld-Munitions-Park
F.P.K.	Fubr-Park-Kolonne
F.R.	Feld-Infanterie-Regiment
F.R.A.	Festungs-Reserve-Abteilung
F.R.E.	Feld-Regiment/Schuztruppe Deutsch-Sudwestafrika/Ersatz Abteilung
F.T.A.	Funken-Telegraphen-Abteilung
F.T.A.	Festungs- Telegraphen- Abteilung
FLZ	Flak-zug*
G.	Garde-Regiment zu Fuß
G.A.	Garde-Feldartillerie-Regiment
G.A.B.	Garde-Feldartillerie-Brigade
G.A.F.II.2.M.	Garde-Fuß-Artillerie-Regiment/2.Batailloni 2.Munitionskolonne
G.A.F.E.	Garde-Fuß-Artillerie-Regiment/Ersatz-Bataillon
G.A.F.s.M.M.	Garde-Fuß-Artilierie-Regimentischwere Mörser-Munitionskolonne
G.A.l.M	Garde-Feldartillerie/Leichte Munitionskolonne*
G.A.r.	Garde-Feldartillerie-Regiment/reitende Batterie
G.B.	Garnisons-Bataillon
G.B.R.	unknown
G.D.	Garde-Dragoner-Regiment
G.d.C.	Gardes du Corps-Regiment
G.E.	Garde-Regiment Zu Fuß/Ersatz-Bataillon*
G.E.F	Etappen-Fuhrparkkolonne/Gardekorps*
G.F.	Garde-Füsilier-Regiment
G.F.A	Garde-Feldartillerie*
G.F.L.	Garde-Füsilier-Landwehr-Kompagnie
G.F.M.G.	Garde-Füsilier-Regiment/ MG-Kompagnie
G.F.R.	Garde-Füsilier-Regiment
G.F.R.	Garde-Reserve-Füsilier-Regiment (post-1897)
G.F.R.R.	Garde-Reserve-Füsilier-Regiment (pre-1897)
G.G.	Garde-Grenadier-Regiment
G.G.L.	Garde-Grenadier-Landwehr-Kompagnie
G.G.M.G.	Garde-Grenadier-Regiment /MG Kompagnie
G.G.R.	Garde-Grenadier-Regiment
G.G.R.	Garde-Grenadier-Reserve-Regiment (post-1897)
G.G.R.R.	Garde-Grenadier-Reserve-Regiment (pre-1897)
G.R	Großherzoglieh Hessisches .....
G.J.	Garde-Jäger- Bataillon
G.J.B.	Garde-Jäger-Bataillon
G.J.E.A	Garde-Jäger-Bataillon/ßrsatz-Abreilung"
G.K.	Garde-Kürassier-Regiment
G.K.	General-Kommando
G.K.G.	General-Kommando-Gardekorps
G.L.	Garnisons-Lazarett
G.L.A.F	Garde-Landwehr-Fuß-Artillerie-Bataillon
G.L.P.	Garde-Landwehr-Pionier-Kompagnie
G.L.R.E.	Garde-Landwehr-Regiment/Ersatz Bataillon
G.M.G.	Garde-Maschinengewehr-Kompagnie
G.M.G.A	Garde-Maschinengewehr-Abteilung
G.M.G.K.	Garde-Maschinengewehr-Kompagnie
G.P.	Garde-Pionier-Bataillon
G.P.E.	Garde-Pionier-Batailion/Ersatz-Kompagnie
G.P.K.	Gewehr-Prufungskommission
G.R.	Garde-Regiment zu Fuß
G.R.	Garde-Reserve-Regiment (post-1897)
G.R.	Grenadier- Regiment
G.R.2.II.M.GX 2.	Grenadier-Regiment/2. Machinengewehr-Kompagnie
G.R.A	Garde-Reserve-Feldartillerie-Regiment
G.R.B.T	Reserve-Brückentrain/Gardekorps
G.R.D.	Garde-Reserve-Dragoner-Regiment
G.R.E.	Garde-Reserve-Regiment/Ersatz-Batailion
G.R.F	Garde-Reserve-Füsilier-Regiment
G.R.F.A.R.	Garde-Reserve-Feldartillerie Regiment*
G.R.J.	Garde-Reserve-Jäger-Bataillon
G.R.K.	Garde-Reserve-Kürassier-Regiment
G.R.P.	Grenadier-Regiment zu Pferde
G.R.R.	Garde-Reserve-Regiment zu Fuß
G.R.R.E.	Garde-Reserve-Regiment zu Fuß/Esratz-Bataillon
G.R.S.	Garde- Reserve-Sani täts Kompagnie
G.R.S.	Garde-Reserve-Schützen-Bataillon
G.R.U.	Garde-Reserve-Ulanen-Regiment
G.S.	Garde-Schützen-Bataillon
G.S.E.	Garde-Schützen/Ersatz- Bataillon
G.S.M.G.	Garde-Schützen-Batailloni/Maschinengewehr-Kompagnie
G.S.R.	Garde-Schützen-Bataillon/Rekrutendepot
G.T	Garde- Train-Bataillon
G.T.S.	Sanitäts Kompagnie/Garde- Train-Bataillon
G.U.	Garde-Ulanen-Regiment
G.V.P.	Garde-Pionier- Versuchs- Kompagnie
GZF.2.MGK	Garde-Regiment zu Fuß/2. Maschinengewehr-Kompagnie*
H.	Husaren-Regiment
H.L.Z.	Hilfslazarettzug
H.M.D.	Haupt-Munitions-Depot
H.T.B.	Feldbäckerei-Kolonne (Hessian Division)
H.T.L.	Hessischen- Train-Bataillon- Feldlazarett
I.D.	Infanterie- Division
I.M.	Infanterie-Munitionskolonne
I.R.L.B.	Infanterie-Regiment/Landwehr-Bataillon*
I.R.2.M.G.	2.Infanterie-Regiment/ Maschinengewehr-Kompagnie*
I.S.	Infanterie-Schieß-Schule
IL./J.R.	Infanterie-Regiment/2.Bataillon**
J.	Jäger-Bataillon
J.B.	Jäger-Bataillon
J.B.M.G.	Jäger-Bataillon/ Maschinengewehr-Kompagnie*
J.E.	Jäger-Bataillon/Ersatz-Abteilung
J.H.	Jäger-Bataillon/Handwerker-Abteilung der Ersatz Kompagnie/Bataillon
J.L.	Jäger-Bataillon/Landwehr-Kompagnie
J.M.G.	Jäger-Bataillon/Maschinengewehr-Kompagnie
J.P.	Jäger-Regiment zu Pferde
J.R.	Infanterie-Regiment
J.R.	Jäger-Bataillon/Rekrutendepot
JR	Jäger-Bataillon/Radfahrer-Kompagnie
J.R.2.M.G.	2. Infanterie-Regiment/ Maschinengewehr-Kompagnie*
J.S.	Infanterie-Schule**
K	Kürassier-Regiment
K	Krieg-Schule**
K.A.G.G.R.	Kaiser Alexander Garde-Grenadier-Regiment
K.A.R.	Kanonen-Artillerie-Regiment
K.B.A.	Kriegsbekleidungsambt
K.B.L	Königlich Bayerisches Landwehr-infanterie-Regiment
K.F.R.	Kaiser Franz Garde-Grenadier-Regiment 2.
KLK	Königliches Landjäger-Korps (Württemberg)
K.M.	Kaiserliche Marine
K.M.G.	Kurassier-Regiment/ Maschinengewehr-Kompagnie*
K.S.	Kaiserliche Schutztruppe
K.T.	Kriegstelegraphenschule
K.U.	Konigs Ulanen-Regiment (1st Hannoversches)
Ku	Kiautchou
L.	Landwehr-Infanterie-Regiment
L.	Feld-Lazarett
L.	Lehr-Batterie einer Schule
L.	Luftschiffer-Bataillon
L.A.	Feld-Luftschiffer-Abteilung
L.A.	Landwehr-Feldartillerie-Regiment*
L.A.A.	Landwehr-Feldartillerie-Abteilung*
L.A.E.	Luftschiffer-Ersatz-Abteilung*
L.A.F.	Landwehr-Fussartillerie-Bataillon
L.A.LMK.	Landwehr-Feldartillerie-Regimentlleichte Munitionskolonne*
L.A.R.	Luftschiffer-Abteilung/Rekrutendepot*
L.B.	Landsturm-Infanterie-Bataillon*
L.Bre.	Landsturm- Infanterie-Bataillon Breslau *
Ldst.	Landsturm-Infanterie- Bataillon *
Ldst.J.B.Alt.	Landsturm- Infanterie-Regiment Altona *
Ldst.II.St.	Landsturm-Infanterie-Bataillon II, Straslund or Stuttgart*
L.E.	Landwehr-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon
L.E.B.	Landwehr-Eisenbahn-Bau-Kompagnie*
L.F.A.	Landwehr-Feldartillerie-Abteilung*
L.F.A.ABT.	Landwehr-Feldartillerie-Abteilung*
L.G.Ri.	Landes-Gendarmerie**
L.GLE.	Landsturm-Infanterie-Bataillon Gleiwitz*
L.G.H.	Leibgarde der Hartschiere
L.I.E.B.	Landsturm- Infanterie- Ersatz- Bataillon*
L1.E.B.	Landwehr -Infanterie- Regiment/Ersatz-Bataillon*
L.KreuzB.	Landsturm-Infanterie-Bataillon Kreuzburg*
L.L.	Feld-Lenk -Luftschiff- Trupp*
L.O.P.	unknown
L.P.	Landwehr-Pionier-Kompagnie
L.P.	Landespolizei - Deutsch Südwest Africa
L.R.	Landwehr-Infanterie-Regiment*
L.R.	Landwehr-Infanterie-Regiment/Rekrutendepot
L.R.	KgL Bayer. Lehr-Infanterie-Regiment
L.R.E.	Landwehr-Infanterie-Regiment/Ersatz-Bataillon*
LST.R.	Landsturm-Infanterie- Regiment*
L.S.E.B.	Landsturm-Infanterie-Ersatz-Bataillon*
Lst.B.Frbg.	Landsturm-Infanterie-Bataillon Friebourg*
LST.I.B.ALT.	Landsturm-Infanterie-Regiment Altona*
L.T.	Luftschiffer-Trupp
L.TAR.	Landsturm-Infanterie-Bataillon Tarnowitz*
L.Z.	Lazarettzug
l.M.	Leichte Munitions-Kolonne*
l.M.K.D.	Kavallerie-Division/leicht Munitionskolonne*
M.	Munitionskolonne
M.	Metz
M.A.	Militär-Betriebsabteilung
M.A.A.	Matrosen-Artillerie-Abteilung
M.B.	Militär-Backerei
M.B.II.	Militär-Backerei-Abteilung 2. Armeekorps
M.D.	Matrosen-Division
M.F.A.	Marine-Flieger-Abteilung
M.F.R.	Magdeburgisches Füsilier-Regiment
M.G.	Maschinengewehr-Abeilung
M.G.A	Maschinengewehr-Abeilung
M.G.A.E.	Maschinengewehr-Abteilung/Ersatz-Kompagnie
M.G.K.	Maschinengewehr-Kompagnie
M.G.K.L.I.R.	Landwehr-Infanterie-Regiment/ Maschinen-gewehr-Kompagnie
M.G.S.S.T.	Maschinengewehr -Scharfsch ützen- Trupp*
M.G.Ss.A.	Maschinengewehr-Scharfschützen Abteilung*
M.G.SS.AB.	Maschinengewehr-Scharfschützen Abteilung*
M.K.D.	Kavallerie-Division/Munitionskolonne
M.L.	Motorluftschiffertrupp
M.L.D.	Marine-Luftschiffer-Detachement
M.P.K.	Marine-Pionier-Kompagnie
M.S.	Militär-Schieß-Schule
M.W.	Minenwerfer
O.	Marinestation der Ostsee**
O.	Oberkommando/ Armee
O.E.	Oberkommando/Ostasiatisches Expeditionskorps
O.J.	Ostasiatische Jäger-Kompagnie
O.J.R.	Ostasiatisches Infanterie-Regiment
O.M.D.	Ostasiatische Marine-Detachment
O.P.	Ostasiatisches Pionier-Bataillon
O.R.	Ostasiatisches Infanterie-Regiment
P.	Pionier-Bataillon
P.	Posen
P.B.	Pionier Belagerungstrain
P.B.	Pionier-Bataillon
P.C.D.	Kavallerie-Division/Pionier-Abteilung
P.D.	Pferde-Depot
P.E.	Pionier-Bataillon/Ersatz-Abteilung
P.F	Pionier-Bataillon/Festungs-Kompagnie
P.G.K.D.	Garde- Kavallerie- Division Pionier-Abteilung
P.K.D.	Kavallerie-Division/Pionier-Abteilung
P.L.	Landwehr-Pionier-Bataillon
P.II.R.	Pionier-Bataillon/2.Reserve-Kompagnie
P.R.	Pionier-Batailion/Rekrutendepot
P.S.	Pionier-Bataillon/Scheinwerfer-Zug
P.T.A.I.	Korps- Telegraphen-Abteilung nebst Train-Kolonne des I. Armee-Korps
P.T.	Polizei Togo
P.T.	Polizei-Truppe
P.T.K.	Polizei- Truppe- Kamerun
R.	Infanterie-Regiment
R.	Reserve-Infanterie-Regiment (post 1897)
R.A.	Reserve-Feldartillerie-Regiment
R.A.A.	Reserve-Feldartillerie-Abteilung
R.A.H.	Reserve-Batterie/2.Armeekorps
R.A.F.	Reserve- Fußartillerie- Regiment
R.A.G.	Garde-Reserve-Artillerie-Regiment
R.A.G.4.	Artillerie-Schießschule/l.ehr- Batterie
R.A.M.	Reserve-Artillerie-Munitionskolonne
R.A.R.	Reserve-Feldartillerie-Regiment*
R.B.	Reserve-Bäcker-Detachment
R.B.C.	Reserve-Feld-Bäckerei-Kolonne
R.B.K.	Reserve-Bäckerei-Kolonne
R.B.K.	Reserve- Bezirkskommando
R.B.T.	Reserve-Divisions-Brückentrain
R.BTG.	Garde- Reserve- Brückentrain
R.D.	Rekruten-Depot
R.D.	Reserve-Dragoner-Regiment
R.D.E.B.	Infanterie- Regiment/Ersatz-BatailionIRekrutendepot*
R.D.T.A.	Reserve- Divisions- Telegraphen- Abtei lung
R.E.	In fanterie- Regiment/Ersatz- Bataillon
R.E.	Reserve- I nfanterie- Regiment/Ersatz Bataillon (post 1897)
R.E.	Reserve- Eisenbahn- Bau Kompagnie
R.E.D.	Infanterie-Regiment/Ersatz-Depot
R.E.E.	Reserve-Ersatz-Eskadron*
R.E.K.	Infanterie-Regiment/Ersatz-Kompagnie
R.E.R.	Reserve- Ersatz- Regiment"
Res.2.M.G.	2. Reserve-Infanterie-Regiment/Maschinen-gewehr-Kompagnie
R.F.C.	Reserve-Fuhrparkkolonne
R.F.K.	Reserve-Fuhrparkkolonne
R.G.	Reserve-Garde-Infanterie-Regiment
R.H.	Reserve-Husaren-Regiment
R.I.M.	Reserve-Infanterie-Munitionskolonne
R.I.E.	Reserve-Infanterie/Ersatz Batallion
R.I.M.II.	Reserve-Infanterie-Munitionskolonne des 2.Armeekorps
R.I.R.	Reserve- Infanterie-Regiment
R.J.R.	Reserve-Infanterie-Regiment
R.J.	Reserve-Jäger-Bataillon
R.J.	Reserve-Jäger-Bataillon
R.J.B.	Reserve-Jäger-Bataillon
R.K.	1nfanterie-Regiment/RekrutenKompagnie
R.K.	Rekruten-Kompagnie*
R.L.	Reserve-Feldlazarett"
R.L.	Reserve-Landwehr - Infanterie-Regiment
R.M.G.	Infanterie-Regiment/ Maschinengewehr-Kompagnie
R.M.G.	Reserve- Infanterie- Regiment/ Maschinen gewehr-Kompagnie
R.M.G.A.	Reserve-Maschinengewehr-Abteilung
R.P.	Reserve-Pionier-Bataillon
R.2.P.2.2.	2. Reserve-Pionier-Bataillon
R.P.C.	Reserve- Proviant-Kolonne
R.P.K.	Reserve-Proviant-Kolonne
R.P.II.	Reserve-Pionier-Bataillon 2.Armeekorps
R.R.	Reserve-Infanterie-Regiment (pre 1897)
R.R.	Reserve-Infanterie-Regiment/Rekrutendepot (post 1897)
R.R.	Reserve-Infanterie-Regiment/Rekrutendepot
R.R.E.	Reserve-Infanterie-Regiment/Ersatz Bataillon*
R.R.E.	Reserve-Infanterie-Regiment/Ersatz Bataillon (pre-I897)
R.R.K.	Infanterie-Regiment/Rekruten-Kompagnie*
R.R.L.A.	Reserve-Inf.-Regiment/Landwehr-Bataillon Augsburg (Bayern)
R.R.L.D.	Reserve- Infanterie- Regiment/Landwehr-Bataillon Dillingen (Bayern)
R.R.L.Ka.	Reserve-Infanterie-Regiment/Landwehr-Bataillon K xxx (Bayern)
R.R.L.L.	Reserve-Infanterie-Regiment/Landwehr-Bataillon L xxx (Bayern)
R.R.L.Sp.	Reserve- Infanterie- Regiment/Landwehr-Bataillon S xxx (Bayern)
R.R.R.	Reserve- Infanterie- Regiment/Rekrutendepot (pre 1897)
R.S.	Infanterie-Regiment/Regimentsstab
R.S.	Reserve-SanitätsKompagnie
R.T.	Reserve-Telegraphen-Abteilung*
R.T.A.	Reserve-Feldtelegraphen-Abteilung*
Res.2.M.G.	2. Reserve-Infanterie-Regiment/Maschinen-gewehr-Kompagnie*
RJB	Rheinisches Jäger-Bataillon
S.	Sanitatskompagnie*
S.A.	Feldsignal-Abteilung
S.A.A.	See-Artillerie-Abteilung
S.A.C.	See- Arti llerie- Kompagnie
S.A.E.	Ersatz-Signal-Abteilung
S.B.	See-Bataillon
S.B.E.	See- Bataillon/Ersatz- Kompagnie
Sch.D.O.A.	Schutztruppe Deutsch Ost-Afrika
S.E.	Seebataillon/Ersatz- Kompagnie
S.F.A.	See-Flieger-Abteilung
SJB	Schlesisches Jäger-Bataillon
Sch.K.	Schutztruppe Kamerun
S.K.	Schutztruppe Kamerun
s.M.M.	schweren Mörser-Munitionskolonne*
s.R.	Schweres Reiter-Regiment
s.R.R.	Schweres Reserve-Reiter-Regiment
S.S.	Schießschule-Spandan
S.S.R.	Sächsisches Schützen-(Füsilier)-Regiment
S.S.R.E.	Sächsisches Schützen-(Füsilier)-Regimentf Ersatz-Bataillon
Sch.T.SWDA.	Schutztruppe Deutsch Süd-West-Afrika
St.S.B.	Stamm Seebataillon
ST.B.	Sturm-Bataillon
ST.K.	Sturm- Kompagnie
S.W.	Seebataillon Wilhelmshaven
S.Zg.Pi.	Scheinwerferzug Pionier-Bataillon**
T.	Train-Abteilung
T.	Train-Bataillon
T.	Feld- Train- Kompagnie
T.	Telegraphen-Bataillon
T.A.	Korps- Telegraphen- Abteilung
T.A.G.	Gardekorps- Telegraphen-Abteilung
T.A.I.	Train-Abteilung/Feld-Intendantur
T.A.P.	Train-Abteilung/Feldpost-Expedition
T.A.P.A.	Train-Abteilung/ Feld-Proviantamt
T.A.II.	Telegraphen-Abteilung 2. Armeekorps
T.B.	Telegraphen-Bataillon
T.B.	Train-Bataillon/Feld-Backerei-Kolonne
T.D.	Torpedo-Division
T.D.	Train-Bataillon /Pferde-Depot
T.E.	Train-Bataillon/Ersatz-Abteilung
T.E.	Telegraphen-Bataillon/Ersatz-Kompagnie
T.E.L.	Train-Bataillon/Etappen-Lazarett*
T.F.	Train-Bataillon/Fuhrparkkolonne
T.I.	Train - Bataillon/Feld- Intendantur
T.L.	Train-Bataillon/Feldlazarett
T.L.E.	Landwehr-Ersatz- Telegraphen-Abteilung
T.P.	Train- Bataillon/Feldpost
T.P.	Train-Bataillon/Proviant-Kolonne
T.P.D.	Train-Bataillon/Pferde-Depot
T.R.	Telegraphen-Abteilung/Rekruten-Depot*
T.S.	Train-Bataillon/Sanitäts-Kompagnie
U.	Ulanen-Regiment
U.	Unteroffizierschule
U.A.	Unterseeboots-Abteilung Kiel
U.B.	Unteroffizierschule Biebrich
U.E.	Ulanen-Regiment/Ersatz-Eskadron*
U.M.	Unteroffizierschule Marienwerder
U.M.G.	Ulanen-Regiment/Maschinengewehr-Eskadron*
U.P.	Unteroffizierschule Potsdam
U.P.	Ulanen-Regiment/Pionier-zug*
U.Pl.M	Truppen-Ubungs-Platze*
U.R.	Ulanen-Regiment*
U.V.	Unteroffizier-Vorschule
U.V.M.	Unteroffizier- Vorschule-Marienburg
U.W.	Unteroffizierschule Weißenfels
V.	Versuchs- Abteilung
V.	Artillerie-Pröfungs-Kommission/Versuchs-Kompagnie
V.V.	Versuchsabteilung- Verkehrstruppen
W.D.	Werft-Division
W.D.	Werft Danzig
W.H.	Werft Hamburg*
W.J.B.	Westfälisches Jäger-Bataillon
W.K.	Werft Kiel
W.R.B.C.	Württemberg. Reserve-Backeriekolonne*
W.R.D.	Württemberg. Reserve-Dragoner-Regiment*
W.R.F.C.	Württemberg. Reserve-Fuhrparkkolonne*
W.R.I.M.	Württemberg Reserve- Infanterie- Munitions-Kolonne*
W.R.L.	Württemberg. Reserve-Feldlazarett*
W.W.	Werft Wilhelmshaven
Z.St.D.	Zoll Stadt. Diedenhofen (Thionville, France)

*******************************************************

zpět na obsah

3. GALERIE BODÁKŮ

Bodáky M95 byly zavedeny v několika státech a díky složitému politickému vývoji Evropy 1. poloviny 20. století se na nich nachází poměrně často i několik přejímacích značek najednou.


Vysvětlivky:
3.x-x.x.x	část (část 3., Galerie bodáků)
x.1-x.x.x	kapitola (kapitola 1., Rakousko-uhersko)
x.x-1.x.x	provedení bodáku (typ - bodák pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele)
x.x-x.1.x	výrobce (OEWG)
x.x-x.x.1	pořadí bodáku v podmnožině (1)

3.1

Österreich-Ungarn

Rakousko-Uhersko

1867 - 1915

1915 - 1918

3.1-1 Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele
Bodák M95 normálního mírového vzoru všeobecně zavedený v rakousko-uherské armádě pro pušku Mannlicher vz.1895 ráže 8 mm pro mužstvo.
3.1-1.1.1 3.1.3 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Původně tyto bodáky vyráběla štýrská zbrojovka OEWG (Osterreichische Waffenfabrik Gesellschaft Styer). Bodáky z mírové produkce štýrské zbrojovky lze identifikovat dle značení vyraženého na čepeli pod záštitou - logo OEWG. Na druhé straně téhož místa je vyražen státní znak Rakouska-uherska - orlice používaná od roku 1867 do roku 1915. Z počátku vyráběla zbrojovka bodáky s

hranatým výbrusem čepele a s menší hlavičkou jílce pečlivě opracovanou.
Bodáky se jako chladná zbraň nosili nejen ve službě a v poli, ale také na vycházky.

3.1-1.1.2 3.1.56 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z mírové produkce štýrské zbrojovky, určený pro mužstvo. Bodák byl dle značení ve výzbroji 81. pěšího pluku stejně jako zbraň 3.1-8.1.3 81. Pěší pluk - (Mährisches Infanterie–Regiment Nr. 81) se vytvořil 1. 1. 1883 na základě jednotlivých polních praporů vyčleněných z různých pěších pluků (1, 3, 8 a 54). Velitelství pluku bylo zřízeno v Jihlavě, odkud v roce 1889 odešlo do Mostaru. V roce 1892 následoval jeho přesun do Vídně a v roce 1896 se vrátilo do Jihlavy. Ve stejné posádce jako velitelství pluku byly zpravidla ubytovány i tři z jemu podřízených polních praporů. Zbývající prapor byl obvykle dislokován odloučeně. Např. v době vzniku pluku se 2. prapor nacházel

v Brně a do Jihlavy se přestěhoval až v září 1883. V letech 1889 až 1896, kdy plukovní velitelství sídlilo v jiných posádkách, setrval v Jihlavě 1. prapor. Po návratu velitelství pluku do mateřské posádky byl samostatně ubytován 2. prapor, který se nejprve nacházel v Brně a od roku 1897 v Uherském Hradišti. Zde ho v roce 1903 vystřídal 4. prapor, který se o dva roky později přestěhoval do Vídeňského Nového Města. V roce 1907 následoval přesun zmíněného praporu do bosensko-hercegovské Trebinje a v roce 1912 do nedalekého městečka Bileća. Náhradní prapor se od vzniku pluku trvale nacházel v Jihlavě, protože branci k pluku nastupovali z teritoria Doplňovacího okresního velitelství Jihlava.

Formálním vlastníkem pluku se v době jeho vzniku stal polní

podmaršálek Franz svobodný pán von Vlasits, povýšený ještě v dubnu téhož roku na polního zbrojmistra. Od roku 1885 nebyla tato čestná funkce obsazena a teprve v roce 1887 se novým vlastníkem pluku stal polní zbrojmistr (od roku 1908 generál pěchoty) Johan svobodný pán von Waldstätten. Posledním vlastníkem pluku byl od roku 1915 německý generál pěchoty Horst von Falkenheyn. Ve velení pluku se postupně vystřídali: plk. Johann Khoss von Sternegg (od 1883), plk. Joseph Sommer (od 1886), plk. Emil svobodný pán Senarclens de Grancy (od 1891), plk. Victor svobodný pán von Handel-Mazzetti (od 1895), plk. Franz Tschida (od 1896), plk. Edward rytíř Müller von Elblein (od 1901), plk. Arnold Schlimarzik (od 1905), plk. Leo rytíř Schreitter von

Schwarzenfeld (od 1908), plk. Heinrich Haustein von Haustenau (od 1910) a plk. Eugen Lüftner urozený pán von Kriennerstorff (od 1913).

Po vypuknutí I. světové války pluk odešel na bojiště a do mírové posádky se jako organizovaný celek nevrátil. Pluk bojoval na ruské, srbské a italské frontě. V Jihlavě zůstal pouze náhradní prapor, který organizoval odesílání doplňků v podobě pochodových praporů k bojujícímu pluku. Na základě tohoto praporu se na sklonku roku 1918 v posádce obnovil pěší pluk 81, tvořící součást nově vytvořené čs. armády. Během unifikace byl v září 1920 sloučen s 31. pěším plukem (vytvořeným 22.4.1918 jako součást čs. legií v Itálii) v nový pěší pluk 31, pojmenovaný 24.10.1923 názvem „Arco“.

3.1-1.1.3 3.1.72 M95 OEWG, čepel Weis Manfréd rozměry index zpět na obsah typ
		Tato zbraň z produkce štýrské zbrojovky je zajímavá tím, že je na čepeli vyraženo logo firmy Weiss Manfred Müvek, Csepel, Maďarsko, jenž dodávala OEWG čepele. Takto značený bodák je poměrně vzácný, neboť štýrská zbrojovka si vyráběla čepele sama. Na bodáku není přejímací značka armády. Podle střenek, nýtů a vyjiskřeného čísla na příčce prošla zbraň repasí v Bulharsku.

3.1-1.2.1 3.1.6 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Souběžně se štýrskou zbrojovkou, vyráběla bodáky M95, akorát v mnohem menším počtu, zbrojovka s logem FGGY ( Femaru Fegyver es Gepgyar, Budapešt). Stejně jako u bodáku ze Štýru bylo původní provedení výbrusu čepele ploché(hranaté). Vzhledem k rozdělení výroby mezi štýrskou a budapešťskou zbrojovkou se v Budapešti vyráběli bodáky hlavně na karabinu (s muškou na nákružku).

3.1-1.2.2 3.1.14 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z produkce zbrojovky v Budapešti. Logo výrobce a státní znak R.U. se nachází na čepeli. Na příčce a hlavici jílce je číslo 85 (pravděpodobně číslo zbraně), nad ním pak slabě čitelné přejímací značení čs. armády, které dokazuje zařazení zbraně do výzbroje u 11. divizního velitelství v Košicích.

3.1-1.2.3 3.1.28 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Vyobrazený exemplář vyrobený ve zbrojovce Budapešť (FGGY) byl ve výzbroji zemské obrany v uherské části monarchie. Nasvědčuje tomu znak ražený na čepeli. Uherský znak je uprostřed rozpůlený, v levém poli jsou vodorovné pásy, které podle legendy z 16. stol. představují uherské řeky - Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu. Ve druhém poli je trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojkříž. Od 17 stol. je trojvrší interpretací uherských pohoří - Tatra, Mátra a Fatra. Nad štítem se nachází koruna sv. Štěpána zakladatele uherského království. Na vrcholu koruny pak leží nakloněný kříž, připomínající skutečnost, že Maďaři raději korunu ukryjí, nežli by ji předali do rukou nepřátelům či samovládcům. Verze tohoto znaku byla vytvořena při Rakousko-uherském vyrovnání roku 1867. Jinak bodák, i když také skončil v bulharských skladech, nezaznamenal výrazných změn. Pouze bylo na příčce přeškrtnuto původní číslo a elektrickou tužkou nahrazeno nové.

3.1-1.2.4 3.1.65 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň vyrobená ve zbrojovce Budapešť (FGGY). Na čepeli bodáku se nachází tzv. povolovací značka v podobě písmen Bp., státního znaku a letopočtu 17. Značka znamená, že bodák prošel v roce 1917 budapešťskou zkušebnou zbraní. To dokazuje, že ještě v tomto roce armáda přebírala bodáky od tohoto výrobce, vyrobené podle původního vzoru s hranatým žlábkem čepele. Značku částečně překrývá znak Uherska, z čehož vyplívá, že bodák byl ve výzbroji zemské obrany v uherské části monarchie. Bodák byl repasován v Bulharsku.

3.1-1.3.1 3.1.47 M95 L. Zeitler rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák pro mužstvo na pušku, vyrobený firmou L. Zeitler z Vídně VIII. Od 3.1-1.3.2 se liší příčkou se zabroušenými nýty, jako má poddůstojnická varianta 3.1-7.3.1 od téže firmy.

3.1-1.3.2 3.1.5 M95 L.Zeitler, Vídeň rozměry index zpět na obsah typ
		L. Zietler z 8. okrsku Vídně, který vyrábí cca. od začátku druhé poloviny 19. století dlouhé chladné zbraně (kordy, šavle), posléze během 1. světové války i tesáky nebo kordíky s charakteristickými rysy nožových bodáku, též bodáky pro poddůstojníky (vycházkové) a samozřejmě bodáky pro mužstvo na pušku Mannlicher vz. 1895, které vyráběl v menší míře i po 1. světové válce.

3.1-1.4.1 3.1.60 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák mírového vzoru z produkce konsorcia firem Bittner, Fükert a Morgenstern - BFM, převzatý R.U. armádou. Zbraň s hranatým výbrusem na čepeli, značena výrobcem a státním symbolem Rakouska-Uherska.

3.1-1.0.1 3.1.48 M95 rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák běžného provedení, jenž postrádá výrobní značení, pocházející z výzbroje R.U. 13. Dragounského pluku.

Mírová dislokace 13. dragounského pluku v červenci roku 1914:

Štáb pluku: Klatovy
1. division: Stříbro
- 1. esk.: Horšovský Týn
- 2. esk.: Stříbro
- 3. esk.: Stod
2. division: Klatovy
- 4, 5, 6 esk: Klatovy
Ženijní četa: Klatovy
Náhradní těleso: Postoloprty

Velitel: podplukovník rytíř Paul Regner von Bleyleben.
Národnostní složení:

51% Češi, 48 % Němci, 1 % různé.

Čestným majitelem pluku se již v roce 1683 stal na věčné časy věhlasný habsburský vojevůdce princ Evžen Savojský. Po vypuknutí 1. světové války se pluk společně s celou 9. jezdeckou divizí, jejíž byl součástí, přesunul na bojiště do Haliče. V mírové posádce zůstal pouze náhradní kádr, který sídlil v Lounech a odesílal doplňky na frontu. Pluk náležel do sestavy 1. jezdecké

brigády, koncem roku 1916 přešel k 9. jezdecké brigádě a na podzim 1918 k 18. jezdecké brigádě, ovšem neustále setrval ve svazku 9. jezdecké divize. Společně s ostatními útvary divize byl v srpnu 1914 nasazen v rámci 1. armády do bojů u Krasniku, Lublinu a Komarówa. V září 1914 se divize přesunula k 4. armádě, přičemž nejprve postupovala na města Rawa Ruska a Lvov a následně ustupovala k Sanu a Dunajci, kde přešla do obrany. Koncem roku se zapojila do bojů u Limanova-Lapanówa a Tomaszówa. V červenci 1915 se podílela na protiútoku rakouských vojsk, přičemž postoupila kIvangorodu a překročila Vislu. Během následujícího měsíce útočila na Luków, Siedlec a Klieszczeli. V průběhu zářijové proti ofenzívy Rusu podporovala boje 4. armády u Lucku, Rowna a Czartorijsku, kde přešla do obrany. V létě 1916, po zahájení útoku ruského gen. Brusilova, příslušníci divize nejprve ustupovali k řece Stryj a následně ke Stochodu a

Tobolu, kde se postup protivníka zastavil. V březnu následujícího roku zažili plynový útok ruské armády u Borowna. Od října 1917 se divize nacházela v sestavě 7. armády. Po ukončení bojů na východní frontě proběhl v únoru 1918 přesun divize na italské válčiště k vojskové skupině maršála Boroeviće.

V červnu se zapojila do poslední ofenzívy rakousko-uherských vojsk na řece Piavě. Od září 1918 působila na Balkánském bojišti, kde se podílela na ústupových bojích v severní Albánii a Černé Hoře. Zde ji počátkem listopadu 1918 zastihl konec válečného konfliktu. Probíhající těžké boje se odrazily na početních stavech pluku, kdy z původních šesti eskadron zůstalo na jaře 1915 jen pět, a do léta následujícího roku byly zredukovány na čtyři, což nakonec vedlo k tzv. sesedlání pluku a jeho příslušníci nadále bojovali jako pěchota. V létě 1917 pluk tvořily pouhé dvě eskadrony.

3.1-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

V průběhu války, pravděpodobně v roce 1916, prodělal bodák M95 konstrukční změnou z důvodu zjednodušení výroby. Modernizovaný bodák měl kulatý výbrus a robustnější hlavici rukojeti. Znatelně horší byla také povrchová úprava. Nakonec byly armádou přebírány bodáky v kvalitě, jakou by v době míru armáda nepřevzala.

3.1-2.1.1 3.1.4 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Typická ukázka bodáku vyrobeného během války. Na ricasu se nachází logo výrobce a přejímací značka armády. Číslování bodáků číslem pušky bylo postupně zjednodušováno, až úplně zaniklo.

3.1-2.1.2 3.1.31 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Vyobrazený exemplář stejného výrobního provedení a stejného výrobce jako bodák pod číslem 3.1-2.1.1 . Tento bodák je značen jak číslem zbraně (na příčce), ke které náležel, tak značením vojenského útvaru - 97. pěšího pluku (značeno na temeni hlavice). 97. pěší pluk byl vytvořen v roce 1883, (společná branná moc do roku 1918).

Majitel pluku: Georg svobodný pán von Waldstätten
Velitel: Oberst Carl Freiherr Knopp von Kirchwald
Velitelství pluku: I. a II. prapor (Bělovar), III.prapor (Triest), IV. prapor (Carlstadt)
Nadřazené útvary: 36. pěší divize (XIII. armádní sbor)

Národnostní složení pluku v červenci r.1914:

45% Slovinci, 27% Chorvati a Srbi, 20% Italové, 8% ostatní.
Doplňovací obvod: Triest (dnes Itálie)
Zařazení 97.pěšího pluku v srpnu 1914 - v sestavě 55. brigády 28 pěší divize (II. armádní sbor) - pluk určen pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-2.1.3 3.1.32 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Další z řady bodáků M95 pro mužstvo, který byl stejně jako zbraň č. 3.1-2.1.2 zařazen do výzbroje pěšího pluku, a to konkrétně u 72 (zn. na konci hlavice). Pluk byl vytvořen v roku 1860. Majitel pluku: svobodný pán von David. Velitel pluku: Oberst Ernst Wossala. I., III., a IV., (Pozsony), II. prapor (Teodo). Nadřazené útvary: 14 pěší divize (V. armádní sbor).

Stav pluku v červenci 1914: národnostní složení - 51% Slováci, 28% Maďaři, 20% Karpatští Němci, 1% ostatní.
Doplňovací obvod: Pozsony (v současnosti Bratislava - SR). Zařazení pluku v srpnu 1914: 72 pěší pluk (I., III., a IV. prapor) v

sestavě 27. pěší divize (V. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor IR 72 v sestavě 14. horské brigády 47. pěší divize (divize podřízená přímo 6. armádě) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1-2.1.4 3.1.37 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Zbraň byla ve výzbroji 100. pěšího pluku vytvořeného roku 1883. Majitel pluku: von Steinsberg Mírová dislokace pluku v únoru 1914: velitel: Oberst Heinrich Trichtel. Velitelství pluku, I a IV . prapor - Krakau, II. prapor - Banja Luka, III. prapor - Teschen. Nadřízené útvary: 12. pěší divize (1.armádní sbor). Stav pluku v červenci 1914 : Národnostní složení 37% Poláci, 33% Češi, 27% Slezští Němci, 3% ostatní. Doplňovací obvod : Teschen (v současnosti Český Těšín v ČR a Czieszin v Polsku). Zařazení pluku v srpnu 1914: 100 R ( I. III. A IV. prapor) v sestavě 23. pěší brigády 12. pěší divize (divize podřízená přímo 1. armádě) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor 100 R v sestavě 12. horské brigády 48. pěší divize (XV. armádní sbor) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

100. pěší pluk - (Schlesisch–Mährisches Infanterie-Regiment Nr. 100) vznikl 1.1.1883 sloučením vyčleněných pěších praporů z pěších pluků 50, 51 a 64 a praporu polních myslivců č. 36 z Olomouce. Rekruti k pluku nastupovali z teritoria Doplňovacího okresního velitelství Těšín, ale samotný pluk v Těšíně trvale nesídlil. Plukovní velitelství se nejprve nacházelo v Olomouci, od roku 1890 v Těšíně a v roce 1894 se přestěhovalo do Krakova. Podřízené pěší prapory byly dislokovány buď společně s plukovním velitelstvím, nebo odloučeně. Např. v roce 1900 se 3. prapor nacházel v Těšíně a od roku 1907

byl 2. prapor ubytován v Bielitz, takže v Krakově zůstaly pouze 1. a 4. prapor. V roce 1910 odešel 2. prapor do Banjaluky. Ve velení pluku se do prosince 1913 postupně vystřídali plukovníci: Adolph Sedlmayer (od 1883), Franz Kleinschmidt von Wilhelmsthal (od 1885), arcivévoda Eugen (od 1890), Alois Viditz von Auenstein (od 1891), Wladimir Wähner (od 1892), Nikolaus von Rogulić (od 1894), svobodný pán Maximilian von Sanleque (od 1897), Carl Grössl (od 1901), Franz Klar (od 1906) a Heinrich Trichtel (od 1910).

Čestnou funkci vlastníka pluku od roku

1889 zastával polní podmaršálek (později generál jezdectva) Edmund von Krieghammer, kterého v roce 1907 vystřídal polní zbrojmistr Moritz von Stensberg. Po vypuknutí 1. světové války pluk odešel na bojiště a do mírových posádek se již nevrátil. V Těšíně pouze setrval náhradní prapor, který se staral o vysílání doplňků za bojujícím plukem. V lednu 1919 se tento prapor přesunul do Kroměříže, v březnu 1919 do Valašského Meziříčí a v září 1919 do Frýdku. Při unifikaci, provedené v říjnu 1920, se sloučil s 8. střeleckým plukem „Slezským“ čs. legií z Ruska v nový pěší pluk 8 „Slezský“.

3.1-2.1.5 3.1.38 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Vyobrazený exemplář pochází z výzbroje Zeměbraneckého pěšího pluku č. 12 vytvořeného v roce 1889. Pluk zanikl v roce 1917 (nástupce Střelecký pluk č.12). Mírová dislokace pluku v roce 1914: Velitelství pluku I., II., III. a náhradního praporu se nacházelo v Čáslavi. Nadřízené útvary: 51. pěší brigáda Landwehru, 26. pěší divize Landwehru (IX. armádní sbor). Stav pluku v srpnu 1914: Velitel - Oberst Oskar Esch. Národnostní složení: 87% Češi, 13% ostatní. Doplňovací obvod: Čáslav a Mladá Boleslav Zařazení pluku v srpnu 1914: LR 12 v sestavě 51. pěší brigády Landwehru 26. pěší divize Landwehru (IX. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

„Český zeměbranecký pěší pluk č. 12“ vznikl v roce 1889 v Čáslavi. Pro jeho zformování byly použity „Český zeměbranecký pěší prapor č. 30“ z Vysokého Mýta (vznikl 1869, vytvořil 3. prapor pluku), „Český zeměbranecký pěší prapor č. 31“ z Čáslavi (vznikl 1869, vytvořil 1. prapor pluku) a „Český

zeměbranecký pěší prapor č. 32“ z Německého Brodu (vznikl 1869, vytvořil 2. prapor pluku). Velitelství, společně s 1. a 2. praporem sídlily v Čáslavi, zatímco 3. prapor se nacházel ve Vysokém Mýtě. V roce 1898 byl 3. prapor pluku použit pro formování zeměbraneckého pěšího pluku č. 30 jako

jeho 1. prapor.

Uvolněné místo v sestavě zeměbraneckého pluku č. 12 zaujal dosavadní 4. prapor „českého zeměbraneckého pluku č. 10“ z Mladé Boleslavi (dřívější „český zeměbranecký pěší prapor č. 49“), který byl přemístěn do Čáslavi.

3.1-2.1.6 3.1.39 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Bodák z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Vyobrazená zbraň se svým výrobním provedením ničím neliší od ostatních bodáků M95 pro mužstvo z výrobní produkce zbrojovky ve Štýru. Při pohledu na značení se lze domnívat, že byl bodák ve výzbroji 10. mysliveckého praporu. Číslo zbraně pod útvarovou zkratkou napovídá, že byla jednotka stavěná v mobilizaci, jelikož je číslo vyšší než v instrukci G3 (2.3.3).

3.1-2.1.7 3.1.40 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Zajímavě značený exemplář válečné výroby z produkce zbrojovky ve Štýru. Na čepeli se nachází logo výrobce a z druhé strany slabě vyražená a nebo částečně odbroušená rakouská orlice. Původní, maximálně zjednodušené značení bodáku bylo pouze na příčce vyražené poslední dvojčíslí z čísla pušky. Toto značení bylo později přeškrtnuto. Značení na hlavici rukojeti stylově odpovídá značení používanému v německé armádě. Význam zkratky by znamenal: *1. Dragoner Regiment, reserve Abtailung* 1. Dragounský pluk, rezervní oddíl, 22 eskadrona, zbraň č. 9.

3.1-2.1.8 3.1.43 M95 OEWG index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený během 1. sv. války Štýrskou zbrojovkou, byl později repasován v České zbrojovce (ČSZ) jak naznačuje Z v kruhu na příčce. Zbraň prodělala ještě bulharskou repasi a nakonec skončila na civilním trhu v USA.

3.1-2.1.9 3.1.49 M95 OEWG index zpět na obsah typ				Standardní bodák M95 z produkce zbrojovky ve Štýru, zjednodušená válečná produkce s útvarovým značením (na konci bodáku) 50. pěšího pluku (stejně jako bodák 3.1-2.0.1).

3.1-2.1.10 3.1.53 M95 OEWG index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený ve Štýrské zbrojovce v průběhu 1. sv. války byl později repasován a využíván novým uživatelem, kterého se nepodařilo identifikovat. Nový uživatel odstranil hlavičky nýtů na příčce a vyrazil nové číslo velkými raznicemi na bok příčky. K bodáku patří pochva 5.7.2.

3.1-2.1.11 3.1.59 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z válečné produkce zbrojovky Štýr (OEWG), zařazena dle značení k pěšímu pluku Landwehru č. 26. Pluk byl vytvořen roku 1901 - zanikl roku 1917. (Nástupce Střelecký pluk č. 26). Nadřízené útvary: 43. pěší brigáda Landwehru, 22. pěší divize Landwehru (III. armádní sbor). Organizace zeměbraneckého pěšího pluku č. 26 v roce 1914: Štáb pluku: Marburg 1. prapor: Marburg 2. prapor: Cilli (Celje) 3. prapor: Marburg náhradní prapor: Marburg Stav pluku v srpnu roku 1914: Velitel: Oberst Wenzel Schonauer. Národnostní složení: 77% Rakušani, 23% ostatní. Doplňovací obvod: Marburg a Cilli (v součastnosti Maribor a Celje ve Slovinsku). Zařazení pluku v srpnu roku 1914: LR 26 v sestavě 43. pěší brigády Landwehru 22. pěší divize Landwehru (III. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-2.1.12 3.1.66 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z výzbroje 19. pěšího pluku. Peší pluk č. 19 (IR 19) Infanterieregiment Erherzog Franz Ferdinand Nr. 19, vytvořený v roku 1734. Mírová dislokace pluku v únoru 1914: velitel - Oberst Rudolf Ritter von Metz velitelství pluku, II. prapor (Tolmein), I. prapor (Sesana), III. prapor (Györ), IV. prapor (Karfreit) nadřízené útvary: 28. peší divize (III. armádní sbor) Stav pluku v červenci 1914: národnostní složení: 95% Maďaři, 5% ostatní doplňovací obvod: Raab-Györ (v součastnosti Györ v Maďarsku) Zařazení pluku v srpnu 1914: IR 19 v sestavě 65. peší brigády 33. peší divize (V. armádní sbor) – pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-2.1.13 3.1.67 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z výzbroje R.U. 44 pěšího pluku Pěší pluk č. 44 (IR 44) Infanterieregiment Erzherzog Albrecht Nr. 44 (vytvořený v roku 1744) Mírová dislokace pluku v únoru 1914: velitel - Oberst Carl Mihanović von Frankenhardt velitelství pluku, I. a II. prapor (Budapest), III. prapor (Kaposvár), IV. prapor (Bileća) nadřízené útvary: 31. peší divize (IV. armádní sbor) Stav pluku v červenci 1914: národnostní zložení: 88% Maďaři, 12% Češi a ostatní doplňovací obvod: Kaposvár Zařazení pluku v srpnu 1914: IR 44 (II, III, a IV. prapor) v sestavě 62. peší brigády 31. peší divize (IV. armádní sbor) – pluk vyslaný do Slavónska proti Srbsku a následně přesunutý na frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-2.1.14 3.1.69 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z výzbroje R.U. 14. zeměbraneckého pluku Peší pluk Landwehru č. 14 (LIR 14) K.K. Landwehr-Infanterieregiment Brünn Nr.14 (vytvořený v roku 1889) Mírová dislokace pluku v roku 1914: velitelství pluku a I, II. a III. prapor: Brünn nadřízené útvary: 26. peší brigáda Landwehru 13. peší divize Landwehru (II. armádní sbor) Organizace zeměbraneckého pěšího pluku č. 14 v roce 1914: Štáb pluku: Brno 1. prapor: Brno 2. prapor: Jihlava 3. prapor: Brno Náhradní prapor: Brno Stav pluku v srpnu 1914: velitel - Oberst Gustav Ritter von Zygadłowicz národnostní složení: 67% Češi, 31% Sudetští Němci, 2% ostatní doplňovací obvod: Brünn a Iglau (v součastnosti Brno a Jihlava v České republice) Zařazení pluku v srpnu 1914: LIR 14 v sestavě 26. peší brigády Landwehru 13. peší divize Landwehru (II. armádní sbor) – pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

Zbraň z výzbroje R.U. 14. Zeměbraneckého pěšího pluku.
Zeměbranecký pěší (pozdější střelecký) pluk č. 14 se vytvořil v roce 1889 sloučením zeměbraneckých pěších praporů č. 12, 13 a 14 jako „Mährisches-Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 14“. Velitelství pluku společně s 1. polním praporem sídlilo v Brně, 2. polní prapor v Jihlavě a 3. polní prapor v Kremsier. Prvním velitelem pluku se stal oberst Franz Weissman Edler von Weissenwarth. Pluk byl nejprve doplňován z teritoria doplňovacích

okresních velitelství Kremsier, Brno, Olomouc, Jihlava a Znojmo. V roce 1894 se jeho pojmenování změnilo na „Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 14“ a v roce 1900 se 3. polní prapor (tj. bývalý zeměbranecký prapor č. 12) stal součástí zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 v posádce Kremsier a jeho místo v sestavě pluku zaujal nově vytvořený 3. polní prapor sídlící v Brně. Pluk byl nadále doplňován rekruty od doplňovacích okresních velitelství Brno, Jihlava a Znojmo. Po vypuknutí I. světové války zeměbranecký pěší pluk

č. 14 odešel na frontu a v domovské posádce setrval pouze náhradní prapor. V roce 1917 byl útvar přejmenován na „Schützenregiment Nr. 14“. Z bojišť I. světové války se jako organizovaný celek již nevrátil. V rámci unifikace čs. armády došlo v říjnu 1920 ke sloučení střeleckého pluku č. 14 s 10. čs. střeleckým plukem „Jana Sladkého Koziny“ našich legií v Rusku (vznikl 13.11.1917 a do ČSR přijel 10.8.1920) v nový pěší pluk 10 „Jana Sladkého Koziny“ působící v Brně.

3.1-2.2.1 3.1.15 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ		Bodák zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem čepele, vyrobený zbrojovkou v Budapešti. Logo zbrojovky FGGY pod záštitou na čepeli, z druhé strany stejného místa je vyražený uherský znak, určený pro královskou uherskou část armády. Zbraně, které byly ve výzbroji v zemské obraně v uherské části monarchie, měly jako přejímací značení uherský státní znak, vyražený na čepeli pod příčkou. Na vrchu hlavice je značení jednotky a čísla zbraně. 5. pěší pluk, I. prapor, 1. rota, zbraň č. 81 5. pěší pluk (Infanterieregiment Freiherr von Klobučar Nr.5) byl založen roku 1762. Doplňovací obvod pluku byl Szatmár-Németi - v současnosti Satu-Mare v Rumunsku Nár. složení v r. 1914: 58% Maďaři 39% Rumuni 3% ostatní

Oberst Lorenz Frauenberger, velitel pluku v roce 1914

Dislokace pluku v únoru 1914:

Velitelství pluku a I. prapor: Eperjes,

II. prapor: Rogatica,

III. prapor: Szatmár-Németi,

IV. prapor: Kisszeben

5. pěší pluk (I., III. a IV. pr.) byl v srpnu 1914 určený pro frontu v Haliči proti Rusku. II. prapor byl určen pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1-2.4.1 3.1.12 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ
		Za 1. světové války se v menší míře podíleli na výrobě zbraní i jiní výrobci, mezi něž bezesporu patří konsorcium firem Bittner, Fükert a Morgenstern s označením BFM. Konkrétně tento exemplář byl vyroben v posledních letech války, což dokazuje značení na čepeli pod záštitou kde je je vyražen malý dvojitý znak (malé erby ražené vedle sebe). Jde o znak rovnocenně zastupující jak rakouské tak uherské země, který se používal od roku 1915 do roku 1918. Z druhé strany téhož místa je vyražené logo výrobce.

3.1-2.4.2 3.1.46 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ
		Běžný služební bodák z válečné produkce vyrobený konsorciem firem Bittner, Fükert a Morgenstern (BFM). Bodák je zajímavý čepelí, jejíž žlábek začíná atypicky blízko příčky. To, že byl tento bodák převzat armádou, je nepochybně důsledek nedostatku těchto zbraní během války. Běžný bodák tohoto výrobce zde: 3.1-2.4.1.

3.1-2.5.1 3.1.18 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák od výrobce AB - konsorcium firem Altena a Bartl. Zbraň je dále značena malými erby raženými vedle sebe, jde o dvojitý znak Rakouska-Uherska rovnocenně zastupující rakouské i uherské země od roku 1915 po smrti Františka Josefa l. Bodák vyroben mezi lety 1915-1918. Bodák prošel další životní etapou, kdy po 1. svět. válce prošel kontrolou a byl znovu označen novým státním symbolem (orlicí), která je vyražená vedle dvojitého stát. znaku R.U. Nakonec jako většina těchto zbraní i tento bodák skončil po ll.svět. válce, a následné repasi, v bulharských skladech.

3.1-2.5.2 3.1.54 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z válečných let od německého výrobce Altena a Bartl - AB. Přejímacím značením je malý státní znak používaný mezi lety 1915 - 1918. Zbraň byla ve výzbroji 18. pěšího pluku.

18. pěší pluk byl vytvořen r. 1682
Majitel pluku : arcivévoda Leopold Salvátor.
Mírová dislokace pluku v únoru r.1914:
- velitel: Oberst Franz Otahal Edler von Ottenhorst

- velitelství pluku: I., III., a IV. prapor (Königgrätz), II. prapor (Nevesinje)

- nadřízené útvary:

10. pěší divise (IX. armádní sbor)
Stav pluku v červenci r. 1914:
- národnostní složení : 75% Češi, 23% sudetští Němci, 2% ostatní
- doplňovací obvod: Königgrätz ( Hradec Králové)

Zařazení pluku v srpnu r. 1914: I., III.,a IV. prapor v sestavě 20. pěší brigády 10. pěší divise (IX. armádní sbor) - jednotky určené pro frontu v Haliči proti Rusku.
II. prapor v sestavě 3. horské brigády (brigáda přímo podřízená 6. armádě) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1-2.0.1 3.1.33 index zpět na obsah typ		Vyobrazený bodák je svým značením velmi ojedinělý. Pravděpodobně půjde o některého z dodavatelů pro Štýrskou zbrojovku, nebo je přímo z její produkce. Dále se lze domnívat, že byla zbraň v mezi válečném období repasována, nejspíš ve státní zbrojovce ve Vídni (Staatsfabrik) a opětovně značena jedním z různých grafických symbolů, jenž zbrojovka používala a rokem převzetí (33). Na konci hlavice (temeni) se nachází plukovní značení, které napovídá že byl bodák zařazen do výzbroje u 50. pěšího pluku. Průměr nákružku je 15,5 mm, což naznačuje možné využití bodáku s jugoslávskou M95M. Bodák byl získán s pochvou č. 5.7.1







Pěší pluk č.50, vytvořený v roce 1762. Majitel pluku : Bedřich, velkovévoda bádenský. Mírová dislokace pluku v únoru 1914: Velitel - Oberst Carl Baitz von Szapár. Velitelství pluku, I, II. a III. prapor (Gyulafehérvár), IV. prapor (Stolac). Nadřízené útvary : 35. pěší divize (XII. armádní sbor). Stav pluku v červenci 1914: národnostní složení - 71% Rumuni, 22% Maďaři, 7% ostatní.	Doplňovací obvod: Gyulafehérvár (v současnosti Alba Iulia v Rumunsku) zařazení pluku v srpnu 1914: 50. pěší pluk v sestavě 69. pěší brigády 35. pěší divize (XII. armádní sbor) - pluk určený na frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-3 Bodáky pro mužstvo na pušku, degradace původně poddůstojnické verze

3.1-3.1.1 3.1.16 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený Štýrskou zbrojovkou zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem na čepeli. Logo výrobce OEWG a přejímací značení, vyražené na čepeli pod příčkou. Původně poddůstojnický bodák byl po válce repasován, přičemž byla vyměněna příčka a odstraněn průvlek na střapec. Dle velkých zajišťovacích nýtu na příčce lze usuzovat, že tento bodák skončil v bulharských skladech.

3.1-3.1.2 3.1.17 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený Štýrskou zbrojovkou zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem na čepeli. Logo výrobce OEWG. Přejímací značení v podobě rakouské orlice, vyražené na čepeli pod příčkou bylo přeražené čs přejímací značkou 8. divizního velitelství v Opavě. Původně poddůstojnický bodák byl repasován, přičemž byla vyměněna příčka a odstraněn průvlek na střapec. Dle vyjiskřeného čísla na příčce lze usuzovat, že i tento bodák skončil v bulharských skladech po 2. světové válce.

3.1-3.1.3 3.1.19 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Původně poddůstojnický bodák zjednodušené válečné výroby ze zbrojovky ve Štýru (OEWG), značeno na čepeli pod příčkou. Dále je bodák značen na témže místě na opačné straně čepele malým státním znakem používající se v letech 1815-1915. Po první světové válce prošel bodák kontrolou a byl označen novým státním znakem (velkou orlicí), používanou v letech 1919-1934 za Rakouské první republiky. Znak tvoří orlice s hradební korunkou, nesoucí na prsou štítek s břevnem. V drápech drží srp a kladivo (představující rolníky a dělníky). Korunka na hlavě orlice zastupuje městský stav. V letech 1934 - 38 byl státní znak fašistického Rakouska dvojhlavá orlice. Od roku 1945 byla vrácena orlice z let 1919 -1934 a tomuto znaku, respektive orlici byl přidán na pařáty roztržený řetěz jako připomínka osvobození od nacizmu. Dalším majitelem bodáku se stalo Bulharsko. Bodák prodělal repasi, přičemž byla vyměněna příčka s hákem a odstraněn průvlek na třapec.







	Na konci hlavice bodáku je značení v podobě č. 1 a písmene R, což je 1. pěší pluk (Infanterieregiment Kaiser Nr.1) Pluk byl zřízen v roce 1715. Mírová dislokace pluku v únoru 1914: Velitelství pluku, II. a III. prapor - Krakov I. prapor - Mostar IV. prapor - Opava Doplňovací obvod: Opava Velitel - Oberst Adalbert von Kaltenborn Národnostní složení (červen 1914): 82% Sudetští Němci, 18% ostatní
Zařazení pluku v srpnu 1914: IR 1 (II, III, a IV. prapor) v sestavě 10. pěší brigády 5. pěší divize (I. armádní zbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku. I. prapor IR 1 v sestavě 1. horské brigády (brigáda podřízená přímo XVI. armádnímu zboru) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1-3.6.1 3.1.2 M95 E. Jung index zpět na obsah typ
			Kvůli obrovským požadavkům armády, zapříčiněným i počátečními neúspěchy na jižní a východní frontě, kde v letech 1914/15 došlo k ztrátě velkého množství zbraní, stoupal počet výrobců chladných zbraní (bodáků).

			Kapacita byla zvyšována i cestou zjednodušení výrobních postupů. Od poloviny 19. století se značka Jung objevuje na řadě chladných zbraní a to především na šavlích, tesacích apod. Během 1. světové války se také firma Jung v menší míře podílela na výrobě bodáků.
Jelikož nemáme doloženo, že firma Jung vyráběla poddůstojnické bodáky a také kvůli kombinaci hranatého žlábku a jednoduchého očka na střapec se domníváme, že tento bodák byl původně pro mužstvo. V době 1. sv. války byl upraven pro poddůstojníka doplněním háku příčky a očka na střapec. V pozdějších letech, respektive po 2. světové válce prošel bodák opět repasí, která zahrnovala výměnu příčky a označení elektrickou tužkou s následným uskladněním v bulharských skladech. Bodáky M95 vyrobené firmou E. Jung patří mezi vzácnější.

3.1-4 Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele

Jedná se bodák vz. 1895 na krátkou pušku Mannlicher vz. 1895, pro mužstvo. Od bodáku na pěchotní pušku se liší pouze tím, že na nákružku je umístěna muška. Jelikož při nasazení bodáku na krátkou pušku docházelo ke změně balistických vlastností (zbraň střílela nahoru), bylo nutno umístit na nákružek bodáku mušku. Zbraň pak byla s muškou bodáku řádně nastřelena. V průběhu 1. sv. války se tyto bodáky používaly také s karabinami Mannlicher vz. 1895, ke kterým byl doplněn záchyt na bodák, (původně ho karabiny neměly).

3.1-4.1.1 3.1.26 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 na štuc z produkce Štýrské zbrojovky. Jak bylo zmiňováno, v této zbrojovce byly tyto bodáky vyráběny v menší míře. U bodáků M95 bylo počátkem výroby značení úplné, postupem času bylo používáno již jen koncové dvojčíslí, jak je vidět na tomto bodáku, jenž má číslo vyražené na příčce mezi nýty. Značené byly všechny zbraně u jednotek včetně zbraní uložených ve zbrojnicích. Značka na bodáku byla shodná se značkou vyraženou na botce pažby pušky, ke které bodák náležel.

3.1-4.2.1 3.1.1 M95 na štuc FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Vzhledem k rozdělení výroby mezi štýrskou a budapešťskou zbrojovkou byla většina těchto bodáků pro krátkou pušku vyrobena v Budapešti (F.G.G.Y). Za zmínku stoji dodat, že bodák po válce prošel kontrolou a byl následně převzat ozbrojenými složkami ČSR, o čemž svědčí lvíček na příčce. Později přešel do vlastnictví Rakouské republiky (označení orlicí používanou do roku 1934).

3.1-4.2.2 3.1.25 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Nožový bodák M95 na krátkou pušku Mannlicher, vyrobený ve zbrojovce Budapešti (FGGY). V průběhu 1. sv. války byly tyto bodáky rovněž užívány s karabinami M95 následně opatřenými záchytem na bodák (před tím ho neměly) a dále s kombinovanými karabinami, které měly obojí poutka na nosný řemen. Bodák je na temeni hlavice značen vojenským útvarem. Jedná se o 1. hulánský pluk (Ulanenregiment Ritter von Brudermann Nr.1). 1. UR byl založen roku 1791, posádka ve městě Lemberg, 2. prapor Mosty Wielkie. Značky vojenských útvarů měly značnou dokumentační hodnotu a byly zavedeny a vyraženy až zavedením pušek vz. 1854 Lorenz. V té době byl vypracován důmyslný systém zkratek a evidenčních čísel vojenských útvarů.

3.1-4.2.3 3.1.58 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák na štuc z výzbroje 11. Dragounského pluku. Dragounský pluk č. 11 císaře Františka Josefa byl zřízen v Čechách v roce 1688 jako dragounský pluk generála polního strážmistra hraběte Heisslera. Z počátku byl doplňován verbováním z míst, kde se právě nacházel. Od roku 1781 k němu přicházeli rekruti z Moravy a Slezska, které od roku 1817 nahradili odvedenci z Čech a od roku 1853 branci z Haliče.

V roce 1798 byl očíslován jako dragounský pluk č. 8, což se od roku 1802 změnilo na dragounský pluk č. 3.

V roce 1860 byl reorganizován na kyrysnický pluk č. 11 a v roce 1867 se přeměnil na dragounský pluk téhož čísla. V roce 1848 se jeho čestným vlastníkem stal arcivévoda (od prosince téhož roku císař) František Josef. Počínaje rokem 1890 se doplňování

pluku přeneslo na území tehdejšího II. sboru, tj. Dolního Rakouska a jižní Moravy. Během své existence pluk vystřídal několik desítek mírových posádek, k nimž mimo jiné z území dnešní České republiky patřily Lipník (1831 až 1832), Prostějov (1832 až 1846), Opava (1846 až 1847), Slaný (1850 až 1851), Dobřany a Prostějov (1851 až 1854).

Od roku 1912 byl dislokován v Brně (kromě 2. oddílu /korouhve/ v Hodoníně a náhradního kádru ve Stockerau), přičemž tvořil součást 9. jezdecké brigády. Po vyhlášení války se pod velením plk. Antona Leitera přesunul na haličské bojiště, kde byl zařazen do složení 9. jezdecké divize 1. armády gen. Dankla.

3.1-4.2.4 3.1.70 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Vyobrazený exemplář se značením 4. PB - Pionier bataillon - pionýrský (ženijní) prapor. Velitelství praporu sídlilo v Budapešti. Ženijní jednotky měly na počátku války 9 praporů se 43 rotami, jejichž počet do jara 1916 stoupl na 48.

3.1-5 Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele

Stejně jako bodáky na pušku, i bodáky na štuc byly vyráběny ve zjednodušené variantě.

3.1-5.1.1 3.1.13 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 na štuc, vyrobený štýrskou zbrojovkou. Podle oválného žlábku čepele se jedná o válečnou výrobu. U nožových bodáku M95 bylo na počátku výroby značení dle instrukce G3, později bylo vyráženo již jen koncové dvojčíslí zbraně ke které bodák náležel.

3.1-5.1.2 3.1.64 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Bodák vz.1895 na rakousko-uherskou krátkou pušku Mannlicher M1895. Varianta pro mužstvo, vyroben ve štýrské zbrojovce (OEWG). V průběhu první světové války se tyto bodáky používaly také s karabinami Mannlicher M1895, ke kterým byl doplněn záchyt bodáku (původně ho neměly). Zbraň podle značení (na konci jílce FR - Festungartillerie-regiment) patřila pluku pevnostního dělostřelectva. Pevnostní dělostřelectvo mělo k dispozici (začátkem r. 1914 za mírového stavu) 6 pluků a 10 samostatných oddílů pevnostního dělostřelectva.

3.1-5.2.1 3.1.23 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák na štuc vyrobený v průběhu 1. sv. války v budapešťské zbrojovce. Význam písmene A v kroužku není přesně znám.

3.1-5.2.2 3.1.63 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák od stejného výrobce (FGGY) jako 3.1.-5.2.1, lišící se pouze drobnými detaily a to dobovou úpravou jílce (vyryté ornamenty na střenkách) a značením NO (Nommer?), které se nachází mezi dvěma nýty na příčce bodáku. Za pravým nýtem se zřejmě nacházelo vlastní číslo zbraně, v současnosti odbroušené.

3.1-5.5.1 3.1.73 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený konsorciem firem Altena a Bartl, převzatý armádou mezi lety 1915 - 1918. Po skončení 1. sv. války byl převzat do výzbroje Rakouské republiky. Označení jednotky PB.3 79 (Pionierbataillon Nr. 3) pochází z meziválečné doby.

3.1-6 Bodáky pro mužstvo na štuc, improvizovaná úprava

V průběhu války byly karabiny M95 opatřeny úchytem na bodák. Úprava spočívala v přivaření záchytu na bodák na horní objímku. Vzhledem k nedostatku bodáků s muškami běžné výroby na krátkou pušku (štuc), byla situace během válečných let řešena improvizovanou úpravou. Úprava se prováděla tak, že se na nákružek bodáku zašroubovala vysoustružená muška.

3.1-6.1.1 3.1.22 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z období válečných let byl opatřen nouzovou muškou pro střelbu z karabiny.

3.1-6.5.1 3.1.41 M95 AB index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený firmou AB - Altena a Bartl, v průběhu válečných let opatřen nouzovou muškou pro střelbu s karabiny.

3.1-7 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, hranatý žlábek čepele

Poddůstojnické bodáky M95 mírové produkce se od bodáku pro mužstvo odlišují příčkou opatřenou hákem na zachycení střapce a poutkem na hlavici, kterým se střapec provléká. Tyto bodáky mají poutko připevněné šroubem procházejícím hlavicí.

3.1-7.1.1 3.1.9 M95 pro poddůstojníky, OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák M95 mírové produkce vyrobený zbrojovkou ve Štýru - OEWG. Na hlavici a příčce se nachází plukovní značení. Jedná se o 10. zeměbranecký pluk (Landwehr Regiment Nr. 10.) Značení na hlavici, číslo zbraně 1716 odkazuje na 2. prapor, 8. rotu. Značení na příčce, číslo zbraně 1724 odkazuje na 3. prapor, 9. rotu. Nezvyklý je fakt, že starší, neaktuální značení (pravděpodobně to na hlavici) nebylo přeškrtnuto nebo odbroušeno. „Český zeměbranecký pěší pluk č. 10“ se vytvořil v roce 1889 sloučením zeměbraneckých praporů č. 37, 38, 48 a 49. Velitelství pluku společně s 1. a 2. polním praporem sídlilo v Mladé Boleslavi, 3. polní prapor v Turnově a 4. polní prapor v Českém Brodě. Prvním velitelem pluku se stal oberst Ferdinand Hanisch. Pluk byl doplňován z teritoria Doplňovacích okresních velitelství Čáslav, Praha, Mladá Boleslav a Trutnov, od roku 1898 Mladá Boleslav, Terezín, Jičín a Trutnov. V roce 1894 se 4. prapor (tj. bývalý zeměbranecký prapor č. 49) stal součástí zeměbraneckého pěšího

pluku č. 12 v posádce Čáslav. Po vypuknutí I. světové války zeměbranecký pěší pluk č. 10 odešel na frontu a v domovské posádce setrval pouze náhradní prapor.

V roce 1917 byl útvar přejmenován na

střelecký pluk č. 10.

Z bojišť I. světové války se jako organizovaný celek již nevrátil. V rámci unifikace čs. armády došlo počátkem roku 1920 ke sloučení náhradního praporu střeleckého pluku

č. 10, který se v březnu 1919 přestěhoval do Josefova a v říjnu téhož roku do Litoměřic, s 2. čs. střeleckým plukem „Jiřího z Poděbrad“ našich legií v Rusku (vznikl 6.5.1916) v nový pěší pluk 2 „Jiřího z Poděbrad“.

3.1-7.1.2 3.1.50 M95 OEWG pro poddůstojníky index zpět na obsah typ				Poddůstojnický služební bodák mírové produkce zbrojovky ve Štýru s hranatým výbrusem čepele. Zbraň byla zařazena do výzbroje 75. pěšího pluku, 1. praporu, 1. roty. (zn. na konci bodáku) 75. pěší pluk vznikl v r. 1860 - zanikl v r.1918. Čestným majitelem pluku se stal polní zbromistr Franz Folliot de Creneville. V letech 1874 - 1880, 1885 - 1896, a 1905 - 1909 měl pluk posádku v Praze. Od roku 1912 byl pluk bez majitele. Mírová dislokace pluku v únoru roku 1914: Velitelství pluku, I., II. a IV. prapor (Salzburk), III. prapor Neuhaus (Jindřichův Hradec). Nadřízené útvary: 3.pěší divize ( XIV. armádní zbor). Velitelem byl oberst Franz Wiedstruck. Stav pluku v červenci 1914: Národnostní složení: 79% Češi, 20% Sudetští Němci, 1%ostatní. Doplňovací obvod Neuhaus (v současnosti Jindřichův Hradec v ČR). Pěší pluk 75. byl součástí 19. pěší divize rakousko-uherské armády, která od srpna 1914 bojovala na východní frontě proti Rusku. Zde se mimo jiné zúčastnil známé bitvy u Zborova v červenci 1917, kdy na jeho postavení útočili českoslovenští legionáři bojující na straně ruské armády.

3.1-7.2.1 3.1.20 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák pravděpodobně z předválečné produkce Budapeštské zbrojovky. Označení jednotky na hlavici bodáku O.K. je pravděpodobně zkratka pro vrchní velení (Oberkommando). Zajímavé je též číslo zbraně nezvykle vyražené na střence, jehož poslední dvojčíslí je též vyraženo na příčce.

3.1-7.2.2 3.1.61 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák mírového vzoru pro poddůstojníky ze zbrojovky v Budapešti (FGGY - Femaru Fegyver es Gepgyar, Budapest), převzatý R.U. armádou. Zbraň se v některých výrobních detailech liší od ostatních výrobců. Na první pohled je patrný větší oblouk háku příčky, dále pak průvlek na hlavici jílce k uvázání portepe není zajištěn standardně šroubkem (se zářezem pro šroubovák), nýbrž kulatým ketlovacím nýtkem sploštělým s obou stran. Ostatní deaily jsou již shodné. Nelze vyloučit ani možnost, že zbraň s čepelí vyrobenou v budapešťské zbrojovce zkompletovala jiná firma.

3.1-7.3.1 3.1.52 M95 L. Zeitler index zpět na obsah typ		Bodák pro poddůstojníky vyrobený firmou L. Zeitler z Vídně. Logo firmy je známo ve dvou provedeních, druhé provedení je např. na bodáku 3.1-1.3.1. Na druhé straně čepele je vyražena značka, kterou používá také firma Dürbeck, Wien IX. Domníváme se, že se může jednat o cechovní značku vídeňských mečířů nebo o značku výrobce čepele. Tato značka je zaznamenána i samotná na bodáku č. 3.1-8.3.1. Zbraň je na hlavici označena zkratkou jednotky KWV. Na bajonetech od tohoto výrobce jsme doposud nezjistili přítomnost rakouské přejímací značky. Konstrukčně je tento bodák zajímavý, čepel je v původním provedení s hranatým žlábkem, zatím co očko na portepe je již zjednodušeno - vyrobeno z ohnutého drátu.

3.1-8 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele

Poddůstojnické bodáky M95 vyráběné za války (pravděpodobně od roku 1916) se od původní produkce odlišují oblým žlábkem čepele a očkem na střapec (portepe) vyrobeným ze silného drátu. Také povrchová úprava je horší, často jsou zřejmé stopy po obráběcích strojích.

3.1-8.1.1 3.1.8 M95, OEWG, rozměry index zpět na obsah typ		Poddůstojnický bodák M95 válečné produkce zjednodušené výroby z produkce Štýrské zbrojovky. Po válečném konfliktu byl bodák s největší pravděpodobností ve výzbroji ozbrojených složek ČSR. Svědčí o tom nové přejímací značení uprostřed příčky mezi nýty, původní na čepeli bylo zrušeno přeškrtnutím. Ve spodní části hlavice příčky se nachází další značení, u kterého se domníváme, že se jedná o značku kontrolní: Ü - ÜBERWACHEN - kontrola, či ÜBERWACHUNGS nebo ÜBERHOLUNGS - generální oprava, repase. Posledním značením na bodáku, je číslo na temeni hlavice, jenž je číslem zbraně.

3.1-8.1.2 3.1.45 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Běžný služební bodák z válečné produkce zbrojovky OEWG pro poddůstojníky. Značka útvaru je standardně vyražená na konci zbraně (temeni hlavice). Pravděpodobně se může jednat o Sicherheitswache Wien - tedy Bezpečnostní stráž Vídeň. Tato značka se používala ještě v období Rakouské 1. republiky do r. 1938 - do anšlusu, do sloučení s německou "říšskou" policií.

3.1-8.1.3 3.1.55 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák pro poddůstojníky zjednodušené válečné produkce štýrské zbrojovky (OEWG). Zbraň byla zařazena do výzbroje 81. pěšího pluku, vytvořeného roku 1883.

Mírová dislokace pluku v únoru 1914:
Majitel pluku: Johann svobodný pán von Waldstätten
Velitel: Oberst Eugen Lüftner Edler von Krinnerstorff
Velitelství pluku: I. II. a III. prapor Iglau, IV.prapor Bileca
Nadřízené útvary : 4.pěší divize

(II.armádní sbor)
Stav pluku v červenci r.1914 :
národnostní složení - 69% češi , 30% Němci , 1% ostatní
Doplňovací obvod - Iglau (dnes Jihlava - ČR)
Zařazení pluku v srpnu r. 1914: IR 81 - I. II. a III. prapor v sestavě 7. pěší

brigády 4. pěší divize (II.armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.
IV. prapor IR 81 v sestavě 6. horské brigády 18. pěší divize (XVI .armádní sbor) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.

3.1-8.1.4 3.1.57 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák určený pro poddůstojníky, zařazen do výzbroje 54. pěšího pluku.

54. pěší pluk byl vytvořen roku 1661.
Mírová dislokace pluku v únoru roku 1914:
Velitel - Oberst Joseph Hrozný Edler von Bojemil
Velitelství pluku I., III. a IV. prapor Olmütz, II. prapor Jägerndorf.

Nadřízené útvary - 5. pěší divize

(I. armádní sbor).
Majitel pluku: Ernst Rüdiger von Starhemberg
Stav pluku v červenci roku 1914: národnostní složení - 64% Češi,

30% Sudetští Němci, 6% ostatní.

Doplňovací obvod - Olmütz

(Olomouc - dnes Česká republika).
Zařazení pluku v srpnu roku 1914:

54. pěší pluk v sestavě 9. pěší brigády 5. pěší divize (I. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

3.1-8.1.5 3.1.62 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák od firmy OEWG pro poddůstojníky, zařazen do výzbroje 73. R.U. pěšího pluku. Herzog Albrecht von Württemberg

73. pěší pluk byl zřízen 1. února 1860

na základě císařského Nejvyššího rozhodnutí ze dne 27. 12. 1859.
Pluk byl sestaven v haličském městě Rzeszow ze tří praporů pěších pluků

č. 35, 42 a 55. Doplňovacím obvodem

se stal Cheb.
Prvním majitelem pluku byl FML Alexander hrabě Mensdorff-Pouilly, kterého po pěti letech dne 16. 5. 1865 vystřídal GM Wilhelm vévoda z Württembergu.

Funkci zastával až do své smrti roku 1896. Dva roky byl pluk bez majitele, od r. 1898 - do r. 1918 se jím stal Albrecht Herzog von Württemberg.
Mírová dislokace pluku v únoru 1914:

Velitel - Oberst Adolf Brunswik von Korompa
Velitelství pluku - I., II., a III. prapor Praha, IV. prapor Eger.

Nadřízené útvary: 9. pěší divize (VIII. armádní sbor).

Stav pluku v červenci 1914:

Národnostní složení - 97% Sudetští Němci, 3% ostatní.
Doplňovací obvod Eger (Cheb - ČR).
Zařazení pluku v srpnu 1914: 73. IR - I., II. a IV. prapor v sestavě 18. pěší brigády 9. pěší divize ( VIII. armádní sbor) - pluk určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku.
III. prapor 73. IR - určený jako strážní jednotka Vrchního velení (AOK).

3.1-8.1.6 3.1.68 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň z výzbroje R.U. 74. pěšího pluku. Bodák určen pro poddůstojníky. Pěší pluk č. 74 (IR 74) Infanterieregiment Freiherr von Schönaich Nr. 74 (vytvořený v roku 1860) Mírová dislokace pluku v únoru 1914: velitel - Oberst Richard Bertolas velitelství pluku, I. a II. prapor (Reichenberg), III. prapor (Sarajevo), IV. prapor (Jičín) nadřízené útvary: 29. peší divize (IX. armádní sbor)

Stav pluku v červenci 1914:
národnostní zložení: 63% Češi,

36% Sudetští Němci, 1% ostatní
doplňovací obvod: Jičin (v současnosti Jičín v České republice)

Zařazení pluku v srpnu 1914:
IR 74 (I, II, a IV. prapor) v sestavě

58. peší brigády 29. peší divize

(IX. armádní sbor) – pluk určený pro frontu v Slavónsku proti Srbsku

III. prapor IR 74 v sestavě 9. horské brigády 1. peší divize (XV. armádní sbor) – prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku .

3.1-8.3.1 3.1.10 M95 pro poddůstojníky, pravděpodobně L. Zeitler, Vídeň index zpět na obsah typ
		Bodák pro poddůstojníky, vyrobený pravděpodobně firmou Ludvík Zietler- Vídeň VIII., zjednodušené válečné výroby. Doposud není potvrzené přejímací značkou, že byly bodáky od tohoto výrobce používány armádou Rakousko-Uherska, v úvahu připadají i jiné silové složky monarchie. Na konci hlavice je bodák značen zkratkou vojenské jednotky, pluku nebo praporu a evidenčním číslem zbraně. Bohužel neexistuje úplný seznam všech značek jednotek, tudíž se můžeme jako v tomto případě setkat se značením, které není možné přesně identifikovat.

3.1-8.0.1 3.1.30 M95 rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 pro poddůstojníky, služební verze z pozdní, zjednodušené válečné výroby. Na čepeli nečitelné značení.

3.1-8.0.2 3.1.34 M95 rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnické bodáky vz. 1895 byly vyráběny několika firmami. Vyobrazená zbraň není značena výrobcem. Zajímavostí je, že veškeré kovové části jsou v barvě leštěného kovu s méně obvyklým kulatým výbrusem na čepeli.

3.1-9 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, úprava modelu pro mužstvo

V průběhu 1. světové války byla výroba poddůstojnických bodáku omezena, ne-li zcela zastavena. Jejich trvalý nedostatek byl příčinou úprav bodáku pro mužstvo a improvizací pro připevnění střapce.

3.1-9.1.1 3.1.27 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 vyrobený během války Štýrskou zbrojovkou a individuálně předělaný na provedení pro poddůstojníky přidáním háku a očka na portepe. Posádka 18. pěšího pluku (Infanterieregiment Erzherzog Leopold Salvator Nr.18) byla ve městě Hradec Králové (Königgrätz), 2. prapor byl oddělen a sídlil ve městě Nevesinje (Bosna a Hercegovina). Národnostní složení pluku bylo následující (r. 1914): 75% Češi 23% Němci 2% ostatní Číslo 17582 je číslo zbraně z jednotky postavené za mobilizace.

3.1-9.1.2 3.1.71 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 vyrobený během války Štýrskou zbrojovkou a individuálně předělaný na provedení pro poddůstojníky přidáním dvou oček na portepe.

3.1-9.2.1 3.1.35 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Zbraň ze silnou starožitnou patinou z produkce budapešťské zbrojovky, jenž byl součástí výzbroje zemské obrany v uherské části monarchie. Ne zcela běžná ukázka improvizace, spočívající v osazení průvlaku na střapec ze silného ocelového drátu na hřbetní části hlavice. Důvodem těchto úprav bodáků pro mužstvo byl rapidní nedostatek zbraní určené pro poddůstojníky během válečných let 1. světové války.

3.1-9.2.2 3.1.44 M95 FGGY index zpět na obsah typ	Bodák pro mužstvo, vyrobený budapešťskou zbrojovkou (FGGY), byl provizorně upraven na poddůstojnickou verzi. Úprava spočívala v navaření háku příčky (bez demontáže střenek) a v netypickém přidělání průvlaku na střapec na spodní stranu hlavice.

3.1-10 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, hranatý žlábek čepele

3.1-10.1.1 3.1.24 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na štuc ze štýrské zbrojovky vyrobený před 1. sv. válkou.

3.1-11 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele

Tento typ bodáku z výzbroje R-U monarchie máme zařazen v kapitole "Československé bodáky" pod číslem 3.5-11.1.1. Dále si ho můžete prohlédnout také zde: 3.2-11.9.1 a 3.2-11.10.1


3.1-12 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, úprava modelu pro mužstvo

Tyto převážně individuálně upravované bodáky nahrazovaly nedostatek originálních poddůstojnických bodáků na štuc.

3.1-12.1.1 3.1.36 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Nálezový stav bodáku na štuc, jenž je celý pokryt lehkou korozí. Zbraň pochází z produkce zbrojovky ve Štýru z období 1. světové války, určený pro mužstvo. Dodatečná úprava na poddůstojníka byla provedena přiděláním průvlaku na střapec (portepé) na spodní části hlavice. Na čepeli je vidět vedle původního státního znaku R.U znak 1. rakouské republiky a na konci hlavice pak značení 8. pluku lehkého dělostřelectva, který byl dislokovaný v Salzburku.

Bodák pro poddůstojníky na štuc, úprava modelu pro mužstvo, OEWG	3.1-12.1.2 3.1.74	Celková délka:	-	mm
	3.1-12.1.2 3.1.74	Délka čepele:	-	mm
		Šířka čepele:	-	mm
		Tloušťka čepele:	-	mm
		Průměr nákružku:	-	mm
Bodák zjednodušené válečné produkce zbrojovky OEWG. Zbraň provizorně upravená pro poddůstojníky, určena na štuc či karabinu. Flammenwerfer Abteilung (plamenometný oddíl) 18. ledna 1915 byla z řad zákopníků zřízena dobrovolnická jednotka pro obsluhu nově zkonstruovaných plamenometů, jejímž velitelem byl jmenován bývalý velitel lipských hasičů kapitán Hermann Reddermann. Flammenwerfer Abteilung se stal částí 3. gardového zákopnického praporu. Nejdříve se skládal ze 6 rot, v roce 1917 se rozrostl na 12 rot, dílenský odřad a velitelství pluku. Každá plamenometná rota měla 20 velkých a 18 malých plamenometů. Četa (Flammenwerfertruppe) vyzbrojená 4 až 8 malými plamenomety byla součástí mnoha úderných praporů.

3.1-12.2.1 3.1.11 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 na krátkou pušku (štuc) z výrobní produkce zbrojovky v Budapešti, původně určený pro mužstvo, upravený během války na poddůstojnický. Úprava spočívala v navaření háku k příčce a na hlavici bodáku přidělání průvlaku na třapec v podobě ocelového drátu. Jak je již zmíněno dříve, byla ke konci 1. světové války omezena, ne-li úplně zastavena výroba poddůstojnických bodáků. Proto se různě upravovaly bodáky určené pro mužstvo.

Železniční a telegrafní pluk vznikl

1. 8. 1883 v rakouském Korneuburgu, kde se nacházely všechny jeho součásti. V roce 1912 došlo k osamostatnění Telegrafního pluku, jehož velitelství, společně se štáby I. a IV. praporu, radiovým oddílem, kádrem pro stabilní radiostanice, materiální správou i náhradním kádrem

sídlilo v St. Pölten, zatímco štáb II. praporu se nacházel v mad'arském Ödenburgu (dnes Šoproni) a štáb

III. praporu v Korneuburgu. Pluk byl v míru jen rámcový a mezi praporní velitelství bylo rozděleno 16 sborových telegrafních kádrů (dislokovány v sídlech sborových velitelství), 9 pevnostních

telegrafních kádrů (nacházely se v Klagenfurtu, Kotoru, Krakově, Přemyšlu, Pule, Rivě, Sarajevu, Trebinje a Tridentu), které doplňoval kádr pro pevnostní telegrafní školu v Pule.
Oba pluky tvořily Dopravní brigádu, jejíž velitelství se zformovalo ve Vídni již v roce 1909.

3.1-13 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, improvizovaná úprava modelu pro mužstvo napušku

Stejně jako v předchozí kapitole i tyto bodáky nahrazovaly nedostatek původních poddůstojnických bodáků. V tomto případě byl použit bodák pro mužstvo.

3.-13.1.1 3.1.42 M95 OEWG index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený před válkou Štýrskou zbrojovkou, byl později provizorně upraven pro poddůstojníky a doplněn muškou pro použití na štucu či karabině.

3.1-14 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, improvizovaná úprava modelu pro poddůstojníky na pušku

Vzhledem k tomu, že v danou chvíli nebyly bodáky s muškami k dispozici v dostatečném počtu, byla situace řešena improvizovanou úpravou. Úprava spočívala v tom, že na nákružek příčky bodáku byla našroubována vysoustružená muška z ocelové kulatiny nebo hranolku. Muška nebyla stranově posunovatelná.

3.1-14.1.1 3.1.21 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák běžné válečné zjednodušené výroby pro poddůstojníky s improvizovanou úpravou v podobě osazení nákružku příčky vysoustruženou muškou.





	Srovnání upraveného bodáku M1895 pro poddůstojníky s bodákem pro poddůstojníky z běžné výroby.

*******************************************************

3.2

Republik Österreich

Rakouská 1. republika

1919 - 1934

1934 - 1938

3.2-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.2-2.7.1 3.2.1 M95 GM rozměry index zpět na obsah typ
		Rakouská firma působící ve zbrojařském centru Ferlachu (GENNOSENSCHAFTS MACHINENHAUS DER BUCHSENMACHER FERLACH KARTEN AUSTRIA), používající jako logo kaligraficky upravená písmeno M. Zbrojovka vyráběla železářské zboží jako spousta jiných zbrojovek. Po roce 1934, kdy došlo ke změně vzhledu přebírací značky, související se změnou republiky na stavovský stát, dochází k uvolnění vyzbrojování a obnově výroby zbraní, tedy i bodáků.

		Po obsazení Rakouska Německou říší na jaře roku 1938, přešla zbrojovka i na výrobu bodáku na pušku Mauser 98k s kódovým označením - bym - (tuším, že jen do roku 1941).

3.2-2.8.1 3.2.2 M95 HWF rozměry index zpět na obsah typ
		Poměrně vzácný bodák M95 z období let 1934-38 s logem HWF - Heeres Waffen Fabrik (armádní zbrojovka). Pravděpodobně šlo o další továrnu ze zbrojařského centra ve Vídni. Více informací k dané továrně je zatím velkou neznámou.

3.2-2.8.2 3.2.7 M95 HWF rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z let 1934 až 38 od výrobce HWF, stejně jako bodák 3.2.2. I tento bodák prošel na konci své sužby bulharskými sklady, jak lze usuzovat z vyjiskřeného čísla na příčce, ale zůstaly mu původní střenky.

3.2-2.9.1 3.2.4 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 zjednodušené válečné produkce, upravený ve státní zbrojovce ve Vídni po 1. světové válce. Mezi přejímacím značením a logem fabriky je vyražený geometrický tvar v podobě trojúhelníku. Kromě trojúhelníku se na bodácích s označením Stf vyskytují i jiné tvary např. čtverec či kruh. Jaký mají značky význam, není zcela jasné, mohlo by se jednat o datumovou, materiálovou, či inspekční značku. Dle velkých zajišťovacích nýtů byla u bodáku po válce vyměněna příčka a bodák uložen v bulharských skladech.

3.2-2.9.2 3.2.5 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Další varianta bodáku M95 s označením STF s jiným geometrickým tvarem a to v podobě čtverce. Bodák po 2. válce prošel celkovou úpravou včetně výměny příčky a střenek. Poté byl uskladněn v již několikrát zmiňovaných bulharských skladech.

3.2-3 Bodáky pro mužstvo na pušku, degradace původně poddůstojnické verze

3.2-3.9.1 3.2.3 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 zjednodušené válečné produkce, upravený ve státní zbrojovce ve Vídni po 1. světové válce. Po 1. světové válce, mezi rokem 1918-38 prošly zbraně, respektive bodáky další životní etapou. Některé zamířily do našich zbrojovek, jiné zůstaly ve Vídni ve státní zbrojovce, která byla schválená vítěznými mocnostmi. Zde se též zbraně opravovaly a vyráběly nové. Tyto bodáky lze identifikovat dle značení STF vyraženého na čepeli pod příčkou, ve většině případů vedle přejímací značky (orlice).

3.2-4 Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele

3.2-4.2.1 3.2.13 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 na štuc původně z výzbroje R-U monarchie. Podle přejímací značky byl používán také armádou Rakouské republiky. Později byl repasován a na čepel bylo vyraženo číslo 288. Uživatele, který toto číslo vyrazil jsme doposud neidentifikovali. K bodáku patří pochva 5.7.3.

3.2-5 Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele

3.2-5.7.1 3.2.8 M95 GM na štuc rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z let 1934 až 38 od výrobce Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach, stejně jako bodák 3.2-2.7.1. Varianta na štuc je v poválečné výrobě velice vzácná, i když by to mělo být obráceně, protože dlouhé pušky byly zastaralé.

3.2-5.9.1 3.2.10 M95 na štuc, Stf rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák s přejímací značkou z let 1934 až 38 na štuc, jenž prošel repasí ve státní zbrojovce ve Vídni (Staatsfabrik). Na hlavici bodáku se nachází značení jednotky, ke které byl bodák původně zařazen.

3.2-5.9.2 3.2.12 M95 na štuc, Stf. rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 na štuc z období let 1934-38, z produkce státní zbrojovky ve Vídni. Zbraň byla zařazena do výzbroje MOTORIZOVANÉ MYSLIVECKÉ BRIGÁDY (zn. na konci bodáku KJB 4 - Kraftfahr Jäger Brigade 4). Jednotka vznikla 1. 6. 1935, zanikla 1. 4. 1938. Nadřízené velitelství - Rychlá divize, dislokovaná ve Vídni. Velitelé divize - Riebesam, Ludwig. Podřízená tělesa : 1 - 4 motorizovaný myslivecký prapor.

M95 na štuc, Stf.	3.2-5.9.3 3.2.15	Celková délka:	359	mm
	3.2-5.9.3 3.2.15	Délka čepele:	247	mm
		Šířka čepele:	22,8	mm
		Tloušťka čepele:	5	mm
		Průměr nákružku:	15	mm
Exemplář z let 1934 - 38 na štuc,vyroben státní zbrojovkou ve Vídni (Stf. - Staatsfabrik).

3.2-8 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele

3.2-8.9.1 3.2.6 M95 Stf. rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák zjednodušené válečné produkce, jenž prošel po 1. světové válce ve státní zbrojovce ve Vídni drobnou úpravou, která spočívala ve výměně nového uzamykacího systému (stiskátka) a osazením jiným, netypickým očkem pro zavěšení poddůstojnického třapce. A samozřejmě novým označením zbrojovky, státním symbolem a kontrolní značkou. Na temeni hlavice se nachází nečitelné značení vojenského útvaru a čísla zbraně ke které bodák náležel.

3.2-11 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele

3.2-11.1.1 3.2.14 M95 OEWG na štuc, pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na štuc zjednodušené válečné produkce, výrobce OEWG. Na bodáku je vyražena původní rakousko-uherská přejímací značka a přejímací značka Rakouské republiky v podobě orlice z let 1934 až 1938. Na hlavici bodáku se nachází značení jednotky, ke které byl bodák zařazen. Po anšlusu Rakouska byly tyto zbraně dál využívány armádou nacistického Německa. Exemplář bodáku M95 na štuc (v nálezovém stavu) z výzbroje německých ozbrojených složek.

3.2-11.9.1 3.2.9 M95 Stf. na štuc, pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na štuc zjednodušené válečné produkce, jenž prošel po 1. světové válce ve státní zbrojovce ve Vídni (Staatsfabrik) repasí. Na bodáku je vyražena značka zbrojovky a přejímací značka v podobě orlice z let 1918 až 1934. Na hlavici bodáku se nachází značení jednotky, ke které byl bodák původně zařazen.

3.2-11.10.1 3.2.11 M95 na štuc pro poddůstojníky, Steyr Daimler Puch rozměry index zpět na obsah typ
		Poddůstojnický bodák na štuc vyrobený po roce 1934 výrobcem Steyr Daimler Puch, pokračovatelem firmy OEWG.

*******************************************************

3.3

Magyarországi Tanácsköztársaság

Maďarská republika rad

Magyar Királyság

Maďarské království

1919 - 1919

1920 - 1944

3.3-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.3-2.2.1 3.3.1 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený v Budapešťské zbrojovce FGGY (Femaru Fegyver és Gépgyár, Budapest). Bodák je vyrobený dle válečného zjednodušeného vzoru, ale v "mírové" kvalitě. Proto, ale také kvůli odlišnému způsobu značení - přejímací značka na stejné straně čepele jako logo výrobce a sériové číslo obsahující písmeno a čtyři číslice na příčce, se domníváme, že se jedná o novou, meziválečnou výrobu a nebo repasi.

3.3-11 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele

3.3-11.2.1 3.3.2 M95 FGGY na štuc, pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ
		Zajímavý exemplář bodáku na štuc pro poddůstojníky vyrobeného v Budapešťské zbrojovce. Čepel bodáku je podle nového zjednodušeného vzoru, ale hlavice je se starým, šroubkem zajištěným poutkem na portepe. Pochva bodáku (5.9.1) je v typicky maďarské barvě a má kuličku provrtanou zespoda, jako maďarské bodáky M1935. Na příčce se nachází číslo ve formátu vyskytujícím se na bodácích výrobce FGGY s maďarskou přejímací značkou. Na tomto bodáku je však místo běžné přejímací značky písmeno K nebo H v kruhu. Význam této značky neznáme. Na pochvě je maďarská přejímací značka.

*******************************************************

3.4

Deutsches Reich

Německá říše (1889-1918)

Deutsches Reich (1933-43)
Großdeutsches Reich (1943-45)

Nacistické Německo

1889 - 1918

1933 - 1945

Německá armáda používala v době 1. sv. války v menší míře také bodáky M95. Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 se bodáky M95 nadále používaly v ozbrojených složkách Německé říše, a to hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. Ke konci války byly zbraněmi typu Mannlicher vyzbrojeny také jednotky Wollssturmu. Dále byly požívány v průběhu 2. sv. války v Italské, Madarské , Bulharské a Slovenské armádě. Pokud se na bodáku nacházelo původní číslo, bylo přeškrtnuto či ignorováno a na levé straně příčky blíže k nákružku bylo vyražené číslo nové - např. 3.5-2.5.1. Stejná čísla jako na příčce lze u některých bodáků M95 najít i na stiskátku nebo pod ním - viz 3.1-1.2.2.

Na hlavici některých bodáků M95 (určených pro Wehrmacht), se nachází orlička s písmeny WaA a číslem inspektora zbrojního úřadu, dosazeného armádou.

Část bodáků M95 prodělala v Německu důkladnější repasi, zahrnující výměnu střenek, místo nýtů byly použity šrouby a v některých případech byly i zabroušeny nýty na příčce. Z pochev byly odstraněny nýty držící náustek a ten byl upevněn šroubem z boku jako u pochev na bodáky 84/98. Bodáky i pochvy byly kvalitně načerněny. Není vyloučeno, že tyto bodáky byly určeny pro samopaly SI-100 /MP 34 (ö)/, buď pro německé ozbrojené složky, nebo na export.

3.4-1 Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele

3.4-1.1.1 3.4.7 M95 OEWG

rozměry index zpět na obsah typ

		M95 vyrobený Štýrskou zbrojovkou (OEWG) před 1. sv. válkou, repasovaný stejným způsobem jako bodák 3.4-2.1.2 a označený stejnou jednotkou. *Značka G.Z.SCH na hlavici znamená Grenz Zoll Schutz* (Pohraniční celní ochrana). R-U orlice byla z bodáku odbroušena.**

3.4-1.11.1 3.4.1 M95 Ernst Busch rozměry index zpět na obsah typ
		Na výrobě zbraní, respektive bodáku M95 se podílely i některé německé firmy, jako např. Ernst Busch ze Solingenu. Datum registrace firmy není doposud známo. Jejich výrobky se začali objevovat od roku 1879 až do roku 1922. Jestli firma vyráběla i po roce 1922 není jasné, neboť chyběla na seznamu ručně vyráběných zbraní v době vzniku Třetí říše. Ovšem výčet výrobců na seznamu nemusí být kompletní. Co se týká značení samotného bodáku, od

			rakouských M 95 se liší přejímacími značkami - korunka, iniciály panovníka a rok převzetí zbraně armádou, to jest W - Wilhelm II. německý císař a pruský král (1888 -1918) a č. 17 - rok převzetí zbraně armádou, které jsou vyraženy na vrchní hraně čepele těsně za záštitou.

			Konstrukčně se od rakouských bodáků příliš neliší, až na jeden detail a tím je uzamykací systém (stiskátko), které na rozdíl od rakouské výroby má dva pravé úhly, kdežto rakouské má jen jeden. Co do počtu dochovaných exemplářů v původním provedení se také řadí mezi málo běžné.

3.4-1.11.2 3.4.2 M95 Ernst Busch rozměry index zpět na obsah typ
		Typově stejný bodák jako předchozí z produkce Ernesta Busche, s drobnými výrobními a rozměrovými rozdíly. Hlavice bodáku je robustnější s tupým nosem. U prvního modelu je hlavice menší s ostřejším nosem. Značení výrobce na čepeli pod příčkou, z vrchu hrany čepele a na hlavici nad stiskátkem pak přejímací značka a značka inspektora. Po II. svět. válce byl bodák repasován a uskladněn v bulharských skladech.

3.4-1.15.1 3.4.4 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený okolo roku 1920 v Moravských ocelárnách. Tato varianta repase má šrouby s neprořízlou hlavou a nezabroušené nýty na příčce.

3.4-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.4-2.1.1 3.4.3 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Velmi pečlivě repasovaný bodák M 95 vyrobený v průběhu 1. sv. války ve Štýrské zbrojovce. Bodák - stejně jako další čtyři (3.4-1.1.1, 3.4-1.15.1, 3.4-2.1.2, 3.4-2.5.1) - nemá žádné přejímací značky (kromě původních). Není vyloučeno, že byl po repasi určen na export. Bodák je kvalitně nabrinýrován. Má zabroušené hlavičky nýtů na příčce a nové střenky zajištěné šrouby. Šrouby s prořízlou matkou i hlavou připomínají šrouby na čs. bodácích, repasovaných během 2. sv. války.

3.4-2.1.2 3.4.6 M95 OEWG

rozměry index zpět na obsah typ

		Stejný bodák jako 3.4-2.1.1, pouze s odlišnou povrchovou úpravou. *Značka G.Z.SCH na hlavici znamená Grenz Zoll Schutz* (Pohraniční celní ochrana)**

3.4-2.1.3 3.4.12 M95 OEWG Ws1 index zpět na obsah typ				Bodák pro mužstvo z výrobní produkce zbrojovky ve Štýru (vyrobený v průběhu 1. sv. války). Na hlavici bodáku je značka Ws1, což je označení (za okupace) zbrojnice v Rakouském Wellsu. Zbraň skončila po 2. sv. válce v bulharských skladech, jako většina těchto bodáků (repasován a očíslován elektr. tužkou).

3.4-2.1.4 3.4.13 M95 OEWG Ws1

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák pro mužstvo z výrobní produkce zbrojovky ve Štýru (vyrobený v průběhu 1. sv. války). Na hlavici bodáku je značka Ws1, což je označení (za okupace) zbrojnice v Rakouském Wellsu. Původní přejímací značka byla odbroušena. Na spodní straně hlavice je vyraženo písmeno P. Na rozdíl od předchozího exempláře má tento kus vyměněnou pouze příčku.

3.4-2.5.1 3.4.5 M95 AB

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák vyrobený konsorciem firem Altena a Bartl. Další varianta repase, tentokrát má prořízlé hlavy šroubů, ale nezabroušené nýty. Pro nápis v angličtině na levé střence nemáme vysvětlení.

3.4-2.14.1 3.4.9 M95 Zbrojovka Praga

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák vyrobený firmou Zbrojovka Praga za využití čepele ze štýrské zbrojovky. Domníváme se, že byl po okupaci používán německou brannou mocí, jak naznačuje číslo vyražené na hlavici. K bodáku patří stejně číslovaná pochva č. 5.5.2 vyrobená v ČSZ.

3.4-5 Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele

3.4-5.9.1 3.4.10 M95 Stf

rozměry index zpět na obsah typ

		Bodák na štuc repasovaný po 1. sv. válce ve štýrské zbrojovce s rakouskou přejímací značkou z let 1934 - 38. Domníváme se, že byl po anšlusu Rakouska používán německou brannou mocí, jak naznačuje číslo vyražené na čepeli. Bodák byl získán s pochvou č. 5.5.3, vyrobenou ve Zbrojovce Praga.

3.4-7 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, hranatý žlábek čepele

3.4-7.0.1 3.4.8

rozměry index zpět na obsah typ

		Za okupace získala německá armáda velké množství těžké vojenské techniky, zbraní, zařízení a munice. Vše, co ukořistila, bylo co nejrychleji odesláno do Německa. Mezi ukořistěnými zbraněmi byly samozřejmě i pušky Mannlicher včetně bodáků, které byly užívány hlavně policejními a druhosledovými jednotkami. Některé zmiňované bodáky prodělaly důkladnější repasi (dle německých vzorů), jiné byly jen nově označeny a doplněny standardním německým závěsníkem, popřípadě policejním portepem (viz.vyobrazený exemplář). Na příčce je značení Ws1 s orlicí, což by měl být depot v Rakouském Welsu.

*******************************************************

3.5

Československá republika

1918 - 1939

1939 - 1945

1918 - 1920 1920 - 1939

Bodáky vz. 1895, zavedené spolu s puškami téhož vzoru v ČSA po roce 1918, můžeme ze sběratelského hlediska rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou bodáky původně pocházející z rakousko-uherské výzbroje a jednak exempláře vyrobené v československých podnicích na počátku dvacátých let.

Převzaté rakousko-uherské bodáky všech výrobních variant s výjimkou bodáků náhradních byly při převzetí do výzbroje opatřeny tehdejšími přejímacími značkami, které jsou zajímavé především svojí nejednotností a přímo pestrostí provedení. Jako přejímací značka byl používán lvíček, který je většinou ještě doplněn velkým písmenem "S", číslem divizní zbrojnice 1-12, kde byl bodák ve výzbroji a posledním dvojčíslím letopočtu převzetí.

Velitelství jednotlivých divizí byly rozmístěna takto:

1 Praha
2 Plzeň
3 Litoměřice
4 Hradec Králové
5 České Budějovice
6 Brno
7 Olomouc
8 Opava
9 Bratislava
10 Báňská Bystrica
11 Košice
12 Užhorod

Obdobně byly značeny i starší vzory rakousko-uherských bodáků uložené ve zbrojnicích. Velikost vyražených značek se pohybovala v rozmezí od 2 mm do 7 mm. Přejímací značky byly vyraženy na příčce, na čepeli u příčky a na hlavičce jílce. Pochvy bodáků byly značeny na nosci. Původní rakousko-uherské značky vojenských útvarů, vyražené 3 mm raznicemi zezadu na hlavičce jílce, byly vypilovány a na jejich místo vyraženy nové značky československých jednotek. Zároveň byl bez úprav převzat i kožený závěsník z hnědé svrchní hovězí kůže.

Druhou skupinou bodáků vz. 1895 zavedených v ČSA tvoří bodáky vyrobené počátkem dvacátých let ve třech

československých zbrojních závodech. Byla to především Zbrojovka Brno, jejíž výrobky mají značku ČSZ, dále zbrojovka Praga v Praze Vršovicích, používající jako výrobní značku propletená písmena ZP v kolečku. Třetím výrobcem byly Moravské ocelárny a železárny v Olomouci - Řepčíně, jež měly značku písmena MO v oválu. Všechny tři firmy vyráběly kompletní bodáky, tvarově shodné s původním štýrským mírovým provedením, včetně pochev.

Kromě armády mělo bodáky vz. 1895 až do přezbrojení krátkými puškami vz. 1933 ve výzbroji též četnictvo. Národní garda pak měla bodáky vz. 1895 po celou první republiku.

Po postupném přezbrojení ČSA byly pušky a bodáky vz. 1895 staženy z armádní výzbroje. Jejich osud byl různý, od exportu do zahraničí až po konfiskaci Němci po okupaci republiky. Část těchto zbraní mělo ve výzbroji také protektorátní vládní vojsko. Pak již jen následovaly lokální konflikty na různých bojištích v Africe, a na konec sbírky pánů sběratelů.

Vládní vojsko
V důsledku výnosu vůdce a říšského kancléře dne 16. března 1939, č.75 Sb. o Protektorátu Čechy a Morava čl. 7, odst. 3, zřídili okupanti vládním nařízením vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava.
Vládní vojsko bylo organizováno jako profesionální armáda (mužstvo se zavazovalo k službě o celkovém trvání 25 let.) Nejvyšším řídícím a velitelským orgánem vládního vojska byl Generální inspektorát, který sídlil v bývalé budově ministerstva národní obrany Praze- Dejvicích společně s velitelstvím 539. divize wehrmachtu.
Vládní vojsko mělo za úkol spolupůsobit při udržování vnitřní bezpečnosti a pořádku včetně pomocných služeb, zvláště při pohromách ohrožující život a majetek. Výzbroj vojska byla lehká (v podstatě policejní), tvořila ji zastaralá karabina Mannlicher vz. 95 (4569 ks), bodák vz. 95 (4744 ks), jezdecká šavle vz. 04 (143 ks), pistole ráže 7,65 mm (228 ks), revolver ráže 8 mm (98 788 ks). Vládní vojsko bylo rozpuštěno ministrem národní obrany dne 11. 5. 1945.

3.5-1 Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele

3.5-1.13.1 3.5.4 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Krátce po vzniku naší republiky řešila naše nová armáda nejeden výzbrojní a výstrojní problém. Armáda musela být, také kvůli probíhajícím bojům s Polskem a Maďarskem, vyzbrojena pokud možno v co nejrychlejším čase. Problémem byla ale nejednotnost výzbroje, po bývalé monarchii nezůstala na našem území žádná zbrojovka vyrábějící opakovací pušky. Výzbroj Československé armády po roce 1918 byla defakto taková, že zbraně které zůstaly po R-U ve skladech se hodily leda tak ke strážní službě.

Bylo tudíž rozhodnuto nakoupit pušky M95 v Rakousku a Itálii (proběhl i nákup pušek typu Mauser v Holandsku). Z Itálie přišlo 20.000 ks pušek a bodáků v naprosto nevyhovujícím stavu z předchozích bojů. Z Rakouska přišlo 100.000 ks pušek a bodáků, přičemž převážná část bodáků byla v náhradním provedení. Na jižním Slovensku došlo také k zabavení nezanedbatelného množství zbraní 10-15.000 ks M95 Maďarům.
V tu dobu bylo k dispozici 335.692 pušek Mannlicher (různé modely), více jak 77.000 pušek systému Mauser, cca 35.000 francouzských pušek, 19.000 japonských pušek (většinou od legionářů) a

dalších 45.000 pušek ruských a italských. Tento stav byl samozřejmě neudržitelný, každý systém používal jiný náboj a kvalita pušek vyráběných za války nebyla zrovna ideální.
Na přelomu let 1919/1920 bylo rozhodnuto vyzbrojit pěchotu a jezdectvo puškami a karabinami Mannlicher. Tato volba byla v té době logická, rakouského materiálu u nás bylo nejvíce. Horší to bylo se samotnými puškami, pušky Mannlicher s přímotažnými závěry zaostávaly za ostatními puškami té doby. Už v listopadu 1919 byla vybrána státní zprávou k výrobě pušek na našem území Státní zbrojovka v Brně. Ta měla postupně začít s výrobou

pušek Mannlicher, stroje pro výrobu měly být zakoupeny v Rakousku (Steyer a Arsenal). V Brně zároveň probíhají opravy pušek Mannlicher a výroba náhradních dílů pro tyto pušky. Nové pušky Mannlicher však Zbrojovka na stávajícím zařízení vyrábět nemohla. Firma v roce 1920 zakoupila pro svou novou puškárnu stroje od firmy Mauser, už na podzim byla část strojů schopná výroby. Mimo to proběhla i výroba bodáků pro pušku Mannlicher vz. 1895, přičemž byly pověřeny tyto tři firmy: Moravské ocelárny a železárny v Olomouci -Řepčíně, zbrojovka Praga se sídlem v Praze - Dejvicích a zbrojovka v Brně - Zábrdovicích.

Zadání k výrobě znělo naprosto diletantsky, bodák M95 bude odpovídat mírové výrobě - tedy s plochou drážkou na čepeli. První vyrobené bodáky bohužel neprošly testy, neboť chyběla specifikace materiálu a to se projevilo v konečném výsledku, čepele byly překalené a tudíž praskaly. Nákup nových strojů, odstranění nedostatků a hlavně kvalifikovaní dělníci byly proto nezbytní.

Vyobrazený exemplář vyrobený zbrojovkou v Brně, skončil jako většina těchto zbraní dle vyjiskřeného čísla na příčce v bulharských skladech.

3.5-1.13.2 3.5.9 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ
		Exemplář z produkce Brněnské zbrojovky (logo na čepeli). Z opačné strany značení 9. divizního velitelství v Bratislavě.

3.5-1.13.3 3.5.11 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Bodák totožný s 3.5-1.13.1 s tím rozdílem, že neskončil v bulharských skladech jako většina těchto bodáků, ale zůstal zachován na našem území v podobě, v jaké byl vyroben. Na jeho zachovalosti se do jisté míry podepsalo to, že byl součástí výzbroje v Brněnském hlavním oděvním a lůžkovém skladu, jak naznačuje zkratka na temeni hlavice bodáku. Číslo 87 je číslo zbraně, ke které bodák náležel. Z boku hlavice je pak kódové označení divizního velitelství s číslem 6, což je Brno.

3.5-1.13.4 3.5.22 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Zbraň z produkce Brněnské zbrojovky. Čepel je značená logem firmy, pod ním pak značení 7. divizního velitelství v Olomouci a rok převzetí do výzbroje (tj. 1922).

3.5-1.13.5 3.5.28 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Bodák z produkce zbrojovky Brno, přejatý v divizním skladem v Bratislavě.

Zbraň z výzbroje 3. Československého horského pluku.

V rámci československé armády se k 15.1.1920 vytvořily čtyři horské pěší pluky. Byly dislokovány v horských oblastech Slovenska a základem pro jejich vytvoření byly dosavadní střelecké pluky domácího vojska z Čech a Moravy. Každý z uvedených horských pěších pluků se skládal ze tří horských praporů a z náhradního praporu. K 1.1.1921 jednotlivé horské prapory získaly postavení samostatných vojskových těles a velitelství pluků nadále měla jen taktické funkce. V souvislosti s tímto opatřením zanikly náhradní prapory a místo nich vznikly u všech horských praporů náhradní roty.

Horské prapory se dále skládaly z velitelství, horské technické roty se zákopnickou četou a spojovací četou, čtyř horských rot, z nichž 4. rota byla vždy rotou kulometnou. Samostatnost si horské prapory udržely do 15.9.1933 a následně se vrátily do bezprostřední podřízenosti velitelství jednotlivých horských pěších pluků. Týmž dnem zanikly technické a náhradní roty horských praporů a obnovily se náhradní prapory pluků. Horské pěší pluky tvořilo velitelství, pomocná rota s plukovní hudbou, tři horské prapory, náhradní prapor, technická rota a od 1.10.1935 také rota doprovodných zbraní. Všechny horské pěší pluky přešly dnem 15.3.1939 do složení slovenské armády.

Horský pěší pluk 3 Porad
(vznikl ze střeleckého pluku č. 13 Olomouc)

- VII. horský prapor
(od 15.9.1933 I. prapor hpp 3) Poprad, od ledna 1921 Levoča, od 1923 Poprad.

- VIII. horský prapor
(od 15.9.1933 II. prapor hpp 3) Kežmarok, od května 1926 Poprad, od září 1935 Podolinec.

- IX. horský prapor
(od 15.9.1933 III. prapor hpp 3) vznikl v září 1920 v Kežmarku, od října 1920 Spišská Belá, od prosince 1920 Stará Lubovňa, od února 1921 Podolinec.

- náhradní prapor

do prosince 1920 Olomouc, od září 1933 Poprad.

3.5-1.14.1 3.5.1 M95 Praga rozměry index zpět na obsah typ
		Jednou ze tří firem, jenž byla pověřena výrobou bodáků vz. 1895 na počátku 20. let v ČSR byla i zbrojovka Praga se sídlem v Praze - Vršovicích, používající jako výrobní značku propletená písmena ZP v kolečku. Firma vyráběla kompletní bodáky včetně pochev. Z kraje výroby zbrojovka použila již rozpracované součástky z rakouské zbrojovky ve Štýru. Čepele bodáků byly zpravidla chemicky matované, či pískované. Hlavičky jílce jeví známky leštěného kovu.

Na bodáku je vyražené přejímací značení(s boku hlavičky jílce,někdy též na čepeli u příčky), lvíčka v kosočtverečku a koncového dvojčíslí letopočtu 23.Pochvy jsou značeny na nosci .Zbrojovka Praga měla po celou

dobu své existence značné problémy a právě výroba bodáků jí držela nějaký čas nad vodou.V roce 1921 dostala objednávku na výrobu 32 000 ks bodáků s pochvami.Vzhledem k tomu ,že cenová nabídka zbrojovky Praga,tj. 80 kč za

jeden bodák s pochvou, byla ze všech třech vybraných firem nejvyšší a kvalita nízká,lze předpokládat skoro s jistotou,že žádná další objednávka nenásledovala.

3.5-1.14.2 3.5.21 M95 Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Bodák z výrobní produkce zbrojovky Praga s hranatým typem žlábku na čepeli, které zbrojovka vyráběla podle původního předválečného vzoru. Ačkoliv zbraň skončila jako uloženka v bulharských skladech (nové vyjiskřené číslo zbraně nacházející se na příčce) nebyl tento exemplář dále nijak repasován.

3.5-1.14.3 3.5.35 M95 Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ

28. pěší pluk

Pluk byl založen 29. 5. 1698 patentem císaře Leopolda I. V roce 1748 byl pluku určen verbovací (doplňovací) obvod Kolín nad Rýnem a Cáchy. V roce 1766 byl pluku určen nový verbovací obvod Morava a od roku Čechy - Kutná Hora. Od roku l87l byl doplňován z Prahy. Tím definitivně spojil své osudy s českými dějinami. Po dlouhou dobu se mu také, na znamení těsného sepětí s naším hlavním městem, jehož kulturní klima pomáhal spoluvytvářet, přezdívalo „Pražské děti“. V roce 1767 si pluk vylosoval egalizační barvu - trávově zelené límce a manžety s bílými knoflíky. Tuto barvu si pluk podržel až do zániku Rakousko-Uherska.

Za první světové války tvořili pluk z více

než 90 % Češi. V dubnu 1915, kdy působil na karpatské frontě, se pluk hrdinně bránil ruské přesile 14 dní. Do zajetí padlo pouze několik nemocných. Přesto se rozšířila fáma, kterou uvedl v život generál Klecanda, že většina jeho příslušníků přešla na ruskou stranu. Na základě hlášení velitele pluku o tom, že pluk přešel do zajetí, byl pluk zrušen a po soudním prošetření byl opět ustaven. IV. batalion příkladně sloužil na frontě v Montenegru - zde byl až do roku 1918.

Historie Pěšího pluku č. 28 od vzniku Československa v roce 1918.

3. listopadu 1918 dorazil ze své tehdejší posádky v Brucku an der Mur do Prahy náhradní prapor 28. pěšího pluku a o

týden později i polní pluk s pochodovým praporem. Ještě v listopadu byla část pluku nasazena v severních a východních Čechách a část bojovala na Slovensku proti maďarské armádě. Na přelomu roku 1918/19 (prosinec až únor) se pluk účastnil bojů na Těšínsku. Od března do června 1919 se pluk účastnil bojů s Maďary na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Pluk dále vykonával službu na Těšínsku a poté opět na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Do místa své stálé dislokace, kasáren Jana Roháče z Dubé ve Vršovicích, dojela poslední část pluku, II. prapor, 29. srpna 1921. Pěší pluk 28 existoval do 24. 09. 1938.

3.5-1.15.1 3.5.3 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Třetím, a co do počtu dodaných exemplářů největším výrobcem bodáků vz. 1895 pro ČSA byly Moravské ocelárny a železárny, akciová společnost Olomouc-Řepčín, s logem MO v oválu. 26. 8. 1921 firma obdržela objednávku na 24 387 kusů bodáků s pochvami. Cena 1ks bodáku vz. 1895, včetně pochvy vyrobených MO činila 55,80 Kč a byla jednoznačně nejnižší. Jelikož firma neměla s výrobou bodáků žádné zkušenosti, odrazilo se to na kvalitě výrobků, zejména u první partie (4000 ks).

			Ačkoliv první dodávka vykazovala četné nedostatky, nízká cenová kalkulace nakonec rozhodla, že MO obdržely i druhou objednávku na 50 000 ks bodáků s pochvami. To byla poslední objednávka, protože následovalo postupné přezbrojení naší armády puškami systému Mauser, ke kterým náležel bodák jiný.

3.5-1.15.2 3.5.6 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 téhož výrobce MO jako 3.5-1.15.1, s tím rozdílem, že bodák byl po válce repasován včetně výměny příčky a uložen v bulharských skladech.

3.5-1.15.3 3.5.8 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z výrobní produkce Moravských oceláren jako 3.5-1.15.1 a 3.5-1.15.2. Písmeno S na čepeli znamená sklad, lvíček je přejímací značka bez ohledu na velikost. Odstupem času byl tento velký lvíček nahrazen menším a doplněn o číslo divisního skladu, který bodák převzal.

3.5-1.15.4 3.5.12 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ		Vyobrazená zbraň je zajímavá nejen značením, ale také svým hrubým opracováním. Bodák pochází z produkce Moravských oceláren (logo na čepeli pod příčkou). Na konci hlavice jílce je vyražená zkratka plukovního značení, konkrétně 7. Divizního proviantního skladu. Sborový proviantní sklad 7 náležel mezi výkonné orgány proviantní služby. Nacházel se v posádce Olomouc a vznikl lednu 1919 jako tzv. vojenská zásobárna. V říjnu 1920 byl očíslován na vojenskou zásobárnu 7. Její obvod byl totožný s obvodem olomoucké 7. pěší divize. V dubnu 1923 byl přejmenován na divizní zásobárnu 7 a v lednu 1924 na divizní proviantní sklad 7. V letech 1923 až 1935 měl pobočku v Opavě. Po předání do podřízenosti velitelství olomouckého IV. sboru došlo počátkem ledna 1937 k jeho přejmenování na sborový proviantní sklad 7. Svoji činnost ukončil na sklonku července 1939 v návaznosti na rozpuštění čs. armády německými okupačními orgány.

3.5-1.15.5 3.5.13 M95 MO rozměry index zpět na obsah typ		Bodák, jenž je značen na čepeli logem MO, je z produkce Moravských oceláren a železáren v Olomouci-Řepčíně. Zbraň je dále značena na hlavici jílce z boku pod stiskátkem. Značení vypovídá, že bodák prošel divizním velitelstvím v Košicích. Na temeni hlavice se nachází značka 37. pěšího pluku a číslo zbraně, k níž bodák náležel. Velitelství 37. pěšího pluku vzniklo 12. září 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z 1. střeleckého pluku (1919-1920) na základě výnosu Ministerstva národní obrany (r. 1919). Sídlo pluku se nacházelo v Levoči a podléhalo velitelství 21. pěší brigády, od října 1920 velitelství 22. pěší brigády (1920-1937) a od ledna 1938 velitelství 17. divise.

3.5-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.5-2.1.1 3.5.5 M95 OEWG, repase v ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		V roce 1918 bylo četnictvo jako vojensky organizovaný bezpečnostní sbor v celé své struktuře převzato nově vznikající Československou republikou. Převzetí se týkalo i výzbroje. V nejranějším přechodném období výnos generálního velitelství četnictva Čs. státu ze dne 7. 12. 1918 pod č.j. 346 zrušil nošení šavlí u četnictva. Ta byla zavedena až začátkem roku 1924. Poboční zbraní četníka i četnického důstojníka se stal bodák bez střapce (portepe), který byl podle služební instrukce nošen ke stejnokroji ve službě i mimo ni.

			Vzhledem ke standardně zavedeným karabinám (krátké pušky) Mannlicher vz. 90, 95 byly zavedeny bodáky odpovídající používané zbrani. V předpise o zbraních a střelbě četnictva, vydaném věstníkem četnictva č. 13 z roku 1925, byl uveden bodák vz. 95 pro karabinu opatřený na nákružku muškou. Na počátku 20. let vyrobila zbrojovka Brno 5000 ks bodáků na četnickou karabinu, respektive v původní rakouské terminologii na krátkou pušku, tedy bodáků s muškou na nákružku. Je zde určitě rozpor mezi předpisem a skutečností.

Z dochovaných exemplářů a dobových fotografií byly četníci vyzbrojeni jak bodáky vz. 95 s muškami na nákružku, tak bez mušek. Je zřejmé, že na četnické karabiny (krátké pušky) se v éře Československa používaly i klasické bodáky vz. 95 pro pěchotní (dlouhé) pušky Mannlicher jak pro mužstvo, tak i pro poddůstojníky u kterého příčka

bodáku vybíhá v hák stočený směrem k čepeli, a s průvlakem na hlavici jílce.
Každá zbraň, která náležela četnické správě, byla opatřena značkou ČET. Bodáky se nosily na opasku na levém boku v původních závěsnících rakousko-uherské výroby i v nových ušitých prvorepublikovými firmami.

Jako vycházkové zbraně se často

používaly bodáky, jejichž kovové součástky včetně pochvy byly niklované. Vycházkové bodáky většinou nešly nasadit na zbraň.
Tyto krátké chladné zbraně vydržely ve výzbroji až do roku 1935, kdy byla zavedena nová dlouhá palná zbraň s novým typem bodáku.

3.5-2.1.2 3.5.10 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z výroby Štýrské zbrojovky (logo OEWG), zjednodušené válečné produkce s kulatým výbrusem čepele. Z opačné strany státní znak R.U. nad kterým je Čs. přejímací značení 2. divizního velitelství v Plzni. Pokud je značení v této formě včetně čísla 18 na konci,znamená to že se neví rok výroby bodáku. Předpis nařizoval označit bodáky z výše uvedených nákupů, ze skladů a nebo zabavené, u kterých není znám původ a rok výroby, číslem 18. Po letech byl převzat bulharskou armádou a po 2. sv. válce uložen ve skladech, důkazem jsou nově vyjiskřená čísla na příčce bodáku.

3.5-2.1.3 3.5.20 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Pěkně zachovalý exemplář bodáku vyrobeného Štýrskou zbrojovkou během 1. sv. války. Podle značení na hlavici byl bodák zařazen do výzbroje Pěšího pluku 23 "Amerických Slovákov" a podle značení na čepeli byl také veden v inventáři 10. pěší divize s velitelstvím v Bánské Bystrici (Pěší pluk 23 podléhal 9. pěší divizi v Bratislavě). Vyjiskřené číslo na příčce pochází z bulharských skladů.

Název Pěší pluk 23 "Amerických Slovákov" pochází od 23. pluku francouzských legií, vzniklého 14.6.1918 v rámci československých legií ve Francii z vojáků slovenské národnosti pocházejících převážně ze Spojených států. Do bojů I. světové války se pro krátkost času na výcvik nezapojil a do Československa přijel v polovině ledna 1919. Jeho mírovou posádkou se stala Bratislava. V rámci unifikace pěchoty čs. branné moci se v říjnu 1920 sloučil s (c. a k.) pěším plukem č. 23 a s 3. střeleckým plukem domácího vojska, tj. původním 13. honvédským pěším plukem vytvořeným v roce 1890. Pojmenování „Amerických Slovákov“ pluk získal v 24.10.1923. V Bratislavě sídlilo velitelství pěšího pluku 23 s pomocnou i technickou rotou, II. prapor a náhradní prapor. I. prapor se

nacházel v Petržalce a III. prapor v Malackách. Oba prapory se v lednu 1921 přesunuly do Bratislavy, kterou naopak opustil II. prapor, přemístěný do Trnavy. Do této posádky se postupně přestěhovaly i ostatní součásti pluku. V květnu 1929 se redislokoval náhradní prapor, v lednu následujícího roku III. prapor a plukovní velitelství s pomocnou i technickou rotou a v prosinci 1938 také I. prapor. Trnavu naopak opustil III. prapor, který se v září 1935 přestěhoval do Malacek. V bezprostřední podřízenosti velitelství pluku v Trnavě vznikla v říjnu 1935 rota doprovodných zbraní a v lednu 1938 rota velkých kulometů proti letadlům. Po odtržení Slovenska od Československa a vytvoření tzv. Slovenské republiky v březnu 1939 pluk během reorganizace jejího pozemního vojska zanikl.

3.5-2.1.4 3.5.26 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Sběratelsky zajímavý exemplář M95 pro mužstvo. Zbraň pochází z produkce zbrojovky Štýr (logo na čepeli). Bodák vyrobený v období války postrádá přejímací značení (státní znak), tudíž nebyl zaveden do výzbroje R.U. armády. Zbraň byla zařazena do výzbroje nově vzniklé Československé armády, kde v té době zaznamenala drobných změn. Ořechové střenky standardně (u těchto zbraní) zanýtované přes kulaté podložky dvěma nýty s půlkulatými hlavami, jsou připevněny dvěma zapuštěnými šrouby s maticemi se zářezy.

Ze značení na konci hlavice jílce lze vyčíst, že byl bodák ve výzbroji 202. horského dělostřeleckého pluku.
Pluk vznikl ze zbytku původních jednotek (GAR - Gebirgsartillerie regiment) a to z 6, 15, 27, 39 pluku horského dělostřelectva.

Od r. 1919 do r. 1923 byl pod označením H.D.P 204 (Horský dělostřelecký pluk 204). 1. 1. 1923 došlo ke změně názvu a vzniku nového 202. dělostřeleckého pluku. Pluk byl dislokován v Prešově, od září

r. 1935 do r. 1938 v Kežmaroku.

Nadřízené velitelství: 2. Horská brigáda, od ledna do září r. 1938 17. divise. Jmenovaným měsícem a rokem (září 1938) pluk zanikl.

3.5-2.4.1 3.5.17 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ		Výroba tohoto bodáku byla realizována konsorciem firem Bittner, Fükert a Morgenstern z Vejprt- "BFM"- logo na čepeli. Bodák byl převzat do výzbroje divizního velitelství v Opavě, (přejímací značení na čepeli vedle loga výrobce). Nakonec svoji cestu zakončil jako většina těchto zbraní v bulharských skladech. Důkazem jsou vyjiskřená čísla zbraně na příčce. Při pohledu na bodák(y) z válečné a těsně poválečné produkce, zejména od menších výrobců, je vidět jejich hrubé zpracování s výraznými stopami po výrobních nástrojích.

3.5-2.4.2 3.5.34 M95 BFM rozměry index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený konsorciem firem Bittner, Fükert a Morgenstern - BFM. Na hlavici jílce se nachází označení 22 P (pěší pluk 22) a číslo zbraně. Velitelství pěšího pluku vzniklo 30. srpna 1920 v rámci unifikace branné moci sloučením 22. pluku francouzských legií [1918-1920] a (c.a k.) 74. pěšího pluku [1918-1920] na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 5.700-org.1919. Nacházelo se v Jičíně, podléhalo velitelství 7. pěší brigády [1920-1937] a od ledna 1938 velitelství 13. divise [1937-1938]. Pluk od října 1923 do září 1938 nesl čestný název „pěší pluk Argonský“ a od svého předchůdce převzal vyznamenání Válečným křížem 1914-1918.

3.5-2.5.1 3.5.7 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák s logem na čepeli AB pochází z produkce konsorcia firem Altena a Bartl. Po 1. sv. válce převzala bodák do své výzbroje čs. armáda, konkrétně 5. divizní velitelství v Českých Budějovicích.

3.5-2.5.2 3.5.30 M95 AB rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák s logem na čepeli AB pochází z produkce konsorcia firem Altena a Bartl. Po 1. sv. válce převzala bodák do své výzbroje čs. armáda, konkrétně v roce 1918 4. divizní velitelství v Hradci Králové a pod něj náležející pěší pluk č. 30.

Na přelomu let 1869 a 1870 vznikl ve Vysokém Mýtě zeměbranecký prapor č. 30, v roce 1898 byl rozšířený na pluk. Ve zmíněné posádce útvar setrval do vypuknutí 1. světové války. Po vytvoření samostatného československého státu se v listopadu 1918 organizovaně vrátil z italské fronty do Vysokého Mýta a po

krátké době se zapojil do potlačení povstání části německého obyvatelstva v českém pohraničí. Pluk následně odjel na Slovensko, kde aktivně zasáhl do probíhajících bojů s vojsky maďarské armády, zejména při střetnutích v prostoru Košic a Lučence. V rámci unifikace čs. armády došlo koncem roku

1919 k jeho sloučení s bývalým pěším plukem 98 v nový 30. pěší pluk, který od 13. března 1930 nesl pojmenování "Aloise Jiráska". V posádce Vysoké Mýto setrval až do 31.7.1939, kdy při likvidaci čs. branné moci zanikl.

3.5-2.14.1 3.5.2 M95 OEWG, kompletace Praga rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák vyrobený firmou Praga za využití čepele ze štýrské zbrojovky. Čepel je s oválným žlábkem, typickým pro válečnou produkci. Nové čepele vyráběla zbrojovka Praga podle předválečného vzoru s hranatým žlábkem. Bodák prodělal v bulharsku repasi, o čemž svědčí nové nýty příčky, které jsou větší a hrubě zpracované ve srovnání s původním provedením.

3.5-2.14.2 3.5.15 M95 OEWG - Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Bodáky vyrobené ve Zbrojovce Praga jsou zajímavé tím, že jejich část byla zkompletována ze součástek odkoupených od štýrské zbrojovky přímo či od jejich subdodavatelů v českých Vejprtech. Takto poskládané bodáky mají na čepeli dvě výrobní značky OEWG a ZP. Jeden z několika málo exemplářů, který nebyl již dále jinak upraven či repasován a neskončil v bulharských či jiných skladech a zůstal v původním výrobním provedení.

3.5-2.14.3 3.5.19 M95 Zbrojovka Praga rozměry index zpět na obsah typ		Vyobrazený exemplář z produkce zbrojovky Praga se z výrobního hlediska v ničem neliší od zbraně pod číslem 3.5-2.14.2. Rozdíl je pouze ve značení, z kterého je patrné, že byl bodák zařazen do výzbroje Zásobárny 1 u 1. divize, velitelství Praha. Divizní zásobárna 1 vznikla 1. dubna 1923 přejmenováním z vojenské zásobárny 1 (1920-1923). Nacházela se v Praze a podléhala velitelství 1.divize (1920-1938). Součástí zásobárny bylo velitelství s hospodářskou správou a pomocnou rotou, skladiště zásobnin, pekárna a náhradní těleso s augumentačním skladem. Zásobárna byla 1. ledna 1924 přejmenována na divizní proviantní sklad 1 (1924-1937).

3.5-2.14.4 3.5.25 M95 OEWG / Praga rozměry index zpět na obsah typ		M95 z produkce zbrojovky Praga s využitím čepele vyrobené na konci války ve Štýrské zbrojovce. Bodák byl součástí výzbroje městské policie v Hradci Králové. Na hlavici, z boku pod stiskátkem, se nachází přejímací značka z roku 1923, na čepeli je přes logo zbrojovky Praga vyraženo číslo zbraně (HK 272).

3.5-4 Bodáky pro mužstvo na štuc, hranatý žlábek čepele

3.5-4.2.1 3.5.31 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ		Předválečné provedení bodáku vyrobeného v budapešťské zbrojovce. původní značení 2 Sappeurbataillon (sapérský prapor), později převzatý čs. četnictvem.

3.5-4.13.1 3.5.33 M95 ČSZ rozměry index zpět na obsah typ		Vzácný bodák M95 vyrobený ve Zbrojovce Brno na přímou objednávku Československého četnictva. Armáda, přestože používala také krátké pušky M95, bodáky s muškou neobjednala.

3.5-5 Bodáky pro mužstvo na štuc, oblý žlábek čepele

3.5-5.1.1 3.5.29 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Bodák vyrobený během války ve štýrské zbrojovce, po 1. sv. válce převzat čs. armádou, podle přejímací značky sloužil někde v 7 divizi Olomouc.

3.5-5.7.1 3.5.18 M95 GM rozměry index zpět na obsah typ		Bodák od výrobce Gennosenschafts Maschinenhaus der Buchsenmacher Ferlach z let 1934 až 1938 na krátkou pušku Mannlicher, stejně jako exemplář 3.2-5.7.1.

3.5-8 Bodáky pro poddůstojníky na pušku, oblý žlábek čepele

3.5-8.1.1 3.5.23 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		M95 pro poddůstojníky vyrobený v průběhu 1. sv. války ve Štýrské zbrojovce. Po válce byl bodák převzat čs. armádou a zařazen do výzbroje divizního velitelství v Praze, (přejímací značení na čepeli vedle rakouské orlice). Podle značení na hlavici byl bodák přidělen 46. pěšímu pluku, jehož velitelství bylo umístěno v Chomutově. Způsob značení zbraní byl přejat z bývalé rakouské armády a měl dvojí význam: Jednak byla precizní evidence a možnost záměny se snížila na minimum a za druhé bodák sloužil jako osobní doklad. Při případné kontrole na vycházce musel voják ukázat bodák. Bylo-li třeba, poznamenal si kontrolní orgán značení vyražené na hlavici jílce a na základě toho bylo možné daného vojáka přesně identifikovat. Dle předpisu se bodák odkládal jen ve vojenských ubikacích, v neveřejných místnostech, při sportu a tanci.

3.5-8.1.2 3.5.24 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Poddůstojnický bodák z produkce zbrojovky ve Štýru. Po skončení 1. sv. války přešel do výzbroje nové Čs. armády. Na hlavici z boku pod stiskátkem a na nosci pochvy (5.3.9) se nachází značení 2. divizního velitelství v Plzni.

Pěší pluk 33 vznikl při unifikaci v říjnu 1920 sloučením dosavadního 33. pěšího pluku italských legií (vznikl 26.4.1918), 73. pěšího pluku (vznikl 1860 v Chebu) a 6. střeleckého pluku (vznikl 1889 v Chebu). Unifikovaný pluk byl tvořen velitelstvím pluku s pomocnou rotou a technickou rotou, I. až III. praporem a náhradním praporem. Všechny součásti pluku se v době jeho vzniku nacházely v Chebu. V lednu 1921 byl odeslán na Slovensko II. prapor, který až do září 1921 působil ve Velkém Krtíši. Poté se nejprve ubytoval v Praze–Motole a od července 1926 ve Falknově nad Ohří. V téže době se do tohoto města přesunul i náhradní prapor. V říjnu 1935 u pluku vznikla rota doprovodných zbraní dislokovaná v Chebu. Čestné pojmenování Doss´Alto pluk získal na základě rozhodnutí prezidenta republiky 24.10.1923.
V únoru 1938 byl celý pluk přeložen na

Slovensko. Plukovní velitelství s přímo podřízenými rotami a III. praporem sídlilo v Šaštíně, I. prapor v Cerovom–Lieskové, II. prapor v Senici a náhradní prapor v Novém Mestě nad Váhom. Do Senice se v prosinci 1938 přestěhovaly velitelství pluku s podřízenými rotami a III. prapor. V téže době se I. prapor přesunou do Modry. Svoji existenci pluk ukončil v létě 1939, při reorganizaci útvarů pěchoty nově vytvořené slovenské armády.
Po ukončení 2. světové války se v červnu 1945 pěší pluk 33 obnovil ve Falknově nad Ohří. V srpnu téhož roku byl přemístěn do Chebu. Zde kromě plukovního velitelství sídlil III. prapor a náhradní prapor, zatímco I. prapor se ubytoval v Aši a II. prapor v Kynšperku nad Ohří, odkud se později rovněž přesunul do Chebu. V říjnu 1947 proběhla reorganizace pluku na pěší prapor 33. Dne 3.3.1948 opětně obdržel

pojmenování Doss´Alto, které mu ale bylo ponecháno pouze do května 1950. Zpětná reorganizace praporu na pluk se formálně uskutečnila v říjnu 1949, útvar si ovšem ponechal rotní organizaci. V Chebu setrval až do svého zrušení koncem roku 1950, kdy byl předán Ministerstvu národní bezpečnosti k posílení nově zřizovaných jednotek Pohraniční stráže.

Ve velení pluku se postupně vystřídali: plk. pěch. Rudolf Fabián (1920 až 1925), plk. pěch. Silvestr Bláha (1925 až 1926), pplk. pěch. Antonín Wilfert (1926 až 1927), plk. pěch. Silvestr Bláha (1927 až 1929), plk. pěch. Jindřich Bejl (1929 až 1931), pplk. pěch. František Kadláček (1931 až 1932), plk. pěch. Jindřich Bejl (1932), plk. pěch. Karel Dašek (1932 až 1935), plk. pěch. František Kouřil (1935 až 1937), plk. gšt. Eduard Horák (1937 až 1939) a nezjištěno (1945 až 1950).

3.5-8.1.3 3.5.27 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		M95 pro poddůstojníky z válečné produkce Štýrské zbrojovky. Po válce byl bodák převzat čs. armádou a zařazen do výzbroje divizního velitelství v Praze, (přejímací značení na čepeli vedle rakouské orlice). Podle značení na hlavici byl bodák přidělen 5. pěšímu pluku. 5. pěší pluk (čestný název Pěší pluk Tomáše Garrigue Masaryka) existoval v období 29.09.1920-24.09.1938 a sídlil v Praze v Kasárnách Milana Rastislava Štefánika. Pluk vznikl z 5. československého střeleckého pluku, působícího v letech 1917-1920 na sibiřském bojišti.

3.5-8.1.4 3.5.36 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Poddůstojnický bodák M95 vyrobený ve Štýrské zbrojovce s čs. přejímkou a značením Národní Gardy č. 1 Praha.

Národní garda

Národní garda byla organizací navazující na tradice dobrovolných měšťanských ostrostřeleckých sborů z 19. století. V roce 1926 byly tyto ozbrojené jednotky sdruženy do „Svazu ozbrojených jednot RČS“, který se v roce 1930 přejmenoval na „Národní gardy“ a jejich ústředním orgánem se stal „Svaz národních gard RČS“. Hlavním úkolem NG bylo připravovat své příslušníky pro pomocnou vojenskou službu v případě mobilizace a války. Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Příslušníci NG měli přitom pěstovat vlasteneckého ducha s vyloučením příklonu k jakékoliv politické orientaci. V roce 1934 členskou základnu NG tvořilo 1850 členů sdružených do 22 organizací. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Při menším počtu tu vzniklo družstvo (četa), které podléhalo nejbližší gardě. Členy gardy se mohli stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Pouze řádní gardisté měli právo nosit zbraň a stejnokroj. Obstarání výstroje (stejnokroj měly gardy po vzoru vojenských uniforem) ovšem dělalo finanční problémy leckteré gardě. Jednotlivé NG si obstarávaly výstroj podle svých možností. Například za munici musely armádě platit, při objednání ostré munice byla cena 0,15hal za kus a prázdné nábojnice museli vrátit. Za každou chybějící museli uhradit 0,50hal. Národní garda byla nucena shánět peníze na provoz od sponzorů. Členovy NG mohl být udělen řád za zvláštní zásluhy bez ohledu na dobu členství, pokud podpořil NG tak zvanou hmotnou podporou (přeloženo – sponzorským darem). Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Počátkem roku 1935 se novým velitelem „Národních gard“ stal pplk. pěch. Karel Kříž v hodnosti generála NG, který nahradil dřívějšího velitele plk. Josefa Černohorského. V dubnu 1936 v rámci NG působilo 112 místních organizací (z toho 15 na Slovensku a 2 na Podkarpatské Rusi) s 22 400 členy. V srpnu 1938 v čele NG stanul nový velitel arm. gen. v. v. Josef Šnejdárek a pplk. Kříž nadále působil jako jeho 1. zástupce. V době všeobecné mobilizace, provedené koncem následujícího měsíce, vydal „Svaz národních gard RČS“ výzvu k mužům, na které se nevztahovala vojenská povinnost, aby se přihlásili do služeb občanské obrany v národních střeleckých gardách, a k ženám, aby se přihlásily k dobrovolné a bezplatné pomoci v těchto gardách. Nařízením protektorátní vlády z 31.3.1939 byla činnost NG, stejně tak jako všech dalších občanských polovojenských a tělovýchovných organizací, ukončena. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 Národní garda obnovila svoji činnost pouze krátce.

Několik dobových dokumentů nám ilustruje činnost NG.

NĚKOLIK HISTORICKÝCH SKUTEČNOSTÍ ZE VZNIKU NÁRODNÍCH STŘELECKÝCH GARD První ustavující valná hromada Svazu ozbrojených jednot v republice Československé se konala 24. Dubna 1927. Usnesením této valné hromady byl zvolen prvním velitelem Josef Černohorský. Rovněž bylo stanoveno rozmístění jednotek Ozbrojených jednot takto:
č.1	PRAHA (bývalá pěchota a jízda)
č.2	PRAHA (bývalí granátníci)
č.3	PLZEŇ
č.4	JIČÍN
č.5	PÍSEK
č.6	KLATOVY
č.7	DOMAŽLICE
č.8	TURNOV
č.9	PŘÍBRAM
č.10	ROKYCANY
č.11	TÁBOR
č.12	VYSOKÉ MÝTO
č.13	BĚLÁ POD BEZDĚZEM
č.14	LÁZNĚ BĚLOHRAD
č.15	ČESKÉ BUDĚJOVICE
č.16	RAKOVNÍK
č.17	BEROUN
č.18	NOVÝ BYDŽOV
č.19	TATOBITY
č.20	BRNO
č.21	MNICHOVO HRADIŠTĚ
č.22	OLOMOUC
č.23	KROMĚŘÍŽ
č.24	JABLONEC NAD NISOU
č.25	HODKOVICE U LIBERCE
č.26	MORAVSKÁ OSTRAVA
č.27	PROSTĚJOV
č.28	LIBEREC
č.29	ZNOJMO
č.30	ŠTERNBERK
č.31	JIHLAVA
č.32	SLEZSKÁ OSTRAVA
č.33	DVŮR KRÁLOVÉ
č.34	ORLOVÁ
č.35	JABLUNKOV
č.36	MLADÁ BOLESLAV
č.37	HRADEC KRÁLOVÉ
č.38	ÚSTÍ NAD LABEM
č.39	TANVALD
č.40	BENEŠOV U PRAHY


Čísla některých dalších jednotek NG:
č.41	Trutnov
č.45	Žacléř
č.121	Nová Paka
č.141	Vrchlabí
č.229	Bernartice u Trutnova

Oblastní velitelství jednot
č. 1:	PRAHA	ozbr. jednoty č.:	1, 2
č. 2:	PLZEŇ	- " - - " - :	3, 6, 7, 9, 10, 16, 17.
č. 3:	TURNOV	- " - - " - :	3, 8, 12, 13, 14, 18, 19, 21, 24, 25, 28, 33, 36, 37, 39.
č. 4:	Č. BUDĚJOVICE	- " - - " - :	5, 11, 15.
č. 5:	OLOMOUC	- " - - " - :	22, 23, 27, 30.
č. 6:	BRNO	- " - - " - :	20, 29, 31.
č. 7:	MOR. OSTRAVA	- " - - " - :	26, 32, 34, 35.
Poznámka zpracovatele: v přehledu chybí čísla 38 a 40!!

Svazový rozkaz č.2

V Praze dne 20 února 1935

11/ Znehodnocení pušek Werndl.

Ministerstvo Národní obrany výnosem čj. 14.352pres./1.oddělení/1934 zamítlo z důvodů zásadních žádost Svazu NG. O výměnu pešek syst. Werndl za pušky vzoru Mannlicher, povolilo však, aby NG. Ponechaly si tyto pušky jako zbraň dekorační nebo památkové s podmínkou, že budou znehodnoceny podle připojeného nákresu na vlastní náklad místní firmou, která má autogenní zařízení; jinak bylo by nutno pušky Werndl jako zbraně vojenské odevzdati zemské zbrojnici I. detach. správ. odděl. v Purkraticích v Čechách s odvoláním na shora citovaný výnos MNO.

Nařizuji proto, aby NG., v jejichž majetku jsou pušky syst. Werndl, buď je znehodnotili shora popsaným způsobem, chtějí-li si je ponechati, nebo je odevzdaly shora uvedenému ústavu. Provedení tohoto rozkazu hlaste do 10. března t.r.. NG., které pušky syst. Werndl nemají, hlásí to do téže lhůty.

Svazový rozkaz č.4

V Praze dne 6 března 1935

§8. Zákaz úpravy zapůjčených bodáků

MNO. vytklo Svazu NG., že jistá NG. odstranila na zapůjčených bodácích evidenční čísla, upozorňujíc, že příště musilo by podobné jednání kvalifikovati jako poškození zbraní a žádati náhradu škody. Velitelství Svazu NG. zakazuje jakoukoli úpravu zapůjčených zbraní.

Svazový rozkaz č.9

V Praze dne 25 července 1935

Čl.1.Ručení za zbraně a součástky výzbroje a výstroje.

M.N.O. Výnosem čj.2548 dův./pres./1.odděl.1935 nově upravilo ručení za zbraně Národními gardami odebrané a odebírané. Podle tohoto výnosu ručí každá Národní garda za úplný počet i za dobrý stav zbraní a součástek výstroje, svěřených jí pro její činnost a to nejen složenou zárukou, nýbrž podle okolností i celým vlastním majetkem nebo jměním. Povede proto přesnou evidenci uvedeného materiálu jakož i munice podle zásad, obsažených v příslušných vojenských předpisech.

K provádění běžných oprav bude ministerstvem Národní obrany přidělena odpovídající zásoba souprav záložních součástek pro pušku Mannlicher vz.95 a pro bodáky s pochvou. Opravy, nutné v důsledku normálního opotřebení, budou prováděny vojenskými zbrojíři nejbližších útvarů v režii vojenské správy. Použité součástky ani práce se neúčtují.

Také ostatní nutné opravy budou provedeny příslušnými vojenskými orgány, avšak za jejich provedení poskytnou Národní gardy plnou náhradu.

Prováděti opravy jiným způsobem není dovoleno. K uložení zmíněného materiálu použije se vlastních vyhovujících a bezpečných skladišť v místech sídla jednotlivých Národních gard. Jestliže takového vyhovujícího skladiště nebude, mohou býti zbraně a střelivo bezplatně uloženy ve skladišti nejbližšího vojenského útvaru. V tom případě přejímá vojenská správa záruku za počet uloženého materiálu. Ošetření a konservování provedou Národní gardy v rámci vlastního výcviku. Konservační materiál opatřuje Svaz Národních gard od vojenské správy nákupem.

Vojenská správa vyhražuje si právo přezkoumati kdykoli svými orgány zapůjčený materiál co do počtu, způsobu uložení, konservování a bezvadného stavu.

Vojenská správa vyhražuje si materiál zapůjčený, odprodaný nebo svěřený kdykoli i bez udání důvodů požadovati zpět. V tom případě bude za odprodaný materiál příslušná částka vrácena.

Národní gardy ručí za to, že nic z uvedeného materiálu nepřejde do vlastnictví jednotlivých členů. Zapůjčený nebo svěřený materiál zůstává trvale majetkem vojenské správy; případně odprodaný materiál není zcizitelný třetím osobám. Není přípustno, aby cokoli z uvedeného materiálu zůstalo v rukou členů případně vystoupivších.

Čl.10.Nabídka opasků a závěsníků

Fma. Arnold Schild Praha I.- ulice Elišky Krásnohorské 3., nabízí opasky bez závěsníků k bodáku za kč.8.- za kus a jmenuje na požádání firmu, která dodává závěsníky rovněž za kč.8.- za kus. Zájemci obraťte se na jmenovanou firmu přímo!

Čl.11.Sumky pro Národní gardy

Ministerstvo Národní obrany sdělilo Svazu NG, že může odprodati papírové a plechové sumky pro náboje do pušek Mannlicher, které mají doposud některé vojenské útvary v používání.

Cena jedné sumky bude kč.1.50, ať papírové nebo plechové. Ty Národní gardy, které mají zájem a reflektovaly by na tyto sumky, nechť do 14 dnů po obdržení tohoto rozkazu podají své hlášení velitelství Svazu NG.

Bodák M1895 pro poddůstojníky

na pušku, válečné provedení, výrobce OEWG.

3.5-8.1.5

3.5.37

Celková délka:

Délka čepele:

Šířka čepele:

Tloušťka čepele:

Délka jílce:

Průměr nákružku:

Délka pochvy:

M95 pro poddůstojníky vyrobený v průběhu 1. sv. války ve Štýrské zbrojovce. Po válce byl bodák převzat čs. armádou a zařazen do výzbroje divizního velitelství v Praze, (přejímací značení na čepeli nad rakouskou orlicí). Podle značení na hlavici byl bodák přidělen 5. ženijnímu pluku, jehož velitelství bylo umístěno v Praze.

Každý ženijní pluk měl 2-3 prapory po 3 rotách a 1 ženijní zbrojní rotu. Pro přípravu důstojníků byla zřízena Čs. důstojnická škola ženijního vojska v Litoměřicích, později změněná na ženijní učiliště.

Dunaj v Bratislavě r. 1927: 5. ženijní pluk postavil lávku pro koně

Historický objekt Karlínských kasáren pochází z doby Rakousko - Uherska, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Hlavní budova byla vystavěna v letech 1844 až 1845 a byla pojmenována Ferdinandova kasárna.

V roce 1920 byl objekt přejmenován na kasárna Jana Žižky z Trocnova a sídlil zde 5. ženijní pluk.

3.5-8.14.1 3.5.16 M95 OEWG - Zbrojovka Praga pro poddůstojníky rozměry index zpět na obsah typ		Podobně jako u bodáků pro mužstvo č. 3.5-2.14.1 až 4, i v tomto případě došlo ke kompletaci (a označení výrobním logem) ve zbrojovce Praga za použití dílů a čepele ze Štýrské zbrojovky. Dle výskytu tohoto poddůstojnického bodáku lze soudit, že došlo patrně ke zkompletování jen několika kusů. Je až s podivem, že i tento exemplář zůstal v původním výrobním provedení. Hlavice bodáků kompletovaných ve zbrojovce Praga se od původních ze Štýrské zbrojovky liší protáhlejším tvarem. Na fotografii pod textem je nahoře hlavice OEWG a dole Praga.

3.5-11 Bodáky pro poddůstojníky na štuc, oblý žlábek čepele

3.5-11.1.1 3.5.14 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Exemplář na snímcích z produkce Štýrské zbrojovky (logo a státní znak na čepeli), pro poddůstojníky. Bodák s muškou na nákružku zjednodušené válečné výroby na krátkou pušku (štuc). Po skončení válečného konfliktu byl začleněn do výzbroje československého 47. pěšího pluku (napovídá tomu značení s číslem zbraně na temeni hlavice jílce). 47. pěší pluk byl jedním z 48 pěších pluků vytvořených v československé armádě mezi válečného období. Velitelství pěšího pluku vzniklo 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z velitelství 36. pěšího pluku (1918-1920) na základě výnosu Ministerstva národní obrany (r. 1919). Sídlo pluku bylo v Mladé Boleslavi, podléhalo velitelství 6. pěší brigády (1920-37) a od ledna 1938 velitelství 13. divise (1938).

3.5-11.1.2 3.5.32 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Repase bodáku M95 z poddůstojníka na štuc pro četnictvo provedená v Brněnské Zbrojovce (značka na příčce) spočívala v odstranění závěsného očka a výměny příčky s hákem za příčku s muškou. Druhá repase proběhla v Bulharsku a bylo provedeno odstranění mušky.

*******************************************************

3.6

Краљевина Југославија

Jugoslávské království

1918 - 1945

Vojáci jugoslávské královské armády.

Lze se domnívat, že očíslované bodáky M95 používalo Chorvatsko také se samopaly MP34 (o),

které získalo jako spojenec nacistického Německa. Tyto bodáky mají původní

příčku s otvorem o průměru 15 mm.

3.6-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele, provedení M95M

3.6-2.1.1 3.6.2 M95M OEWG rozměry zpět na obsah typ
		Jugoslávská repase původně rakouského bodáku vyrobeného firmou OEWG. Bodák byl kompletovaný s upravenou puškou Mannlicher M95M. Bodák je brinýrovaný a sčíslovaný s pochvou (5.4.1) S laskavým svolením Dennis Ottobre www.eBAYONET.com

3.6-2.16.1 3.6.1 M95M ATZ rozměry index zpět na obsah typ		Málo běžný bodák M95M s logem na čepeli AT3 v trojúhelníku (psané v cyrilici). Celý název zní ARTILERIJSKO TECHNIČKI ZAVOD, KRAGUJEVAC. Jelikož v chudém Srbsku průmysl, zvláště těžký, téměř neexistoval, nebyla na jeho území jediná zbrojovka. Jediná munička byla zřízena v Kragujevaci na výrobu pouze puškové munice, jejíž kapacita ale potřebám armády naprosto nedostačovala. Proto byla použita veškerá výstroj a výzbroj ukořistěná nepříteli. Pěchotní výzbroj srbské armády byla velice pestrá (včetně různých typů

			pušek), svými poměrně bohatými bojovými zkušenostmi (během předchozích 2 balkánských válek) získala během bojů značné množství zbraní. Po válečném konfliktu i nadále srbská armáda používala ukořistěné zbraně, které ve zmiňované zbrojovce prošly repasí a úpravami

			dle nových potřeb. To se týkalo i bodáků, u kterých došlo ke zvětšení nákružku o 1 mm z důvodu výměny hlavní u pušek za silnější v ráži 8x57 IS.

3.6-2.0.1 3.6.3 M95M rozměry zpět na obsah typ
		Pěkný exemplář málo běžného jugoslávského bodáku M95M. Bodák není značen žádnou výrobní ani plukovní značkou, pouze číslem jenž je shodné s pochvou 5.4.2.

3.6-2.0.2 3.6.4 M95M rozměry zpět na obsah typ
		Bodák M95M bez označení výrobce, pouze se sériovým číslem na hlavici. Za povšimnutí stojí střenky přišroubované šrouby s hlavicemi zapuštěnými v podložkách tak, jak je to obvyklé u jugoslávských bodáků vz. 24. S laskavým svolením Dennis Ottobre www.eBAYONET.com

*******************************************************

3.7

Царство България

Bulharské carství

1908 - 1927

1927 - 1946

3.7-1 Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele

3.7-1.1.1 3.7.1 M95 OEWG, repase řeckého M1903 pro námořnictvo index zpět na obsah typ
		Původně řecký bodák M1903, který měl jinou příčku a nešel nasadit na pušku M95. Bodák byl vyrobený Štýrskou zbrojovkou (OEWG značení na čepeli vedle záštity), na export do Řecka, značený písmenem G - Griechenland, Griechisch na druhé straně čepele téhož místa. Bodák byl určený pro námořnictvo (kotva vyražená na boku hlavice jílce). Bodák na snímcích byl v pozdějších letech v Bulharsku repasován (po repasi, která zahrnovala výměnu příčky, dostal podobu klasické M95) a byl uložen v bulharských skladech. Za zmínku stojí velké nýty na příčce, typické pro repasi v Bulharsku.

3.7-1.1.2 3.7.2 M95 OEWG, repase řeckého M1903 pro armádu rozměry zpět na obsah typ		Bodák stejného původu jako předchozí, pouze s tím rozdílem, že byl určen pro řeckou armádu, jak dokazuje sv. Jiří bojující s drakem, vyražený na hlavici jílce.

3.7-1.1.3 3.7.8 M95 OEWG, repase řeckého M1903 index zpět na obsah typ
		Bodák M95 vzniklý repasí (výměnou příčky) řeckého bodáku M1903. Tento bodák nemá na rozdíl od 3.7-1.1.1 a 3.7-1.1.2 řecké značení na hlavici.

3.7-1.1.4 3.7.11 M95 OEWG rozměry zpět na obsah typ		Bodák z původní dodávky ze zbrojovky ve Štýru. Bodáky objednané před válkou mají na rozdíl od trofejních a nebo získaných po 1. sv. válce vyraženou přejímací značku v podobě lva s jednoduchým ocasem.

3.7-1.1.5 3.7.13 M95 OEWG rozměry zpět na obsah typ		Bodák z původní dodávky na export do Bulharska od firmy OEWG. O předchozího bodáku 3.7-1.1.4 se liší protáhlejší hlavičkou jílce. Zbraň neprodělala žádné změny ani úpravy.

3.7-1.2.1 3.7.5 M95 FGGY index zpět na obsah typ
		Bodák M95 z produkce zbrojovky v Budapešti (FGGY), značeno na čepeli. Z opačné strany se nachází značení v podobě jednoocasého lva. V některých případech se lev nachází i na příčce bodáku. Zbraně jsou vyrobené v rakouských a německých firmách a následně exportovány do Bulharska. V roce 1897 byla totiž puška typu mannlicher zavedena do výzbroje bulharské armády. Po válečném konfliktu byly zbraně repasovány, nově označeny el. tužkou a uskladněny.

3.7-1.2.2 3.7.6 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Totožný bodák jako předchozí, včetně stejného výrobce (zbrojovka Budapešt), s tím rozdílem že před uskladněním po vyřazení ze služby neměl vyměněné střenky.

3.7-1.2.3 3.7.7 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák z produkce zbrojovky v Budapešti (FGGY), na rozdíl od předchozích dvou exemplářů zůstal v původním stavu bez repasí.

3.7.-1.12.1 3.7.4 M95 Simson Suhl rozměry index zpět na obsah typ
		Jeden z dalších německých výrobců chladných zbraní je Simson - Suhl. Firma vznikla roku 1825, přesné datum registrace není známo. Logo používané na zbraních je SIMSON SUHL či SIMSON & C° SUHL. Kromě velkého množství civilních a vojenských střelných zbraní firma také vyráběla různé bajonety do konce 1. světové války, včetně toho že měla některé zahraniční smlouvy, mimo jiné i s vládou Peru či Řeckem.

Firma je nyní součástí Suhlar Jagdwaffen a vyrábí brokovnice a jejich kombinace pod názvem VEB FAHRZEUG UND GERATEWERK SIMSON.
GERBRUDER SIMSON (1825 - 1880)
SIMSON - COMPANIE (1880 – 1936?)

"Berlin Suhler Waffen - und Fahrzeugwerke" (BSW) (1936? – 1945)

VEB FAHRZEUG UND GERATEWERK SIMSON (1945 - 1972)
Samotný bodák byl vyroben na export do Bulharska, kde v pozdějších letech prošel repasí a byl následně uskladněn.

3.7-1.12.2 3.7.12 M95 Simson Suhl index zpět na obsah typ
		Bodák z původní dodávky ze zbrojovky Simson Suhl. Na rozdíl od předchozího exempláře je tato zbraň v původním stavu bez repase.

3.7-1.17.1 3.7.3 M95 Sofia Arsenal index zpět na obsah typ
		Bodák M95 s označením AC15г. je bulharské výroby, respektive ze zbrojní továrny Софийски артилерийски арсенал, která působila od roku 1891 v Sofii.

3.7-1.0.1 3.7.9 M95 rozměry index zpět na obsah typ
		Od roku 1930 importovalo Bulharsko velké množství zbraní systému M95 z Československa, Rakouska, Polska a Finska(?). Bodák bez firemních a přejímacích značek, pouze na příčce se nachází číslo zbraně. Jediným vodítkem, podle kterého se dá určit uživatel tohoto bodáku jsou velké nýty na příčce, typické pro M95 prošlé repasí v Bulharsku.

Bodák M1895 pro mužstvo na pušku, válečné provedení, výrobce OEWG.	3.7-2.1.1 3.7.14	Celková délka:	-	mm
	3.7-2.1.1 3.7.14	Délka čepele:	-	mm
		Šířka čepele:	-	mm
		Tloušťka čepele:	-	mm
		Délka jílce:	-	mm
		Průměr nákružku:	-	mm
		Délka pochvy:	-	mm
M95 pro mužstvo vyrobený v průběhu 1. sv. války ve Štýrské zbrojovce. Po 1. sv. válce byl bodák převzat armádou Rakouské republiky (přejímací značky na čepeli). Později se dostal do majetku bulharské armády, kde prodělal repasi střenek a příčky. Tento kus je zajímavý značkou "Ь" na hlavici, jejíž význam neznáme.

3.7-7.1.1 3.7.10 M95 FGGY rozměry index zpět na obsah typ
		Poměrně vzácný exemplář M95 v poddůstojnickém provedení ze zbrojovky ve Štýru, exportovaný do Bulharska. Většina poddůstojnických bodáků byla po repasi zbavena háku a očka na portepe.

*******************************************************

3.8

Rzeczpospolita Polska

Polská republika

1916 - 1918 1918 - 1939

Historie používání bodáku M95 polskými vojáky se datuje již do doby Rakousko-uherské monarchie, byli jím vyzbrojeni polští vojáci z Haliče. Právě tito vojáci v srpnu 1914 stáli u zrodu polských legií, bojujících pod německým a rakouským velením (foto vpravo).
Polské království (1916-1918) (německy Regentschaftskönigreich Polen, polsky Regencyjne Królestwo Polskie) nebo Regentské království polské byl satelitní stát vytvořený 5. listopadu 1916 na dobytých územích Ruského impéria obývaných polským obyvatelstvem. Král zvolen nebyl, vládla trojčlenná regentská rada. Stát zanikl 11. listopadu 1918, kdy byla vyhlášena druhá Polská republika, tím polské království definitivně zaniklo. Až do konce bojů na východní frontě polská armáda bojovala pod velením německým a rakousko-uherským proti Ruskému impériu.
V roce 1918, po rozpadu Rakousko-uherska, získala Polská republika mnoho pušek a karabin Mannlicher M1895 spolu se všemi verzemi bodáků k nim. K tomu v roce 1919 nakoupili v Rakousku 25 000 pušek M95 s bodáky. Po Polsko - bolševické válce v roce 1921 měla polská armáda ve výzbroji 120 000 pušek a karabin s bodáky M95. Pušky a karabiny M95 byly ve výzbroji až do roku 1929. V roce 1939 bylo ve skladech ještě 20 000 pušek a karabin M95 spolu s odpovídající zásobou bodáků. Ve třicátých letech prodalo Polsko velké množství zbraní Mannlicher do Španělska, které je v sedmdesátých letech prodalo do USA. V Polsku se dochovalo jen velmi málo exemplářů s původním polským značením.

3.8-1 Bodáky pro mužstvo na pušku, hranatý žlábek čepele

3.8-1.18.1 3.8.2 M95 Zbrojovka Krakov index zpět na obsah typ
		Bodák M95 vyrobený podle předválečného vzoru s hranatým žlábkem ve zbrojovce č. 4 v Krakově. Na druhé straně čepele je znak Polska - orlice vz. 17. Na příčce je vyražena značka přejímací komise KO (Komisja Odbiorcza) a číslo 22, což je rok převzetí bodáku do armády, jenž byl zároveň posledním rokem, kdy se tyto bodáky vyráběly. Tato přejímací značka je přeškrtnuta. Na druhé straně příčky je mezi nýty vyraženo nové evidenční číslo zbraně 2137. Číslice 1 pochází pravděpodobně ze starého čísla.





Zdroj: http://myvimu.com/exhibit/31312

3.8-1.18.2 3.8.3 M95 Zbrojovka Krakov index zpět na obsah typ
		Stejný bodák jako předchozí, na příčce zůstalo zachováno původní značení.

3.8-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.8-2.18.1 3.8.1 M95 Zbrojovka Krakov index zpět na obsah typ
		Polský bodák M95, pravděpodobně pouze repasovaný krakovskou zbrojovkou.

*******************************************************

3.9

Regatul României

Rumunské království

1881 - 1947

3.9-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.9-2.19.1 3.9.1 M95 Ars Arm rozměry index zpět na obsah typ		Bodák M95 s označením ARS ARM - výrobce Arsenalul Armatei, Târgovişte, Rumunsko. Není známé časové rozmezí výroby, domníváme se, že se jednalo o menší množství bodáků k trofejním puškám po 1. sv. válce. Co se týče bodáku se zmiňovaným značením, existují dvě různá provedení. První verze značení, kdy jsou písmena rovná (vzpřímená) a druhý typ, písmena jsou skloněná (jako kurzívou).

3.9-2.19.2 3.9.2 M95 Ars. Arm. rozměry index zpět na obsah typ
		Bodák M95 výrobce Arsenalul Armatei, Târgovişte, Rumunsko. Čepele tohoto výrobce jsou charakteristické širokým zakončením oblého žlábku. Od bodáku 3.9-2.19.1 se liší firemním logem napsaným kurzívou a zabroušenými hlavami nýtů (což může být pozdější úprava).

3.9-2.19.3 3.9.3 M95 Ars. Arm. rozměry index zpět na obsah typ		Bodák z produkce firmy Ars. Arm. Zbraň je dále značena z boku hlavice pod stiskátkem značkou 5066G - s největší pravděpodobností se jedná o číslo zbraně ke které bodák náležel. Význam písmene E na příčce nám není znám. S laskavým svolením Dennis Ottobre www.eBAYONET.com

3.9-2.19.4 3.9.4 M95 Ars. Arm. rozměry index zpět na obsah typ		Bodák z produkce firmy Ars. Arm. Podle nýtů na příčce i střenkách zbraň prodělala poměrně hrubou repasi.

*******************************************************

3.10

Osmanská říše
دولت عالیه عثمانیه

Turecká republika
Türkiye Cumhuriyeti

1299 - 1922 1922 -

Bodáky M95 se dostaly do turecké výzbroje jako trofejní zbraně během I. (1912) a II. (1913) balkánské války a různými cestami i v pozdější době. Jak je pro tureckou armádu typické, i M95 byl později transformován na novější typy pušek.

3.10-2 Bodáky pro mužstvo na pušku, oblý žlábek čepele

3.10-2.1.1 3.10.1 M95 OEWG rozměry index zpět na obsah typ		Běžný bodák z produkce zbrojovky ve Štýru (OEVG), válečné provedení, podle přejímací značky z výzbroje rakouské armády. Číslo 5577 na boku hlavice znamená, že byl bodák v evidenci turecké armády, kam se dostal někdy po 1. sv. válce. S laskavým svolením Dennis Ottobre www.eBAYONET.com

*******************************************************

3.11

Albánská republika
Republika e Shqipërisë

Albánské království

1912 - 1925 1928 - 1939

1920 - 1928 1928 - 1939

V roce 1911 objednal Albánský revoluční výbor (Komiteti Revolucionar Shqiptar) ve Štýrské zbrojovce 4000 pušek Mannlicher M95. Také v rámci válečných reparací po 1. sv. válce získala Albánie zbraně systému Mannlicher M95. Další využití těchto zbraní není známo, typický albánský orel nalezený na jedné pušce M95 naznačuje jejich využití v albánské armádě. Bodák jednoznačně patřící albánským ozbrojeným složkám se nám zatím nepodařilo získat.

*******************************************************

3.12

Finská republika

Suomen Tasavalta

Finsko, které zoufale potřebovalo zbraně, získalo v průběhu roku 1920 z neznámého zdroje 2300 rakouských pušek Mannlicher M95. Většina nebo všechny z nich obdržely značku "SA" (Suomen armeijan?). Ráže zůstala 8x50R. Tyto zbraně byly později nahrazeny puškami Mosin a zbylé M95 byly snad v roce 1936 prodány do Bulharska. Nevíme, jestli byla značka SA vyražena i na bodácích, žádný, jednoznačně určený jako finský, se nám nepodařilo získat.

*******************************************************

3.13

Italské království
Regno d'Italia (1861 - 1946)

Italská sociální republika
Repubblica sociale Italiana

(1943 - 1945)

1861 - 1946 1943 - 1945

1861 - 1946 1943 - 1945, 1946 -

Itálie získala mnoho zbraní Mannlicher M95 jako válečnou trofej během 1. sv. války a později také v rámci válečných reparací. V Itálii byly pušky M95 označovány jako "Fucile Mannlicher modello 95" a karabiny jako "Moschetto Mannlicher modello 95". Tyto zbraně nebyly určeny pro bojové jednotky. Mnoho z těchto zbraní bylo používáno v italských koloniích ve východní Africe v Etiopii (1936-1941), Somálsku (1907-1941) a Eritreji (1885-1941). Zbraně zůstaly v původní ráži. Některé z těchto pušek byly v bývalých koloniích používány dalších 40 let, například v Somálském arabském sboru. Mnoho pušek bylo ukořistěno Brity a posláno do Indie, Palestiny a do Brity kontrolovaných oblastí v Africe, např. až do Jižní Rhodesie.

Italové používali trofejní bodáky a také vyráběli náhradní bodáky vlastní konstrukce z bodáků či částí čepelí bodáků M1870 a M1870/78 (kapitoly 9.10 a 9.11). Není nám známo, že by Italská armáda bodáky M95 jakkoli značila. Je pravděpodobné, že i další uživatelé pušek M95 s nimi používali i bodáky, ale podrobnější informace nemáme.

*******************************************************

3.14

Západoukrajinská lidová republika
Західноукраїнська Народна Республіка

1918 - 1919

Západoukrajinská lidová republika (ZULR), vyhlášená ve Lvově 1. 11. 1918, byl krátce existující státní útvar, který vznikl důsledkem porážky a následného rozpadu Rakouska-Uherska. Republika existovala na území východní Haliče a nárokovala si i část území Bukoviny a Podkarpatské Rusi. Na jejím území se tak nacházela velká města jako Lvov, Přemyšl, Kolomyja či Stanislav.
Ozbrojené síly republiky dostaly název Ukrajinská haličská armáda. Základem Ukrajinské haličské armády se stali příslušníci legionu ukrajinských sičských střelců (Січові Стрільці), kteří byli postupně doplňovaní nově zformovanými jednotkami. UHA se doplňovala na základě všeobecné branné povinnosti, ale její výstavba, hlavně v počátečním období byla živelná. Kromě pravidelných jednotek se hlavně v přifrontové oblasti vytvářeli často i partizánské skupiny, které se později stávali součástí regulérní armády. Po porážce ve válce s Polskem ustoupila armáda na východ a postupně bojovala nejen s bolševiky, ale také s jednotkami Ozbrojených sil Jižního Ruska (OSJR). V listopadu 1919 bola UHA oslabená nejen těžkými ztrátami z bojů, ale i ztrátami

způsobenými epidemií tyfu. Na základě dohody s velitelem OSRJ A. I. Denikinem se UHA stala součástí Ozbrojených sil jižního Ruska.
Po ústupu OSJR z Ukrajiny UHA zůstala na Ukrajině a následně se stala součástí Rudé armády jako Rudá Ukrajinská haličská armáda. Byla reorganizovaná, z jednotlivých sborů se vytvořili brigády a z brigád pluky. Koncem března 1920 byly jednotlivé brigády nasazené v rámci 12. a 14. armády do bojů s polskými vojsky.
24. 04. 1920 přešla 2. a 3. brigáda na stranu Činné armády Ukrajinské národní republiky (druhý ukrajinský státní útvar) bojující na straně polských sil proti bolševikům. Převážná většina vojáků byla následně internovaná v polských táborech, ale části vojáků se podařilo utéct a byli zařazení do 5. Chersonské divize armády UNR. Této divizi se podařilo probít do Zakarpatska, kde byli internovaní Československými úřady. Tak došlo k zániku Ukrajinské haličské armády - její příslušníci buď padli během bojů, anebo byli internovaní v Polsku, případně v Československu. Další část pokračovala v bojích v řadách armády UNR proti bolševikům, případně v řadách Rudé armády proti Ukrajincům.

Prapor, přezka (soukromá úprava rakouské přezky) a rozeta Ukrajinských sičských střelců.

Ukrajinští sičští střelci, rok 1917

Ukrajinští sičtí střelci
Legion byl zformován na výzvu Hlavní ukrajinské rady v srpnu 1914. V letech 1914 až 1917 prošlo legionem 7000 mužů. V řadách rakousko-uherské armády bojovali proti Rusku. Ukrajinští sičtí střelci byli vyzbrojeni mimo jiné i puškami a karabinami M95. S nimi se tyto zbraně dostaly do výzbroje Ukrajinské haličské armády. Není známo, jestli byly nějak značené, takže je nedokážeme identifikovat. Stejně tak nemáme doloženo používání M95 ruskou a později rudou armádou, i když je zřejmé, že museli mít mnoho trofejních zbraní.

*******************************************************

zpět na obsah

8. ROZMĚRY

8.1 Rozměry bodáků

index

	Výrobce	*	Celková délka	Délka čepele	Šířka čepele	Tloušťka čepele	Průměr nákružku	Hmotnost (g)
3.1.1	FGGY	K M ]	358	247	23,0	5,3	15,0
3.1.2	E. Jung, Wien^***	M ]
3.1.3	OEWG	M ]	360	250	23	5	15
3.1.4	OEWG	M )
3.1.5	L. Zeitler, Wien	M )
3.1.6	FGGY	M ]	360	248	22,8	5,4	15,1
3.1.8	OEWG	P )	360	247	23,0	5,5	15,0
3.1.9	OEWG	P ]
3.1.10	L. Zeitler, Wien	P )
3.1.11	FGGY**	K P ]	361	248	23,0	5,6	15,0
3.1.12	BFM	M )
3.1.13	OEWG	K M )	361	249	23,0	5,3	15,0	308
3.1.14	FGGY	M ]
3.1.15	FGGY	M )
3.1.16	OEWG***	M )
3.1.17	OEWG***	M )	358	247	23,0	5,3	15,1
3.1.18	AB	M )	356	245	23	5	15
3.1.19	OEWG***	M )
3.1.20	FGGY	P ]
3.1.21	OEWG****	KP )
3.1.22	OEWG****	KM )
3.1.23	FGGY	KM )
3.1.24	OEWG	KP ]
3.1.25	FGGY	KM ]	358	247	23		15
3.1.26	OEWG	KM ]	360	248	23		15
3.1.27	OEWG	P )
3.1.28	FGGY	M ]	360	250	22,5	5	15
3.1.30		P )	358	246	22,8	5	15
3.1.31		M )	360	249	23	5	15
3.1.32		M )	361	249	23	5	15
3.1.33		M )	360	248	23	5	15,5
3.1.34		P )	355	246	23	4,5	15
3.1.35	FGGY	P )	357	246	22,8	5	15
3.1.36	OEWG	P )	360	250	23	5	15
3.1.37	OEWG	M )	360	250	23	5	15
3.1.38	OEWG	M )	361	249	23	5	15
3.1.39	OEWG	M )	360	248	23	5	15
3.1.40	OEWG	M )	360	248	23	5	15
3.1.41	AB	KM )	359	247	23	5,3	15,2
3.1.42	OEWG	KP ]
3.1.43	OEWG	M )
3.1.44	FGGY	P ]
3.1.45	OEWG	P )	363	250	23	5	15
3.1.46	BFM	M )
3.1.47	L. Zeitler	M ]
3.1.48		M ]	359	249	23	5	15
3.1.49	OEWG	M )	363	251	23	5	15
3.1.50	OEWG	P ]	357	246	23	5	15
3.1.52	L. Zeitler	P ]
3.1.53	OEWG	M )
3.1.54	AB	M )	356	245	23	5	15
3.1.55	OEWG	P )	362	250	23	5	15
3.1.56	OEWG	M ]	362	250	23	5	15
3.1.57	OEWG	P )	361	250	23	5	15
3.1.58	FGGY	KM ]	360	247	23	5	15
3.1.59	OEWG	M )	362	250	23	5	15
3.1.60	BFM	M ]	359	251	23	5	15
3.1.61	FGGY	P ]	360	250	23	5	15
3.1.62	OEWG	P )	360	249	23	5	15
3.1.63	FGGY	KM )	355	245	23	5	15
3.1.64	OEWG	KM )	358	246	22	5	15
3.1.65	FGGY	M ]
3.1.66	OEWG	M )
3.1.67	OEWG	M )
3.1.68	OEWG	P )
3.1.69	OEWG	M )
3.1.70	FGGY	KM ]	356	244	22,5	5	15
3.1.71	OEWG	P )			23	5,3	15
3.1.72	OEWG - W	M ]
3.1.73	AB	KM )
3.1.74	OEWG**	KP )
3.2.1	GM	M )
3.2.2	HWF	M )
3.2.3	Stf. ***	M )
3.2.4	Stf	M )
3.2.5	Stf	M )	360	250	25,0	5,0	15,0
3.2.6	Stf	P )
3.2.7	HWF	M )	359	248	23,0	5,1	15,0
3.2.8	GM	KM )	362	250	22,9	5,3	15,0
3.2.9	Stf	KP )
3.2.10	Stf	K )
3.2.11	Steyr Daimler Puch	PK )
3.2.12	Stf	K )	360	249	23	5	15
3.2.13	FGGY	KM ]
3.2.14	OEWG	PK )
3.2.15	Stf	K )	359	247	22,8	5	15
3.3.1	FGGY	M )
3.3.2		PK )	361	249	23	5,1	15
3.4.1	Ernst Busch, Solingen	M ]	358	246	23	5	15
3.4.2	Ernst Busch, Solingen	M ]	360	248	23	5	15
3.4.3	OEWG	M )
3.4.4	MO	M ]
3.4.5	AB	M )
3.4.6	OEWG	M )
3.4.7	OEWG	M ]	351	240	22,9	5,1	15,0	278
3.4.8		P ]	350	242	23	5	15
3.4.9	Praga	M )
3.4.10	Stf	K )
3.4.11	MO	M ]
3.4.12	OEWG	M )	358	245	23	5	15
3.4.13	OEWG	M )
3.5.1	Praga	M ]
3.5.2	OEWG / Praga	M )	359	247	23,0	5,3	15,0
3.5.3	MO	M ]
3.5.4	ČSZ	M ]
3.5.5	OEWG / ČSZ	M )
3.5.6	MO	M ]	358	247	23	5	15
3.5.7	AB	M )
3.5.8	MO	M ]	360	249	23,0	5,4	15,1
3.5.9	ČSZ	M ]	359	249	22,8		15
3.5.10	OEWG	M )
3.5.11	ČSZ	M ]	360	249	22,8	5,2	15
3.5.12	MO	M ]	362	250	22,8	5,1	15
3.5.13	MO	M ]	361	249	23	5,2	14,9
3.5.14	OEWG	PK )	355	241	22,5	5	15,5
3.5.15	OEWG / Praga	M )	363	250	22.5	5	15
3.5.16	OEWG / Praga	P )	361	250	22,8	5,1	14,9
3.5.17	BFM	M )	354	243	23	5	15
3.5.18	GM	MK )
3.5.19	OEWG / Praga	M )	356	247	23	5	15
3.5.20	OEWG	M )
3.5.21	Praga	M ]	357	246	23	5	15
3.5.22	ČSZ	M ]	359	248	22,5	5	15
3.5.23	OEWG	P )
3.5.24	OEWG	P )	356	245	23	5	15
3.5.25	OEWG / Praga	M )	361	250	23	5,2	15
3.5.26	OEWG	M )	361	248	23	5	15,2
3.5.27	OEWG	P )
3.5.28	ČSZ	M ]	359	251	23	5	15
3.5.29	OEWG	MK )
3.5.30	AB	M )
3.5.31	FGGY	MK ]
3.5.32	OEWG	PK )
3.5.33	ČSZ	MK ]
3.5.34	BFM	M )
3.5.35	Praga	M ]
3.5.36	OEWG	P )
3.6.1	ATZ	M )	358	245	21	4,5	16
3.6.2	OEWG	M )
3.6.3		M )
3.6.4		M )
3.7.1	OEWG	M ]
3.7.2	OEWG	M ]	359	248	23	5	15
3.7.3	CA	M ]
3.7.4	Simson & Co, Suhl	M ]
3.7.5	FGGY	M ]
3.7.6	FGGY	M ]
3.7.7	FGGY	M ]
3.7.8	OEWG	M ]
3.7.9		M ]
3.7.10	OEWG	P ]
3.7.11	OEWG	M ]
3.7.12	Simson & Co, Suhl	M ]
3.7.13	OEWG	M ]	360	249	23	5	15
3.8.1	Zb Kr.	M )
3.8.2	Zb Kr.	M ]
3.8.3	Zb Kr.	M ]
3.9.1	Ars Arm	M )
3.9.2	*Ars Arm*	M )
3.9.3	*Ars Arm*	M )
3.9.4	*Ars Arm*	M )
3.10.1	OEWG	M )
4.1.1		V )	355	246	23,0	5,9	14,6
4.1.2		V )	355	245	23,0	5,5	14,4
4.1.3	OEWG	V )	355	246	23,1	5,9	14,7
4.1.4		V )	358	248	23,1	5,4	15,0
4.1.5		V ]
4.1.6	WK&C	V ]	360	247	23,9	5,7	15,0
4.1.7		V ]	340	234	22	5	14
4.1.8		V ]	352	248	23,4	5,6	12,0
4.1.9	W. Kralka	V ]	360	245	22	4	15
4.1.10		V ]
4.1.11		V ]
4.1.12		V ]
4.1.13		V
4.1.14	M. Sorlini, Varaždin	V ]	355	247	23,2	4,7	15,4
4.1.15	Solinger Stahl	V ]	350	244		5	14,8
4.1.16
4.1.17		V ]	334	229	23	4,5	13
4.1.18	WK&C*****	V )
4.1.19	BFM	V )	360	250	23	5	15
4.2.1		G ]	356	245	23,0	5,3	14,9
4.2.2	FGGY M95/90^**	G ]
4.2.3	OEWG**	G )
4.2.4	FGGY	KG ]
4.2.5		G )
4.2.6	FGGY	G ]
4.3.1	ČSZ	V ]	362	251	22,8	5,1	14,9
4.3.2	OEWG	V )
4.4.1		V ]
4.4.2	FGGY	M ]
4.4.3		P ]
4.4.4		M ]
9.1.1	FGGY M95/90	M ]	371	248	22,8	5,3	16,8
9.1.2	FGGY M95/90	M ]	370	246	22		16,5
9.2	^{ČSR vz. 22}		384	249	23,2	5,3	15,5
9.3	^{ČSR vz. 16/33}		360	250	23,0	5,5	15,5
9.4	^{Řecko 1903/14}		510	398	21,5	8,5	14,0
9.5	^{Maďarsko 1931}		565	454	25,5	13,5	15,0
9.6	^{Vycházkový ČSR}
9.7	^{Turecko 1887 nebo 1890}		478	368	25	7,8	15,2
9.8.1	^{Repase M1890 na M95M}		362	248	26	6	15,6
9.12.2	Náhradní M95		385	264	24	4	15

Vysvětlivky:

* K - karabina, štuc; P - verze pro poddůstojníky; M - verze pro mužstvo; ] - hranatý žlábek; ) - oblý žlábek;

V - vycházkový; G - pro gážisty

** Úprava z bodáku pro mužstvo.

*** Degradace bodáku pro poddůstojníky

**** Úprava na štuc z bodáku na pušku

***** Čepel s pilou

zpět na obsah

Zpět